Nathan Mayer Rothschild (16. září 1777 – 28. července 1836) prohlásil: “Nezajímá mě, která loutka je posazena na anglický trůn, aby vládla říši, nad kterou slunce nikdy nezapadá. Muž, který kontroluje oběh peněz v Británii, kontroluje celé Britské impérium. A oběh peněz v Británii kontroluji já“! Dnes by svůj tehdejší výrok mohl popravit asi takto: „Vzhledem k tomu, že kontroluji nejen peníze, ale mohu nechat zvolit do kterékoli vlády na světě své loutky, vládnu impériu, které si už vytvořím sám.“

Zlatá kavalérie Krále Jiřího

Základním nástrojem, kterým lze ovlivnit volby prakticky v jakékoliv zemi, je kavalérii Krále Jiřího, což není nic jiného, než eufemismus pro „kufry plné peněz“(ZDE). V momentě, kdy máte peníze, můžete si najmout jakoukoliv agenturu (-y), která (-é) za vás odvede (-ou) černou práci při vytvoření negativního obrazu volebního konkurenta. Mohou provádět skryté aktivity v sociálních médiích, špionáž na internetu, útočit - prostřednictvím najatých hackerů - na opoziční stranické centrály, zaplatit nevládní organizace a think - tanky, aby krátkodobě pracovali pro vás, financovat umístění určitých mediálních obsahů do rádií a televizí za účelem manipulace veřejným míněním, ovlivňovat volební průzkumy, aby se váš protivník pohyboval na nevolitelných místech, apod. Zkrátka a dobře, čím víc peněz máte, tím více můžete ublížit svým konkurentům.

Samozřejmě, že na straně druhé, musíte najmout agentury, jejichž úkolem je dělat pozitivní kampaň, tzn. získat pro vaše favority co nejvíce hlasů. „Důležité je mít uvěřitelné téma a nějakou poptávku. A potom najít skulinky na politickém trhu, způsob, jak se definovat mezi stranami, a kde se drát o svoje místo na slunci,“ popsal spolupráci s ANO, jejich volební konzultant Alexandr Braun. Onu „skulinku“ symbolizuje dnes již okřídlené heslo: „Nejsme jako politici. Makáme.“ Geniální vymezení se oproti ostatním politickým stranám. V době pádu Nečasovy vlády měl podle průzkumů Andrej Babiš podporu přibližně dvou procent voličů. Díky najatým agenturám - o několik měsíců později - ANO dosáhlo už na téměř dvacet procent hlasů.

Opakování voleb

Může se stát, že volby někdy nedopadnou ve prospěch zadavatele. Žádný problém, výsledek lze vždy pod nějakou záminkou napadnout a nařídit jejich opakování, a to i vícekrát, než obyvatelstvo dané země „pochopí“, jak se od něj očekává, že bude hlasovat.

Sestavování vlády

Zhruba měsíc před volbami začíná být zřetelné, které politické strany a hnutí se s největší pravděpodobností dostanou do Parlamentu a zahajují se rozhovory o složení vlády. Už v této době musíte zajistit, aby se Vámi vytipovaní kandidáti stali členy vlády. Ministerské, nebo primátorské křeslo něco stojí, takže nejde ani tak o schopnosti kandidátů, ale zda dají jejich chlebodárci dohromady požadované peníze. Sestavování vlády nápadně připomíná arabský trh.

Volby: výnos pro investory, náklady pro voliče

Po volbách nastává rozdělení nákladů a výnosů. Náklady státu na volby platí voliči a zisky z nich shrábne investor. Volby stojí občany řádově půl miliardy korun a další peníze stát ročně vyplácí jako příspěvky politickým stranám. Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč. Stát dnes vyplácí politickým stranám a hnutím každoročně celkově kolem půl miliardy korun. Stát / volič volby platí a investoři, resp. jejich loutky se přisají k veřejným a evropským penězovodům! No, nekupte to!

Nadnárodní impérium

Vůbec není špatná představa, že si tímto způsobem bohatí vytvoří své vlastní impérium a bude si - z jeho výnosu - bez velkého rizika, velmi slušně žít.