V tisku se čím dál častěji objevují analýzy, proč „levice“ dopadla v komunálních volbách jak „sedláci u Chlumce“. Nejčastěji se v nich uvádí tři základní důvody: personálního charakteru, chybného hodnotového zaměření a kopírování trendu v zahraničí. Obzvlášť talentování politici hovoří i o čtvrté příčině: chybné komunikaci s veřejností. Míní tím zřejmě své úspěchy, které zůstaly veřejnosti utajeny.

Problém je, že jak ČSSD, tak i KSČM si na levicové strany už dlouho jen hrály a volič to vycítil. Jako výsledek jejich činnosti byl voličům prodáván „Kapitalismus s lidskou tváří“. V praxi to znamenalo občas ulevit tomu či onomu a občas přihodit peníze tomu, či onomu, ale na základním principu kapitalismu nic neměnit.

Obě politické strany měly smůlu, že volby vyhrál Andrej Babiš v době nastupující celosvětové konjunktury, jež mu umožnila zhostit se role „měkčitele“ sám. Postupně přidával na platech vojákům, policii, hasičům, lékařům, sestřičkám i dalším pracovníkům ve státní správě a nezapomněl ani na důchodce a studenty. Sečteno a podtrženo: levé křídlo pravice pod praporem „ANO“ plnohodnotně nahradilo tzv. levici v podobě ČSSD a KSČM. Odkázalo je do politického důchodu, jako přebytečné a nepotřebné. Jinými slovy, využitelné jen v případech krajní nouze.

Voliči – a nejen čeští – už dlouho čekají na autentickou levicovou stranu, která rozřeší základní rozpor kapitalismu spočívající ve velké majetkové nerovnosti mezi bohatými a chudými. Na první pohled je i na výše uvedeném obrázku viditelné, že pouhé „změkčování“ tak velkou nerovnost nevyřeší. Jinými slovy: k tomu je zapotřebí mnohem podstatnější změna ve fungování kapitalismu, na níž ani ČSSD ani KSČM dnes necílí.

A co říci na závěr? Moje speciální poděkování si vysloužili Vojtěch Filip a Jan Hamáček za to, že při jednání o vládě je vůbec nezajímali voliči, ale jen „handl“, kolik postů za svoji podporu dostanou. Jak ukázal i případ Poche, vedení KSČM a ČSSD udělalo z obou dříve politických stran pouhé obchodní korporace. Zřejmě to byla ona pověstná poslední kapka, při níž pohár nespokojenosti jejich voličů přetekl, a při posledních volbách je poslali na smetiště dějin. Doufejme, že alespoň do té doby, než na jejich místě vznikne skutečně levicová strana, která zastoupí zájmy neustále chudnoucích vrstev společnosti. Se vzácnými čtenáři se jistě shodneme na tom, že není spravedlivý systém, v němž jen 1% společnosti bohatne a zbytek (99%) více či méně chudne!