Soudný čtenář by po všech těch předloňských jubileích řekl, že k tématu V+W už v Čechách nelze přičinit nic nového, že lze jen donekonečna drtit dávno vyprázdněnou slámu stokrát odvyprávěné dvojjediné legendy. Z tohoto omylu nás fascinujícím způsobem vyvede hned první díl třísvazkové Korespondence Voskovce a Wericha (1945 – 1962), který vychází zásluhou Medy Mládkové a Ladislava Matějky, a čerpá z univerzitního archivu Howarda Gottlieba v americkém Bostonu, kde je uložena Voskovcova literární pozůstalost (připomeňme si, že umístění tohoto literárně historického pokladu v Praze na Kampě pražští radní před časem křupansky odmítli ve prospěch hastrmanů a dalších turistických kýčů).