Nejhorší na českém mediálním bizáru je to, že je každému úplně fuk. Že jsme s donebevolající absurditou smířeni a bereme ji jako normu. A že už jsme fakt jako ty žáby v hrnci na plotně, co nepozorují, že jsou (pro)vařeny. Až vydá poslední dosud neuvařená hlava příkaz z hrnce vyskočit, nebude se čím odrazit - nohy už budou jen beztvará hmota. A o ničem v naší veřejné džungli, kde nejbohatší oligarcha je zároveň největším mediálním magnátem, neplatí tak jako o médiích, že ten sesuv je trvalý, nevratný a nekončící. Že včerejší dno je zítra stropem!
Banální tvrzení, že náš premiér v minulém režimu působil jako agent Státní bezpečnosti pod krycím jménem Bureš, už se dnes nikdo ze seriózních komentátorů neodváží rozporovat (snad kromě Babiše samotného, ale toho už za seriózního může označit leda tak nebožtík Tonda Blaník).