Pohádka o vyváženosti.

Nechci se opožděně přidávat k marně lamentujícím kritickým hlasům nad televizní přepohádkovaností posledních svátků, stejně jako nad stále nemohoucnějšími pokusy o kriminální žánr v ČT (jež se severským Zločinům I.-III., Mostům I.-II. či americkým sériím Ve jménu vlasti I.-III. už opravdu vzdálily na roky málem světelné). Opět se tady názorně ukazuje, jak kvantita nejen nerodí, ale rozmělňuje a likviduje kvalitu Chci mluvit o úplně jiné pohádce.
I.
Žil byl v Čechách jednou jeden paragraf o „Vyváženosti“, a poslechněte děti, co zase natropil. Začalo to tím, že ČT 2 před půlrokem odvysílala nenápadnou, vcelku krotkou reportáž o povinném očkování (hexavakcíně) u předškolních dětí Utajená data (v rámci cyklu Nedej se plus). Postup vpravit povinně do nemluvňat enormní mix vakcín obhajoval hlavní hygienik a ministerstvo zdravotnictví, proti byly matky, jež podpořily některé renomované vědecké kapacity (např. V cizině uznávaná odbornice na výzkum autismu profesorka Ludmila Strunecká). Reportáž vyšla z případu několika provalených podvodů s falšováním dat o údajné absolutní bezrizikovosti některých vakcín v USA a poté poukázala na prostou, za našimi západními hranicemi bezprecedentní šikanu: stát pod tvrdými sankcemi (nepřijetí do mateřských školek a dalších předškolních zařízení, vyloučení ze škol v přírodě) nařizuje očkování předškolních dětí celkem šesti vakcínami, a to hned od batolecího věku. Řada odborníků, obávajících se oslabení ještě nevyvinutého imunitního systému mrňat, žádá alespoň změkčení tohoto jinde, např. v Německu, nemyslitelného nařízení; podpořil je Senát, ten však přehlasovala Poslanecká sněmovna, ještě štěstí že máme Ústavní soud!).
Jenže tentýž stát zároveň odmítá převzít právní odpovědnost za případné vedlejší účinky tohoto nařízení: je-li vše tak bezpečné, jak tvrdí, proč ve výjimečných případech, kdy tyto účinky nastanou (a ony v desítkách případů skutečně nastaly) oběti neodškodní? Reportáž, jak už to u tohoto kontroverzního cyklu bývá, se setkala jak s nadšením (na sociálních sítích vznikly podpůrné skupiny na obranu pořadu), tak s tvrdou odbornou i neodbornou kritikou, mj. z okruhu lobbistů mocného farmaceutického byznysu. Na tom by nebylo nic divného, a asi bych o tom nepsal, kdyby nenastalo další dějství absurdní pohádky, které má obecný přesah: proti reportáži, jež nezpochybňovala očkování jako takové, nýbrž pouze jeho plošnou aplikaci (synergii = „koktejlový efekt“), tvrdě vystartovala mj. Rada pro rozhlasové a TV vysílání. Ta zahájila s ČT správní řízení pro porušení zákonné povinnosti „poskytovat objektivní a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů“. Jenže poté, co se ČT připravovala na soudní projednání případu, Rada se spokojila s výtkou „porušení vyváženosti“, svou stížnost stáhla, správní řízení ukončila a tím fakticky znemožnila ČT soudní obhájení pozoruhodného pořadu, který vzorně naplńoval smysl média veřejné služby. Pořadu, který se zastával občana proti sporné státní šikaně a fakticky zaplňoval v celku vysílání prázdné informační vakuum („vyvažoval“ jinde chybějící informace, tak jako jiné „nevyvážené“ ekologické pořady v celku vysílání zase vyvažují pořady typu Automotorevue, jež rozhodně nebudou plédovat pro cyklistiku a pro města bez aut). A tak, milé děti, zlo bylo po zásluze pokáráno a dobrá princezna „Vyváženost“ opět slavně zvítězila. ČT si napříště rozmyslí v kontroverzním tématu jakkoli pokračovat, srovnávat nás s cizinou a klást establishmentu nepříjemné otázky: jako pokání vyrobila na podzim dokonce jalový díl cyklu Pološero, kde proti „naivním“ matkám postižených dětí, postavila „odborná“ zdůvodnění : matky si prý evidentní vedlejší účinky na svých dítkách pouze „mylně vysvětlují“). A tak paragraf o „Vyváženosti“, demagogicky uplatňovaný nikoli k celku vysílání, ale ke každému jednotlivému pořadu (dle hesla „pět minut Mengele, pět minut žid“), se opět stal vítaným obuškem, umlčujícím kritiku.
II.
Přitom daleko závažnější porušení téhož principu v celku vysílání nedávno doložil výzkum Masarykovy univerzity v Brně, který konstatoval, že na paradoxně nejvyšší míře strachu z islámu a z běženců v zemi, kde živého muslima nikdy nikdo neviděl, se vydatně podílejí česká média, zejména zpravodajské relace ČT a NOVY. A čas to dnes a denně jen potvrzuje: přednost před obrazy a informacemi, vzbuzujícími soucit a solidaritu, mají „prodavači apokalypsy“ (mezi něž se kromě některých zombií typu bývalého prezidenta populisticky a v mých očích trapně zařadily i úctyhodné osobnosti od Václava Cílka až po Cyrila Höschla; pan profesor, jindy tak noblesní, se v poslední době dokonce snižuje k argumentům ad personam - své názorové protivníky opakovaně v LN dehonestuje posměšným „mgr.mgr.“, a přitom sám zřejmě chyběl při hodinách zeměpisu i novějších dějin: jinak by opakovaně netvrdil, že islám do Evropy nepatří: tím ovšem vyloučil z Evropy nejen Albánii, Kosovo či Bosnu a Hercegovinu – mimochodem nejméně militantní účastníky nedávného balkánského krvavého konfliktu, kteří se krutostí svým „křesťanským“ soupeřům z Bělehradu či Záhřebu ani zbla nevyrovnali -, ale i kavkazské země, Turecko – resp. evropskou část atd.). Typické je, že ve stejné době, kdy Svatý otec pronášel vůči běžencům vstřícná slova a de facto žehnal za odvahu Angele Merkelové, papouškuje nadále český prezident v médiích, zpracován trolly, doslova ruská stanoviska a dokonce vyvinul paranoickou teorii o Muslimském bratrstvu. A pozve-li si ve sváteční čas Daniel Takáč v ČT 24 k debatě nad migranty tři profesory, už jen jejich výběr prozrazuje – i vzhledem k celku vysílání – extrémní nevyváženost a předem odhadnutelnou tendenčnost (proti alarmistům Höschla a Pirka postaví jediného nepopulistu, střízlivého a věcného profesora Pavka). A den před koncem roku náš rozšafný Takáč přitakává dokonce prokazatelnému extrémismu svého hlavního hosta Václava Klause, a namísto oponentů, o něž nemá pokrývač tunelářů Klaus jistěže v zemi nouzi, dostane slovo ještě militantnější, nenávistný prokremelský antievropan a islamofob Petr Robejšek. I takto vypadá „Vyváženost“ po česku – a bohužel se netýká, jak dokázal výše zmíněný výzkum, jednotlivě vytržené relace, ale celku.
Bude-li to takto v médiích pokračovat, milé děti, tato země už brzy opravdu nemusí být naše, jak nám vypravuje pan prezident, ale mentálně a názorově Putinova. Dobrou noc.
(psáno pro Divadelní noviny, podstatně rozšířeno a aktualizováno)