DEFICIT RADNÍ SEBEREFLEXE aneb RECEPT NA UKLIDNĚNÍ SITUACE. Mám-li pojmenovat prapříčinu krize, pak je to fatální deficit kritické sebereflexe, který projevují vedoucí pražští konšelé (konkrétně pánové Richter a Bém) a stupňování jejich mocenské arogance vůči 30 000 občanů s nimi nespokojených a vůči dalším 250 000 nespokojenců v zahraničí. To vše je nejen prapříčinou Dnů neklidu, jež nedávno skončily málem x-tou pražskou defenestrací a budou nepochybně eskalovat dál, ale celé grantové patálie.

Místo aby situaci zklidnili, radní přilévají olej do ohně dál, čímž jen stupňují spirálu obecného hněvu: co by jim udělalo, kdyby připustili předem přihlášené řečníky ze čtvrteční manifestace k věcné argumentaci? Ubylo by jich, kdyby projednali petici, jež má tak masovou podporu u nás i v zahraničí, včas, kvalifikovaně a v řádném termínu? Ne olej, ale přímo benzin do ohně navíc přihodili svými rozhodnutími o ad hoc ustavených trestních komandech za rebélii, jimž říkají „audity“ a „komise Rady HMP“ pro výběr ředitelů/ředitelek vzbouřených divadel. Radní si vyplachují ústa „odborníky“, ale do příslušné desetičlenné komise jmenují jediného (!) odborníka (jsa jmenován jeho náhradníkem, dělat tímto fíkový list osmi politikům a jednomu lobbyistovi předem odmítám).

Souhlasím s tím, že rozčilení není program. Kdyby však pražští radní měli opravdový zájem na uklidnění situace, konstatovali by věcně a střízlivě asi toto:

1) Svěřili jsme tentokrát celou grantovou věc poprvé odborníkům a za to nás každý soudný a nezaujatý člověk musí jen pochválit. Místo toho sklízíme pouze jednostrannou kritiku.

2) Bohužel jsme však nebyli důslední a rady zmíněných odborníků jsme opakovaně odmítali (tak už v lednu 2008 jsme odmítli navrhované navýšení grantových prostředků neziskovým subjektům, které tvoří 90% všech grantových žádostí; komisi jsme hodili na hlavu jak její prvotní návrh nepočítat do letošního grantového řízení dříve nasmlouvané závazky 68 milionů, tak i její jednotně podpořený návrh na zrušení plošné dotace na vstupenku a odtud chybějící peníze odčerpat).

3) Přišli jsme s novým systémem rozdělování veřejných peněz na kulturu. Každý, kdo přichází s něčím novým, dopouští se nutně chyb: proto by byla namístě na obou stranách větší míra tolerance. Z kybernetiky ale víme, že pouze takový systém, který se učí ze svých poruch (zpětná vazba) je systém životaschopný. 30 000 podpisů pod petici je pravděpodobně dost pádným důkazem takové poruchy. Uznáváme proto dodatečně svou chybu, a nabídli jsme – ústy primátora Béma - jako první vstřícný krok k nápravě poskytnout navíc 32 milionů korun, vyplacených předtím čistě ziskovým subjektům, jako náplast za ušlou potenciální podporu subjektům neziskovým. Vracíme se tím de facto k dříve odmítnutým návrhům grantové komise z ledna 2008 (kdyby byly před půlrokem přijaty, nebyla by dnes žádná krize a nezisková kulturní sféra by už půl roku měla adekvátní prostředky). Omlouváme se tímto i za výroky, že „odborníci v GK neumí počítat do 200 milionů“ (M.Richter).

4) Chybou bylo i to, že jsme podporou soukromého divadla Ta Fantastika v celkové výši přes 9 milionů korun (5, 6 milionů z dotací na vstupenku, zbytek ze spolupořadatelství) porušili pravidlo de minimis, jehož dodržování se sám šéf tohoto divadla neustále dovolává.

5) Svévolné téměř půlroční zdržování plateb neziskovým subjektům, odmítnutí původních návrhů odborníků v GK, jakož i to, že jsme veřejně vyhlásili soutěž o víceleté granty (tzv. pilíř č. 4) a neřekli zúčastněným, že jsme ji opatřili nulovým rozpočtem, považujeme za vážné manažerské selhání a hodláme z něho vyvodit politickou odpovědnost, čímž účinně přispějeme k odblokování situace. Nezbývá proto, než radnímu Milanu Richterovi poděkovat za vynaložené úsilí a pověřit jej úkoly, jež odpovídají jeho odborné kvalifikaci.

Takováto kritická sebereflexe je přesně to, co mi v sebevědomých prohlášeních radních schází a co bude situaci bohužel nadále eskalovat.

Vladimír Just, VŠ pedagog a člen GK HMP