Imigranti – „černí“ zaměstnanci Agrofertu?
Mnozí čeští politici vnímají imigranty jako manu nebeskou. Kdyby jich nebylo, museli by si je vymyslet. Vymezit se vůči „čmoudům“ přináší předvolební jistotu. Ať už je to vymezení jakékoliv.
Nejbizarněji promluvil z bazénku Zdeněk Škromach. Měla jeho věta: „Zapalte ohně!“ znamenat, že se staví do role nějakého čaroděje Ku-Klux-Klanu či co? Upřímně řečeno, kukla na hlavě a neforemný hábit po těle by mu docela slušely. Protože hořet dramatické kříže za nezakrytou Škromachovou malomoravskou tváří, to by se publikum nasmálo. On ale myslel možná historické hraničářské vatry. V tom případě měl pak poskočit a zatančit divoký bojovný tanec.
Daleko zajímavější je ovšem imigrantská hra Andreje Babiše. Je vůči případným přistěhovalcům naprosto nekompromisní. V zásadě se vymezil jako španělští interbrigadisté: „No pasaran!“ Neprojdou. Dokonce prohlásil, že neuhne, byť by to bylo za cenu evropských sankcí.
Lze to podporovat. Lze s tím nesouhlasit. V každém případě je ovšem třeba názor i postoj respektovat.
Kdyby ovšem z ničeho nic nevyšel článek v německých novinách Die Zeit. V něm se praví, že Babišův střet zájmů má celoevropský dosah. A padla další nelichotivá slova o česko-agrofertském hospodaření.
Andrej Babiš samozřejmě veškerou kritiku odmítl a vyslovil podezření, ba přesvědčení, že evropská diskuse o jeho střetu zájmů či o Čapím hnízdě (mimochodem problém kauzy této „rodinné haciendičky“ zakořenil dávno před tím, než se první imigrant vydal do Evropy) jsou pouze řízeným útokem na jeho osobu. Samozřejmě coby trest za to, že zaujímá zásadní postoje vůči imigrantské politice EU.
Vypadá to jednoduše a logicky. Téměř jakoby podle přísného zákona kauzality: příčina a následek. Ovšem lze nabídnout jinou verzi. Stejně jednoduchou a logickou: pokud „Babišův způsob dotační politiky zdá se příslušným orgánům Evropské unie poněkud nešťastným“, český místopředseda vlády a ministr financí to ví. A nejspíš to věděl už dlouho; jistě k němu zaznělo echo, že dříve či později třeba spadne klec. Přinejmenším morální. Mohlo by to zkomplikovat růst jeho ekonomického i politického impéria. Možná i ti nejjednodušší čeští voliči při veškeré své averzi vůči Evropské unii by znejistěli. A sen ambiciózního slovenského chlapce o ovládnutí jedné země by se začal hroutit. Či alespoň zamotávat.
Bylo tedy třeba vytvořit clonu. A protože Babiš není hloupý, ba naopak mazaný, sáhl po metodě, na niž zdejší obecenstvo slyší. Jestliže poslouchá s nadšením připitomělou protiimigrantskou písničku jakési Olivíe Žižkové, bodejť by oslyšelo naléhavost ve slovech vůdce své nejoblíbenější strany. A ten předvede brilantní propagandistickou hru; jen tak trochu si pohrát s oním kauzálním principem: k následku přidat jinou příčinu, která se dodá jaksi ex post. A následek se jí předřadí, zatímco skutečná příčina zbagatelizuje.
Tedy prostá záležitost: došlo k Babišovu flagrantnímu střetu zájmů a manipulaci s dotacemi, tudíž následuje řešení příslušných evropských orgánů (neboť zdejší jsou na Babiše krátké). Příčina a následek. Babiš se musí onomu důsledku co nejvehementněji bránit.
Zhotoví se tedy falešná příčina: Babiš, který komplikace čeká, začne zásadně bojovat proti imigrantům. EU na něj dle jeho výkladu útočí právě kvůli tomu. Asi takhle: Andreji Babišovi je zcela šumafuk, zda k nám přijdou či nepřijdou imigranti. Potřebuje vytvořit zdání, že Evropská unie „po něm jde“ nikoliv kvůli jeho ekonomickým a politickým hříchům, příčícím se dobrým mravům, nýbrž proto, že hájí zájmy české, moravské a slezské země a jejího lidu proti nepřátelským musulmanům. Babiš zná své české, moravské a slezské. Uslyší na to. Uvěří mu.
Je to všechno jenom úvaha. Ovšem při sledování způsobů a nezpůsobů babišovského politického boomu ne právě nepravděpodobná. Jako by říkal: „Milí moji občané Koblihové, já tady bojuji za vaše hodnoty a bezpečí, a od toho zlého Bruselu za to trpím! Podívejte, co si to na mě vymysleli!“ A občan Koblížek pokývá hlavou a řekne: „Ta zlá evropská byrokracie chce ublížit našemu Andreji Žižkovi Babišovi, protože je s námi proti všem. Kdyby se ta nepřátelská Evropa raději zaměřila na Kalouska!“
A Babišova pozice i volby ANO jsou takříkajíc v kapse.
Jenom ti imigranti, černí často fakticky tváří i obrazně nedostatkem dokladů, ani netuší, že se navíc k této dvojí „černotě“ právě stávají do třetice „černými“. Tentokrát zaměstnanci Agrofertu. V odboru propagace a manipulace s lidmi.
Nejbizarněji promluvil z bazénku Zdeněk Škromach. Měla jeho věta: „Zapalte ohně!“ znamenat, že se staví do role nějakého čaroděje Ku-Klux-Klanu či co? Upřímně řečeno, kukla na hlavě a neforemný hábit po těle by mu docela slušely. Protože hořet dramatické kříže za nezakrytou Škromachovou malomoravskou tváří, to by se publikum nasmálo. On ale myslel možná historické hraničářské vatry. V tom případě měl pak poskočit a zatančit divoký bojovný tanec.
Daleko zajímavější je ovšem imigrantská hra Andreje Babiše. Je vůči případným přistěhovalcům naprosto nekompromisní. V zásadě se vymezil jako španělští interbrigadisté: „No pasaran!“ Neprojdou. Dokonce prohlásil, že neuhne, byť by to bylo za cenu evropských sankcí.
Lze to podporovat. Lze s tím nesouhlasit. V každém případě je ovšem třeba názor i postoj respektovat.
Kdyby ovšem z ničeho nic nevyšel článek v německých novinách Die Zeit. V něm se praví, že Babišův střet zájmů má celoevropský dosah. A padla další nelichotivá slova o česko-agrofertském hospodaření.
Andrej Babiš samozřejmě veškerou kritiku odmítl a vyslovil podezření, ba přesvědčení, že evropská diskuse o jeho střetu zájmů či o Čapím hnízdě (mimochodem problém kauzy této „rodinné haciendičky“ zakořenil dávno před tím, než se první imigrant vydal do Evropy) jsou pouze řízeným útokem na jeho osobu. Samozřejmě coby trest za to, že zaujímá zásadní postoje vůči imigrantské politice EU.
Vypadá to jednoduše a logicky. Téměř jakoby podle přísného zákona kauzality: příčina a následek. Ovšem lze nabídnout jinou verzi. Stejně jednoduchou a logickou: pokud „Babišův způsob dotační politiky zdá se příslušným orgánům Evropské unie poněkud nešťastným“, český místopředseda vlády a ministr financí to ví. A nejspíš to věděl už dlouho; jistě k němu zaznělo echo, že dříve či později třeba spadne klec. Přinejmenším morální. Mohlo by to zkomplikovat růst jeho ekonomického i politického impéria. Možná i ti nejjednodušší čeští voliči při veškeré své averzi vůči Evropské unii by znejistěli. A sen ambiciózního slovenského chlapce o ovládnutí jedné země by se začal hroutit. Či alespoň zamotávat.
Bylo tedy třeba vytvořit clonu. A protože Babiš není hloupý, ba naopak mazaný, sáhl po metodě, na niž zdejší obecenstvo slyší. Jestliže poslouchá s nadšením připitomělou protiimigrantskou písničku jakési Olivíe Žižkové, bodejť by oslyšelo naléhavost ve slovech vůdce své nejoblíbenější strany. A ten předvede brilantní propagandistickou hru; jen tak trochu si pohrát s oním kauzálním principem: k následku přidat jinou příčinu, která se dodá jaksi ex post. A následek se jí předřadí, zatímco skutečná příčina zbagatelizuje.
Tedy prostá záležitost: došlo k Babišovu flagrantnímu střetu zájmů a manipulaci s dotacemi, tudíž následuje řešení příslušných evropských orgánů (neboť zdejší jsou na Babiše krátké). Příčina a následek. Babiš se musí onomu důsledku co nejvehementněji bránit.
Zhotoví se tedy falešná příčina: Babiš, který komplikace čeká, začne zásadně bojovat proti imigrantům. EU na něj dle jeho výkladu útočí právě kvůli tomu. Asi takhle: Andreji Babišovi je zcela šumafuk, zda k nám přijdou či nepřijdou imigranti. Potřebuje vytvořit zdání, že Evropská unie „po něm jde“ nikoliv kvůli jeho ekonomickým a politickým hříchům, příčícím se dobrým mravům, nýbrž proto, že hájí zájmy české, moravské a slezské země a jejího lidu proti nepřátelským musulmanům. Babiš zná své české, moravské a slezské. Uslyší na to. Uvěří mu.
Je to všechno jenom úvaha. Ovšem při sledování způsobů a nezpůsobů babišovského politického boomu ne právě nepravděpodobná. Jako by říkal: „Milí moji občané Koblihové, já tady bojuji za vaše hodnoty a bezpečí, a od toho zlého Bruselu za to trpím! Podívejte, co si to na mě vymysleli!“ A občan Koblížek pokývá hlavou a řekne: „Ta zlá evropská byrokracie chce ublížit našemu Andreji Žižkovi Babišovi, protože je s námi proti všem. Kdyby se ta nepřátelská Evropa raději zaměřila na Kalouska!“
A Babišova pozice i volby ANO jsou takříkajíc v kapse.
Jenom ti imigranti, černí často fakticky tváří i obrazně nedostatkem dokladů, ani netuší, že se navíc k této dvojí „černotě“ právě stávají do třetice „černými“. Tentokrát zaměstnanci Agrofertu. V odboru propagace a manipulace s lidmi.