Ekonomika ztrácí dech. Nezačíná takto krize?
Potvrzeno: česká ekonomika zpomaluje. Podle včera zveřejněných dat zpomalila svůj meziroční růst z 2,8 % na 2,4 %. Drama to není. (Tedy zatím.) Vzhledem k tomu, jak se ekonomika vyvíjela v posledních měsících, se těžko dalo čekat něco jiného. Vlastně můžeme být rádi, že to není horší.
Česká ekonomika je totiž velmi otevřená světu. Letos dosáhl objem zahraničního obchodu svého rekordu. Na jaře v průměru za hodinu přeteklo přes hranice zboží v hodnotě 650 milionů korun. Je tedy jasné, že jsme velmi citliví na vývoj ve světě.
A to je dobré, když se světu daří. Problémem ale jaksi je, že ono se mu právě teď nedaří. Německá ekonomika prudce brzdí. Meziroční růst má skoro poloviční než v prvním kvartále a mezikvartálně roste jen o titěrných 0,1 %. Jenomže bude ještě hůř. Všechny předstihové indikátory, které mají dobré predikční vlastnosti pro německý hospodářský vývoj (jako IFO, ZEW, PMI a další) signalizují další zpomalení.
Jinými slovy, jestliže jsme s Německem spojeni zahraničním obchodem jako matka s dítětem pupečníkem, nemůžeme čekat, že by česká ekonomika nyní zrychlila. A to ještě nemluvíme o tom, že se finanční trhy bojí recese v USA, bankrotu jihu eurozóny, či rovnou rozpadu eurozóny.
Takže pesimisté už mohou malovat čerta na zeď a mluvit o recesi. A optimisté zase mohou mluvit „jen“ o prudkém zpomalení ekonomiky. Zatím nelze rozhodnout, zda je správně za a) či za b) - máme málo dat. Například údaje o struktuře růstu nebyly ještě zveřejněny. Není ani jasné, jestli politici najdou řešení pro předluženou Evropu. Ale jedním si můžeme být jistí. Nejbližší budoucnost nebude tak dobrá jako třeba počátek letošního roku. V tom je ale problém. Ministerstvo financí je optimistické - očekává v roce 2011 i 2012 růst kolem 2,5 %. Je mi líto, ale bojím se, že roste riziko, že budoucnost tak přívětivá nebude.
Neponaučili jsme se. Příchod první krize v letech 2008-9 zastihl státní rozpočet nepřipravený. Teď se může historie opakovat. Možná se nebudeme stačit divit, jak je náhle – neplánovaně – deficit státního rozpočtu hluboký. Obezřetné by bylo vytvořit si rezervu a raději počítat s růstem pomalejším.
A pak je tu ještě jedno a podstatnější riziko. Opět totiž rosteme pomaleji než Německo. Pryč jsou doby, kdy jsme Německo v HDP na hlavu doháněli. Teď nám naopak Německo ujíždí. Až příliš mi to připomíná Portugalsko. To také původně dohánělo své sousedy a vypadalo nadějně. Pak začalo zaostávat. A víme, jak to skončilo. Důvod byl v dlouhodobě nestabilních institucích, špatném podnikatelském prostředí a korupci. Nepřipomíná to ČR?
Vyšlo 17. srpna v deníku E15
http://zpravy.e15.cz/nazory/komentare/vladimir-pikora-ekonomika-ztraci-dech-zacina-krize-691443
Česká ekonomika je totiž velmi otevřená světu. Letos dosáhl objem zahraničního obchodu svého rekordu. Na jaře v průměru za hodinu přeteklo přes hranice zboží v hodnotě 650 milionů korun. Je tedy jasné, že jsme velmi citliví na vývoj ve světě.
A to je dobré, když se světu daří. Problémem ale jaksi je, že ono se mu právě teď nedaří. Německá ekonomika prudce brzdí. Meziroční růst má skoro poloviční než v prvním kvartále a mezikvartálně roste jen o titěrných 0,1 %. Jenomže bude ještě hůř. Všechny předstihové indikátory, které mají dobré predikční vlastnosti pro německý hospodářský vývoj (jako IFO, ZEW, PMI a další) signalizují další zpomalení.
Jinými slovy, jestliže jsme s Německem spojeni zahraničním obchodem jako matka s dítětem pupečníkem, nemůžeme čekat, že by česká ekonomika nyní zrychlila. A to ještě nemluvíme o tom, že se finanční trhy bojí recese v USA, bankrotu jihu eurozóny, či rovnou rozpadu eurozóny.
Takže pesimisté už mohou malovat čerta na zeď a mluvit o recesi. A optimisté zase mohou mluvit „jen“ o prudkém zpomalení ekonomiky. Zatím nelze rozhodnout, zda je správně za a) či za b) - máme málo dat. Například údaje o struktuře růstu nebyly ještě zveřejněny. Není ani jasné, jestli politici najdou řešení pro předluženou Evropu. Ale jedním si můžeme být jistí. Nejbližší budoucnost nebude tak dobrá jako třeba počátek letošního roku. V tom je ale problém. Ministerstvo financí je optimistické - očekává v roce 2011 i 2012 růst kolem 2,5 %. Je mi líto, ale bojím se, že roste riziko, že budoucnost tak přívětivá nebude.
Neponaučili jsme se. Příchod první krize v letech 2008-9 zastihl státní rozpočet nepřipravený. Teď se může historie opakovat. Možná se nebudeme stačit divit, jak je náhle – neplánovaně – deficit státního rozpočtu hluboký. Obezřetné by bylo vytvořit si rezervu a raději počítat s růstem pomalejším.
A pak je tu ještě jedno a podstatnější riziko. Opět totiž rosteme pomaleji než Německo. Pryč jsou doby, kdy jsme Německo v HDP na hlavu doháněli. Teď nám naopak Německo ujíždí. Až příliš mi to připomíná Portugalsko. To také původně dohánělo své sousedy a vypadalo nadějně. Pak začalo zaostávat. A víme, jak to skončilo. Důvod byl v dlouhodobě nestabilních institucích, špatném podnikatelském prostředí a korupci. Nepřipomíná to ČR?
Vyšlo 17. srpna v deníku E15
http://zpravy.e15.cz/nazory/komentare/vladimir-pikora-ekonomika-ztraci-dech-zacina-krize-691443