Jaderné šílenství pokračuje navzdory přání voličů
Dnes jsem si přečetl noviny. A mám z (opět) špatný pocit. V Japonsku obnovují výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Obyvatelstvo proti tomu protestuje a je zcela nedemokraticky ignorováno z důvodu ekonomických zájmů: 57 % lidí je proti a 30 % pro.
Já si však nejsem jistý, že to jsou národní ekonomické zájmy. Možná to jsou jen zájmy několika jednotlivců…? Japonsko je moderní ekonomika, která dokáže vygenerovat energii modernějším způsobem, než je jaderná energetika. Zrovna tak zná i moderní způsoby úspory energie.
Myslím, že nové technologie v této oblasti otáčí svět. Dnešní těžaři ropy a plynu budou převálcováni novými. Už teď to je vidět – a nikoliv z pohledu technického, ale pohledu ekonomického. Vývoj v ekonomice jasně ukazuje, že uhlí postupně skončí. Nové možnosti výroby energie budou každý rok levnější. A časem nebude nutné zelenou elektřinu dotovat.
Tady je ovšem nutné zdůraznit, že nejsem zastánce rádoby „zelené“ elektřiny a už vůbec ne v její dnešní subvencované podobě. Černá pole solárních elektráren dodávající primárně do veřejné sítě jsou chybou podobně jako větrné farmy, protože stejně k nim neumíme levně dobudovat přenosovou soustavu. Navíc mít zálohu vůči větrné a solární energii v klasických elektrárnách pro případ, že zajde slunce a přestane foukat vítr, je také drahý špás. Naše koncepce podpory zelené energie z minulých let je podle mě špatná a dost šlo jen o dobře vymyšlený tunel na veřejné finance.
Každý ale už dneska může mít svou malou elektrárnu na střeše a topit si tepelným čerpadlem i bez dotace. Takže domácnosti mohou být z velké části energeticky soběstačné. Překvapivě zásoby plynu na zimu proti loňskému roku letos zaostávají, takže opět budeme vydíratelní Ruskem. Tady nejde jen o peníze, tady jde i o energetickou bezpečnost. Kdo to ještě nepochopil, může si jít koupit teplý svetr už teď, protože až Rusko uzavře kohoutky, budou svetry vyprodané.
Předpokládám, že vzdálenější budoucnost je v nových bateriích. Tady jde vývoj velmi rychle vpřed. Až budeme umět lépe uchovávat elektrickou energii, bude vyhráno. Možná, že nejsme daleko. A uchování energie nemusí spočívat jen přečerpávání vody tak, jak se děje dnes. Ostatně podívejme se na pokrok v automobilovém průmyslu:
Všichni dnes sice obdivují Teslu, protože má nové technologie, jenomže pro mě jako ekonoma je důležité, že je ve ztrátě. Daleko víc obdivuji BMW a jejich elektrické vozy. Jsou funkční, jeden je dokonce (!) i hezký - a hlavně BMW je velmi zisková společnost. Jinými slovy, moderní technologie nemusí nutně znamenat ekonomickou ztrátu.
V tomto ohledu mě trápí, že v ČR diskutujeme o prolomení těžebních limitů nebo o rozšíření výroby z jádra, když naši největší obchodní partneři Německo a Rakousko jádro už opustili. Energetická koncepce, kde podíl jádra roste, je podle mě chybná, protože nepočítá s rychlým rozvojem alternativních zdrojů. Vedle toho je podle mě v dlouhodobé prognóze podceněn i vliv energetických úspor, který bude spíš významnější, než se počítá.
Postavit jadernou elektrárnu přitom není věc na jeden rok. To je na dekády. Mezitím nastane takový rozvoj technologií, že než se elektrárna dostaví, bude patrně zastaralá a překonaná. Je naivní myslet si, že tu pár kilometrů od hranic bude dělat přesně opačnou politiku než v Německu a Rakousku. Zatím ji opačnou děláme, ale pochybuji, že to bude možné věčně. Nehledě na to, že dokud nevíme, jak dokonale likvidovat jaderný odpad, tato technologie není dotažená.
Dnes jsem se dočetl v E15: „Snahy vyčistit elektrárnu Fukušima a její okolí těžce zamořené radiací maří opakované úniky radiace. Předpokládá se, že očista potrvá řadu desetiletí; po tuto dobu se do oblasti nebudou moci vrátit desítky tisíc obyvatel.“ Přitom alternativy existují. V jiném článku E15 se zase píše: „25. července Německo pokrylo rekordních 78 procent své spotřeby elektřiny pouze z obnovitelných zdrojů. Německu se tak začínají vracet investice do zelené energetiky.“
Zajímavé je, že tohle český volič neřeší. V ČR to není téma. V Německu a Rakousku to ale téma je. Čím to je, když značná část Rakušanů jsou bývalí Češi, kteří se během monarchie přestěhovali za prací? Podle mě to je jen funkce bohatství. Až budou Češi bohatší, začnou tato témata řešit podobně jako bio potraviny. Např. u nás spotřebitelé dosud neřeší, zda jsou mořské ryby v obchodech lovené v sítích s malými či velkými oky, aby byly malé rybičky zachráněny. V Německu se totéž na obalech už řeší, protože to určité a nezanedbatelné procento spotřebitelů už zajímá. I tohle téma jednou k nám přijde. A zrovna tak téma jaderné energie.
Mezitím už tu ale dost možná nové bloky jaderné elektrárny budou stát a my pak podobně jako Rakušané a Němci zavřeme nové funkční elektrárny. To bude luxusní vyhazování veřejných peněz. Nikam bych se proto s výstavbou nehnal a čekal na vývoj technologie. Zatím nás nic netlačí. Elektřinu stále vyvážíme. Budoucnost podle mě je v úspoře energií, nikoli v budování nových výrobních kapacit.
Možná se mýlím. U nás se diskuse staví tak, že kdo řekne cokoli proti jádru, je zpátečník a hlupák. Tak mě přesvědčte. Já mám doktorát z ekonomie – a rád se potkám zase s někým, kdo má doktorát z jaderné fyziky.
Já si však nejsem jistý, že to jsou národní ekonomické zájmy. Možná to jsou jen zájmy několika jednotlivců…? Japonsko je moderní ekonomika, která dokáže vygenerovat energii modernějším způsobem, než je jaderná energetika. Zrovna tak zná i moderní způsoby úspory energie.
Myslím, že nové technologie v této oblasti otáčí svět. Dnešní těžaři ropy a plynu budou převálcováni novými. Už teď to je vidět – a nikoliv z pohledu technického, ale pohledu ekonomického. Vývoj v ekonomice jasně ukazuje, že uhlí postupně skončí. Nové možnosti výroby energie budou každý rok levnější. A časem nebude nutné zelenou elektřinu dotovat.
Tady je ovšem nutné zdůraznit, že nejsem zastánce rádoby „zelené“ elektřiny a už vůbec ne v její dnešní subvencované podobě. Černá pole solárních elektráren dodávající primárně do veřejné sítě jsou chybou podobně jako větrné farmy, protože stejně k nim neumíme levně dobudovat přenosovou soustavu. Navíc mít zálohu vůči větrné a solární energii v klasických elektrárnách pro případ, že zajde slunce a přestane foukat vítr, je také drahý špás. Naše koncepce podpory zelené energie z minulých let je podle mě špatná a dost šlo jen o dobře vymyšlený tunel na veřejné finance.
Každý ale už dneska může mít svou malou elektrárnu na střeše a topit si tepelným čerpadlem i bez dotace. Takže domácnosti mohou být z velké části energeticky soběstačné. Překvapivě zásoby plynu na zimu proti loňskému roku letos zaostávají, takže opět budeme vydíratelní Ruskem. Tady nejde jen o peníze, tady jde i o energetickou bezpečnost. Kdo to ještě nepochopil, může si jít koupit teplý svetr už teď, protože až Rusko uzavře kohoutky, budou svetry vyprodané.
Předpokládám, že vzdálenější budoucnost je v nových bateriích. Tady jde vývoj velmi rychle vpřed. Až budeme umět lépe uchovávat elektrickou energii, bude vyhráno. Možná, že nejsme daleko. A uchování energie nemusí spočívat jen přečerpávání vody tak, jak se děje dnes. Ostatně podívejme se na pokrok v automobilovém průmyslu:
Všichni dnes sice obdivují Teslu, protože má nové technologie, jenomže pro mě jako ekonoma je důležité, že je ve ztrátě. Daleko víc obdivuji BMW a jejich elektrické vozy. Jsou funkční, jeden je dokonce (!) i hezký - a hlavně BMW je velmi zisková společnost. Jinými slovy, moderní technologie nemusí nutně znamenat ekonomickou ztrátu.
V tomto ohledu mě trápí, že v ČR diskutujeme o prolomení těžebních limitů nebo o rozšíření výroby z jádra, když naši největší obchodní partneři Německo a Rakousko jádro už opustili. Energetická koncepce, kde podíl jádra roste, je podle mě chybná, protože nepočítá s rychlým rozvojem alternativních zdrojů. Vedle toho je podle mě v dlouhodobé prognóze podceněn i vliv energetických úspor, který bude spíš významnější, než se počítá.
Postavit jadernou elektrárnu přitom není věc na jeden rok. To je na dekády. Mezitím nastane takový rozvoj technologií, že než se elektrárna dostaví, bude patrně zastaralá a překonaná. Je naivní myslet si, že tu pár kilometrů od hranic bude dělat přesně opačnou politiku než v Německu a Rakousku. Zatím ji opačnou děláme, ale pochybuji, že to bude možné věčně. Nehledě na to, že dokud nevíme, jak dokonale likvidovat jaderný odpad, tato technologie není dotažená.
Dnes jsem se dočetl v E15: „Snahy vyčistit elektrárnu Fukušima a její okolí těžce zamořené radiací maří opakované úniky radiace. Předpokládá se, že očista potrvá řadu desetiletí; po tuto dobu se do oblasti nebudou moci vrátit desítky tisíc obyvatel.“ Přitom alternativy existují. V jiném článku E15 se zase píše: „25. července Německo pokrylo rekordních 78 procent své spotřeby elektřiny pouze z obnovitelných zdrojů. Německu se tak začínají vracet investice do zelené energetiky.“
Zajímavé je, že tohle český volič neřeší. V ČR to není téma. V Německu a Rakousku to ale téma je. Čím to je, když značná část Rakušanů jsou bývalí Češi, kteří se během monarchie přestěhovali za prací? Podle mě to je jen funkce bohatství. Až budou Češi bohatší, začnou tato témata řešit podobně jako bio potraviny. Např. u nás spotřebitelé dosud neřeší, zda jsou mořské ryby v obchodech lovené v sítích s malými či velkými oky, aby byly malé rybičky zachráněny. V Německu se totéž na obalech už řeší, protože to určité a nezanedbatelné procento spotřebitelů už zajímá. I tohle téma jednou k nám přijde. A zrovna tak téma jaderné energie.
Mezitím už tu ale dost možná nové bloky jaderné elektrárny budou stát a my pak podobně jako Rakušané a Němci zavřeme nové funkční elektrárny. To bude luxusní vyhazování veřejných peněz. Nikam bych se proto s výstavbou nehnal a čekal na vývoj technologie. Zatím nás nic netlačí. Elektřinu stále vyvážíme. Budoucnost podle mě je v úspoře energií, nikoli v budování nových výrobních kapacit.
Možná se mýlím. U nás se diskuse staví tak, že kdo řekne cokoli proti jádru, je zpátečník a hlupák. Tak mě přesvědčte. Já mám doktorát z ekonomie – a rád se potkám zase s někým, kdo má doktorát z jaderné fyziky.