Důchodová reforma v nedohlednu v celé Evropě
Ratingová agentura Moody's zhoršila minulý týden výhled pro Polsko. Dosud mělo Polsko výhled stabilní, tímto byl zhoršen na negativní. To znamená, že hrozí, že bude snížen i samotný rating a Polsko se bude zadlužovat za horších podmínek. Důvodem je podle agentury to, že vláda zvýšila běžné výdaje, aniž by zvýšila své příjmy.
Např. letos začala vyplácet větší dávky rodinám s dětmi a financuje to jednorázovými příjmy z prodejů licencí telekomunikačním společnostem a z dividend státních podniků. Financování pro rok 2017 je však nejasné. Navíc polská vláda plánuje snížit věk odchodu do důchodu. To je ovšem v přímém rozporu s důchodovou reformou, kterou zavedla vláda předchozí. Ta počítala s velkými úsporami právě kvůli tomu, že od roku 2020 budou muži chodit do důchodu v 67 letech.
Ratingová agentura navíc kritizuje vládu za to, že je její politika nepředvídatelná. Naráží tím na převod cizoměnových hypoték na hypotéky v domácí měně, což je sice příznivé pro polské domácnosti, ale kurzový rozdíl zaplatí zahraniční banky (skoro pětinásobek jejich zisku). Podivné se jí zdá i dění kolem tamního nejvyššího soudu. Agentura přitom nepočítá s tím, že by měl příští rok přijít nějaký děsivý deficit. Počítá „jen“ s tím, že se prohloubí z 2,8 % HDP na 3,0 %. A už to stačí, aby za to polskou vládu trestala horším vysvědčením a v jeho důsledku dražším financováním.
To je ovšem velké varování i pro české (a potažmo slovenské) politiky. Nejde jen o to udržet deficit pod 3 % HDP, jak vyžadují maastrichtská kritéria. To je málo. Jde i o důvěryhodnost a srozumitelnost politiky. Polská ekonomika má příští rok podle odhadu agentury růst o 3,5 %. Pokud se tento předpoklad naplní, je jakýkoliv, i malý, deficit žalostný. Není se čemu divit, že máme lepší rating než Polsko.
Zlotý pochopitelně na zprávu zareagoval oslabením, ale nebylo to nikterak dramatické. Zdá se, že trh s tímto krokem trochu počítal. Předpokládám, že v příštích týdnech zlotý ještě oslabí, ale opět to nebude nic zásadního. Na rozdíl od koruny by ale zlotý mohl výrazněji reagovat na BREXIT, přece jen Polska by se dotknul více. Britové by asi tlačili na to, aby se stovky tisíc Poláků vrátili z Británie domů (nebo alespoň zcela vypadli ze sociálního systému), když nebudou součástí EU. Pokud tedy Británie vystoupí z EU, zlotý oslabí výrazněji.
Snad ještě víc než vývoj dluhu a ratingu mě mrzí vývoj důchodové reformy. Zdá se, že to je všude ve střední Evropě stejné. Jedna vláda něco zavede a druhá to hned zruší. Důchodová reforma by přitom měla platit léta. Takto občané vědí, že vládě nemohou věřit. Systém není možné každých pár let měnit. To je velmi nezodpovědné. V ČR to není jiné. Reforma P. Nečase byla sice úplně špatná, ale bylo to alespoň něco. Teď nemáme nic. Vznikla jakási důchodová komise, po které neštěkne pes a nikdo neví, co přesně dělá. Hlavní je, že není žádný závěr a žádná vize. Takže víme, že máme ohromný problém, bomba už tiká a my sedíme a ukazujeme na sebe, kdo je hloupější. Bohužel pomalu přestávám vidět jakákoli dobrá východiska. Stále platí, že se o sebe na důchod musí každý postarat sám, což ovšem každý bohužel nedokáže.
Např. letos začala vyplácet větší dávky rodinám s dětmi a financuje to jednorázovými příjmy z prodejů licencí telekomunikačním společnostem a z dividend státních podniků. Financování pro rok 2017 je však nejasné. Navíc polská vláda plánuje snížit věk odchodu do důchodu. To je ovšem v přímém rozporu s důchodovou reformou, kterou zavedla vláda předchozí. Ta počítala s velkými úsporami právě kvůli tomu, že od roku 2020 budou muži chodit do důchodu v 67 letech.
Ratingová agentura navíc kritizuje vládu za to, že je její politika nepředvídatelná. Naráží tím na převod cizoměnových hypoték na hypotéky v domácí měně, což je sice příznivé pro polské domácnosti, ale kurzový rozdíl zaplatí zahraniční banky (skoro pětinásobek jejich zisku). Podivné se jí zdá i dění kolem tamního nejvyššího soudu. Agentura přitom nepočítá s tím, že by měl příští rok přijít nějaký děsivý deficit. Počítá „jen“ s tím, že se prohloubí z 2,8 % HDP na 3,0 %. A už to stačí, aby za to polskou vládu trestala horším vysvědčením a v jeho důsledku dražším financováním.
To je ovšem velké varování i pro české (a potažmo slovenské) politiky. Nejde jen o to udržet deficit pod 3 % HDP, jak vyžadují maastrichtská kritéria. To je málo. Jde i o důvěryhodnost a srozumitelnost politiky. Polská ekonomika má příští rok podle odhadu agentury růst o 3,5 %. Pokud se tento předpoklad naplní, je jakýkoliv, i malý, deficit žalostný. Není se čemu divit, že máme lepší rating než Polsko.
Zlotý pochopitelně na zprávu zareagoval oslabením, ale nebylo to nikterak dramatické. Zdá se, že trh s tímto krokem trochu počítal. Předpokládám, že v příštích týdnech zlotý ještě oslabí, ale opět to nebude nic zásadního. Na rozdíl od koruny by ale zlotý mohl výrazněji reagovat na BREXIT, přece jen Polska by se dotknul více. Britové by asi tlačili na to, aby se stovky tisíc Poláků vrátili z Británie domů (nebo alespoň zcela vypadli ze sociálního systému), když nebudou součástí EU. Pokud tedy Británie vystoupí z EU, zlotý oslabí výrazněji.
Snad ještě víc než vývoj dluhu a ratingu mě mrzí vývoj důchodové reformy. Zdá se, že to je všude ve střední Evropě stejné. Jedna vláda něco zavede a druhá to hned zruší. Důchodová reforma by přitom měla platit léta. Takto občané vědí, že vládě nemohou věřit. Systém není možné každých pár let měnit. To je velmi nezodpovědné. V ČR to není jiné. Reforma P. Nečase byla sice úplně špatná, ale bylo to alespoň něco. Teď nemáme nic. Vznikla jakási důchodová komise, po které neštěkne pes a nikdo neví, co přesně dělá. Hlavní je, že není žádný závěr a žádná vize. Takže víme, že máme ohromný problém, bomba už tiká a my sedíme a ukazujeme na sebe, kdo je hloupější. Bohužel pomalu přestávám vidět jakákoli dobrá východiska. Stále platí, že se o sebe na důchod musí každý postarat sám, což ovšem každý bohužel nedokáže.