Spor Maďarska a EU: Debatě v české politice chybějí znalosti
Spor mezi Maďarskem a Evropskou unií o soulad maďarského práva a maďarské ústavy s evropským právem rezonuje také v české politice. Diskuse však jako obvykle ukazuje na mezery ve znalostech o fungování Evropské unie a jejích institucí. Rád bych proto některé souvislosti vyjasnil.
Maďarsko je součástí "sedmadvacítky", což znamená, že vstoupilo do smluv, které zakládají EU a určují její fungování. Tímto krokem se země zavázala přijmout závazky vyplývající ze smluv. Zároveň souhlasila s hodnotami Unie i pravomocemi jednotlivých orgánů.
Jedna ze základních funkcí Evropské komise je u členských států bedlivě střežit dodržování smluvních závazků. Pokud má komise (jako v aktuálním případě Maďarska) podezření, že došlo k porušení smluv, musí podle této povinnosti také jednat.
Podnikají se následující kroky. Komisaři příslušný případ, který se kromě státu může týkat jakéhokoli jiného subjektu (např. úřadu nebo firmy), předloží Evropskému soudnímu dvoru formou žaloby. Evropské právo je potom upřednostněno před národními právními předpisy. Je na soudu, aby rozhodl, zda se v konkrétní kauze postupovalo nebo nepostupovalo protiprávně.
Celý proces je propracovaný a má celou řadu stupňů. Nutno říci, že žaloba představuje až poslední možnost. Předchází jí upozorňovací dopis, který je také obvykle bodem, kde všechny spory končí, k soudu tedy nedochází. Jinak o podání žaloby rozhoduje celá Komise na základě návrhu struktury, které přísluší daná agenda (např. Generální ředitelství pro zaměstnanost).
Co se týče současné situace Maďarska, jsme v situaci, kdy Evropská komise plní svou povinnost. Je pravděpodobné, že pokud nedojde v nejbližší době k dohodě, podá na Maďarsko žalobu k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku. Soudci pak posoudí jednotlivé argumenty a učiní rozhodnutí. Úvahy o jakýchkoli politických krocích nebo tlacích Komise a Maďarska jsou v tomto případě naprosto liché. Evropská komise není koneckonců evropskou vládou stejně jako Unie není pouhou mezivládní strukturou.
Jednotlivé státy daly Evropské komisi prostřednictvím smlouvy povinnost žalovat porušení závazku, a to musí být odpovědně plněno. Slepě přihlížet porušování práva by totiž pro tak komplexní systém, který představuje Evropská unie, znamenalo zhoubu a morální úpadek.
Stručně shrnuto. Maďarsko se svobodným rozhodnutím vstoupit do EU zavázalo přijmout jednak evropské hodnoty a evropské právo v plném rozsahu a jednak roli jednotlivých evropských institucí. Zavázalo se také akceptovat jurisdikci Evropského soudního dvora včetně premisy, že evropské právo je nadřazeno právu národnímu. Konkrétní vývoj sporu zůstává otevřen. Nynější kroky Komise jsou však bez nejmenších pochyb její základní povinností.
Maďarsko je součástí "sedmadvacítky", což znamená, že vstoupilo do smluv, které zakládají EU a určují její fungování. Tímto krokem se země zavázala přijmout závazky vyplývající ze smluv. Zároveň souhlasila s hodnotami Unie i pravomocemi jednotlivých orgánů.
Jedna ze základních funkcí Evropské komise je u členských států bedlivě střežit dodržování smluvních závazků. Pokud má komise (jako v aktuálním případě Maďarska) podezření, že došlo k porušení smluv, musí podle této povinnosti také jednat.
Podnikají se následující kroky. Komisaři příslušný případ, který se kromě státu může týkat jakéhokoli jiného subjektu (např. úřadu nebo firmy), předloží Evropskému soudnímu dvoru formou žaloby. Evropské právo je potom upřednostněno před národními právními předpisy. Je na soudu, aby rozhodl, zda se v konkrétní kauze postupovalo nebo nepostupovalo protiprávně.
Celý proces je propracovaný a má celou řadu stupňů. Nutno říci, že žaloba představuje až poslední možnost. Předchází jí upozorňovací dopis, který je také obvykle bodem, kde všechny spory končí, k soudu tedy nedochází. Jinak o podání žaloby rozhoduje celá Komise na základě návrhu struktury, které přísluší daná agenda (např. Generální ředitelství pro zaměstnanost).
Co se týče současné situace Maďarska, jsme v situaci, kdy Evropská komise plní svou povinnost. Je pravděpodobné, že pokud nedojde v nejbližší době k dohodě, podá na Maďarsko žalobu k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku. Soudci pak posoudí jednotlivé argumenty a učiní rozhodnutí. Úvahy o jakýchkoli politických krocích nebo tlacích Komise a Maďarska jsou v tomto případě naprosto liché. Evropská komise není koneckonců evropskou vládou stejně jako Unie není pouhou mezivládní strukturou.
Jednotlivé státy daly Evropské komisi prostřednictvím smlouvy povinnost žalovat porušení závazku, a to musí být odpovědně plněno. Slepě přihlížet porušování práva by totiž pro tak komplexní systém, který představuje Evropská unie, znamenalo zhoubu a morální úpadek.
Stručně shrnuto. Maďarsko se svobodným rozhodnutím vstoupit do EU zavázalo přijmout jednak evropské hodnoty a evropské právo v plném rozsahu a jednak roli jednotlivých evropských institucí. Zavázalo se také akceptovat jurisdikci Evropského soudního dvora včetně premisy, že evropské právo je nadřazeno právu národnímu. Konkrétní vývoj sporu zůstává otevřen. Nynější kroky Komise jsou však bez nejmenších pochyb její základní povinností.