Smrt Československa

26. 10. 2010 | 10:18
Přečteno 24618 krát
Blížící se státní svátek 28. října je dobrou příležitostí se zamyslet nad osudem Československa.

Narodil jsem se, jako občan Československé republiky. Československo zůstává součástí mé identity. Svým způsobem se stále ještě cítím Čechoslovákem a rozpad společného státu chápu jako selhání tehdejších elit.

Československo, vzniklé na troskách z první světové války, se zrodilo jako komplikovaný průsečík vůle vítězných mocností a vůle tehdejších národních elit. Vznikl tak stát s mnoha vnitřními problémy, se kterými neměla tehdejší politická elita mnoho zkušeností. Okamžik zrodu otevíral i řadu témat, která se nám nyní ve světle historie zdají zcela absurdní. Jen namátkou: otázka kolonií v Africe, propojení koridorem s Jugoslávií (podle vzoru Gdaňského koridoru), úvahy o připojení území mezi hranicemi a Drážďany.

Nový stát měl ze všech hledisek komplikovanou vnitřní strukturu a nebyl si jist odpověďmi na většinu otázek. Nebyli jsme si jisti, zda existuje československý národ, nebo samostatně Češi a Slováci. Nebylo nám jasné, jaký vztah se slovenskou částí republiky máme vytvořit, otázkou samou o sobě byla Podkarpatská Rus, bolestně otevřená zůstávala otázka postavení německé menšiny.

S odstupem času je zřejmé, že Československo bylo nejen nástupnickým státem po zaniklé říši, nýbrž že bylo daleko více jejím dědicem, než jsme často ochotni připustit.

Prvním dědictvím byla složitá národnostní struktura. Na československém území žili Češi, Slováci, Němci, Maďaři, Poláci, Rusíni. Každá z těchto skupin měla své samostatné ambice.

Veškerá politická elita se kulturně a politicky zformovala v době Rakouska-Uherska. Všechny naše největší politické osobnosti byly v roce 1918 již dospělými lidmi a mnohdy v pokročilém věku.

Totéž platí o naší kulturní elitě. Většina našich nejsilnějších osobností se zformovala v době před první světovou válkou a značná část z nich alespoň díl kariéry prožila ve Vídni.

V politickém důsledku to znamenalo, že konfliktní linie rakouské politiky byly přítomné i v politickém životě meziválečných republik.

Kromě zcela nepochybných konfliktů dílčích nacionalismů to byl i svár mezi liberalismem a konzervativizmem či sváry sociální.

První republika byla svým způsobem prosazením liberálně pokrokových idejí zrozených v těle Rakouska-Uherska. Druhá republika pak byla výronem idejí konzervativních opět zrozených již dávno před rokem 1918.

Svým způsobem se Československo podobalo Kakánii Roberta Musila. Bylo státem, o jehož hodnotě nikdo nepochyboval, ale s jehož identitou si nikdo nebyl až tak jistý.

Zlomovým okamžikem byl rok 1938. Bez ohledu na to, zda mělo, či nemělo cenu klást vojenský odpor, sám fakt kapitulace bez boje ideu Československa ještě oslabil.

Vývoj po roce 1989 byl příležitostí k novému zrodu Československa. Mezinárodní tlak neexistoval a vnitřní demokracie otevírala nové možnosti pro formulování autentického konceptu státu.

Nálada občanů jak na Slovensku, tak i v Česku byla pročeskoslovenská. Strany, které měly ve svém programu rozdělení státu, ODA na české straně a SNS na slovenské, obdržely jen velmi slabé procento hlasů.

V okamžiku, kdy se již projevily tendence k rozdělení státu, vzniklo spontánní hnutí pro referendum o této otázce. Získalo tehdy na české straně během několika týdnů na milion podpisů a na slovenské kolem 300 000.

Pokud by se tehdy referendum uskutečnilo, byl by to nový a definitivní vznik Československa jako projev svobodné vůle jeho občanů. To by byl základ daleko pevnější identity než základy předchozí.

Je temným okamžikem tehdejších dějin, že politické elity se z různých důvodů vydaly jinou cestou, již charakterizuje mj. pasivita Václava Havla. Pokud by se zřetelně pro referendum vyslovil, mělo by to svou váhu a referendum by se uskutečnilo. Chování tehdejších protagonistů, Václava Klause a Vladimíra Mečiara, se pohybovalo na hranici ústavnosti. Přísaha ústavních činitelů nedávala možnost k tak přímočaře akci, jakou bylo rozbití společného státu. Po mém soudu, jediný ústavně zcela konformní postup bylo vyhlásit referendum a jednat na základě jeho výsledku.

A tak jsme v roce 1992 zažili to, co se až příliš často opakuje v našich dějinách. Hodnota, společného států, ač tušená, nebyla dostatečně hájená. A to je osud všech hodnot. Pokud se nehájí, umírají.

Právě tak zemřelo i Československo.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy