Prezident se nechová správně, pokud jde o zájem České republiky, jedná ale v rámci ústavy. Nesprávně se chovají ty politické strany, které ve snaze udržet se u moci ještě pár týdnů nebo měsíců brání rozpuštění Sněmovny. Rozpad pravicové vládní koalice završil krizi politického uspořádání, které vzniklo po sněmovních volbách v roce 2010.

To, čemu je třeba se věnovat v první řadě, tedy není změna vlády. Věnovat se je třeba krizi, která nastala v Poslanecké sněmovně. Prezident Miloš Zeman se sice drží ústavy, jmenováním vlády Jiřího Rusnoka však Česká republika ztrácí čas. Čas ztrácí i kvůli nezodpovědnému přístupu těch politických stran, které ve snaze přežít, usilují o to udržet se ve Sněmovně ještě několik týdnů nebo měsíců. Je sice evidentní, že koaliční vláda je naprosto v rozkladu, přesto nezažíváme vládní krizi, ale – jak jsem již zmínil - krach politiky, která se ustavila po volbách v roce 2010. Tato krize bude pokračovat, ať je jakákoliv vláda. Složení Sněmovny totiž zůstává stejné. Strany by měly reagovat na tuto objektivní situaci - správný a odpovědný přístup je Sněmovnu rozpustit.

Pokud ostatně Jiří Rusnok říká, že převezme rozpočet připravovaný Miroslavem Kalouskem, a k tomu budoucí ministr zdravotnictví Martin Holcát dodává, že bude obnovovat nadstandardy, je jasně vidět, že žádné velké politické změny od nové vlády očekávat nelze. To, že se zvýší o pět set korun minimální mzda, je dobře. Jako ministr práce a sociálních věcí jsem minimální mzdu zvyšoval pravidelně. Ovšem jen pouhé zvýšení minimální mzdy nestačí. V tomto případě bude navíc jen krokem pro zmatení veřejnosti.

Členové Rusnokovy vlády nepochybně nejsou hloupí, mají svou kompetenci, ovšem na tom v tuto chvíli jen málo záleží, chybí jim totiž politická autorita. Tím mám na mysli především to, že neodpovídají představě odborníků, kteří jsou v jednotlivých resortech schopni vyřešit složitou situaci, v níž se nacházíme. Už nyní řada lidí vyvozuje z účasti několika sociálních demokratů, že je Rusnokova vláda vládou sociálnědemokratickou či dokonce, že je ČSSD koaliční vládní stranou. Právě naopak. Sociální demokracie je nyní soudržná, jako už dlouho nebyla. Neznamená to, že je monolitní. Jen to, že si je vědoma své zodpovědnosti vůči voličům i vůči České republice, i toho, že jakákoli nová vláda jen prodlouží krizi, která je nejsilněji vidět právě ve Sněmovně. ČSSD se na této vládě nijak nepodílí a v zájmu České republiky nebude ČSSD tuto vládu nijak podporovat. Její snahou je docílit co nejdříve předčasných voleb.

Musíme si uvědomit, že právě teď probíhá zápas o budoucnost České republiky. Celá politická, ekonomická a sociální koncepce současné koaliční vlády zkrachovala. Vláda říkala, že chce snižovat schodek státního rozpočtu, který však nikdy nerostl tak rychle jako právě nyní. Tato vláda chtěla zvyšovat konkurenceschopnost a Slováci nás předstihli v produktivitě. Výrazně roste chudoba, ročně přibývá až 80 000 chudých. Krachuje čerpání evropských fondů. Politika nesená minulými volbami se ukázala ve všech okamžicích chybná a je třeba se jí co nejdříve zbavit a co nejrychleji obnovit fungující stát.

Jaké má v současné chvíli možnosti parlament a vláda? Zásadní strategické rozhodování se odehrává v Parlamentu. Taktické, technické a operační rozhodování i prostřednictvím vlády. Takže ta něco málo udělat může, ale strašně málo. Strategické změny může docílit jen nová vláda s novou sněmovní většinou. Od toho současného totiž jen stěží můžeme něco většího a přínosného očekávat. Proto říkám, že Rusnokův kabinet je jen ztrátou času k neprospěchu České republiky.

Jediný, kdo se může domnívat, že je mu Rusnokova vláda k prospěchu, je Strana práv občanů – Zemanovci. To je ostatně čím dál tím víc vidět na chování prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, který stále zřetelněji jedná jako stranický politik. Podobně jako Mynář je se stranou SPOZ spojen i prezident Miloš Zeman. Oba se nyní chovají jako politici, pro jejichž stranu je výhodné, pokud volební výsledek SPOZ bude dobrý a výsledek sociální demokracie slabší.

Se snahou oslabit ČSSD jde ruku v ruce snaha podkopat autoritu jejího předsedy Bohuslava Sobotky. Jeho pozice je však uvnitř strany pevná a respektovaná. Jasně vyhrál na sjezdu, byl schopen stejně jasně prosadit svoje názory, jeho pozice je respektovaná. Jistě, bude záležet na výsledku voleb. Pokud bude dobrý, nedá se pochybovat o tom, že by měl být příštím premiérem právě Bohuslav Sobotka.