EU nabízí peníze. Fialova vláda se zbytečně bojí
Na pomoc lidem i hospodářství můžeme využít peníze z evropského fondu obnovy. Je třeba, aby se vláda nebála o prostředky požádat. A je třeba, aby na přípravu projektů a správu peněz vyčlenila potřebné zaměstnance. Na jejím místě bych nabíral také lidi nové, díky dobře využitým penězům se státu i společnosti mnohonásobně vyplatí.
Vláda nemusí šetřit ani na lidech, ani na investicích. Pokud to bude dělat, pak to bude její rozhodnutí. A bude odpovědnost ministrů říci to lidem do očí. Samozřejmě, že trvá ruský útok na Ukrajinu. Jistě platí, že hospodářství se dostalo do složitých problémů za koronaviru. Díky evropské spolupráci to všechno ale můžeme zvládnout. Jde o to, aby se vláda Petra Fialy nebála. A řekla si o další peníze z unijního „fondu obnovy“. Čas má asi tak do konce roku.
Fond obnovy připravila EU, aby dala členským státům příležitost se po pandemii koronaviru znovu rozběhnout. A aby její členové měli prostředky na svou modernizaci – od kultury, přes výrobu po lepší státní správu. V dějinách EU je to skutečný přelom. Evropská komise si pro fond nově půjčuje peníze jménem všech států EU. A díky tomu získává mnohem lepší podmínky než jednotlivé státy samostatně.
Část peněz Evropská komise poskytne státům jako grant. Část si státy mohou vzít jako úvěr. Podmínky jsou přitom ty samé, jako Evropská komise vyjedná na finančních trzích. První tyto evropské dluhopisy se prodávaly s úrokem prakticky 0 procent, nyní to bude tak 1 procento. Srovnejme to s aktuální inflací v ČR a s úroky, za které si na finančních trzích půjčuje naše ministerstvo financí. Aktuální úrok 10 letého státního dluhopisu je 5,12 procenta. Půjčka z fondu obnovy vychází jednoznačně výhodně. Nemá smysl vyhazovat ze státního rozpočtu desítky miliard korun ročně za úroky, když peníze můžeme s pomocí EU získat mnohem výhodněji. A reálnou hodnotu půjčky nám současná inflace pomáhá rovnou i „splácet“.
ČSSD v minulé vládě prosazovala, aby se vedle grantu z fondu obnovy vzal také úvěr. Pro čerpání z fondu vláda vytvořila Národní plán obnovy. Ministryně práce Jana Maláčova a ministr kultury Lubomír Zaorálek připravili části plánu věnované například důchodové reformě, sociálním službám nebo regionálním kulturním centrům. Bohužel, proti úvěru z fondu obnovy se postavila ministryně financí Alena Schillerová a její hnutí ANO.
Na vládě jsme vyjednali alespoň dohodu, že část této investice do modernizace nezaplatíme z evropského úvěru, ale ze státního rozpočtu. Ministerstvo financí nyní odmítá tyto slíbené peníze například na podporu kultury uvolnit.
Lidi drtí současná inflace. Musíme ukončit naši závislost na ruských fosilních palivech. Potřebujeme zvládnout robotizaci průmyslu i proměnu pracovních míst. Vláda by se měla aktivně snažit čerpat ze všech evropských fondů.
Například, jako eurokomisaři pro zaměstnanost a sociální věci se mi podařilo založit fond pro přizpůsobení se globalizaci. Nyní by v něm mělo být k dispozici na každý rok přes 5 miliard korun. Pokud dojde vinou rostoucích cen energií k propouštění zaměstnanců některých firem, tak by měla vláda zkusit využít tyto peníze na jejich podporu.
Kdekdo se kdysi poškleboval nad mým výrokem: „Zdroje jsou, záleží na tom, pro jaké priority se rozhodnete.“ Ale dnes může opět říci: evropské zdroje jsou, záleží na tom, zda je využijeme. Je potřeba se zbytečně nebát.
Text vyšel jako komentář v deníku Právo 21. července 2022.
Vláda nemusí šetřit ani na lidech, ani na investicích. Pokud to bude dělat, pak to bude její rozhodnutí. A bude odpovědnost ministrů říci to lidem do očí. Samozřejmě, že trvá ruský útok na Ukrajinu. Jistě platí, že hospodářství se dostalo do složitých problémů za koronaviru. Díky evropské spolupráci to všechno ale můžeme zvládnout. Jde o to, aby se vláda Petra Fialy nebála. A řekla si o další peníze z unijního „fondu obnovy“. Čas má asi tak do konce roku.
Fond obnovy připravila EU, aby dala členským státům příležitost se po pandemii koronaviru znovu rozběhnout. A aby její členové měli prostředky na svou modernizaci – od kultury, přes výrobu po lepší státní správu. V dějinách EU je to skutečný přelom. Evropská komise si pro fond nově půjčuje peníze jménem všech států EU. A díky tomu získává mnohem lepší podmínky než jednotlivé státy samostatně.
Část peněz Evropská komise poskytne státům jako grant. Část si státy mohou vzít jako úvěr. Podmínky jsou přitom ty samé, jako Evropská komise vyjedná na finančních trzích. První tyto evropské dluhopisy se prodávaly s úrokem prakticky 0 procent, nyní to bude tak 1 procento. Srovnejme to s aktuální inflací v ČR a s úroky, za které si na finančních trzích půjčuje naše ministerstvo financí. Aktuální úrok 10 letého státního dluhopisu je 5,12 procenta. Půjčka z fondu obnovy vychází jednoznačně výhodně. Nemá smysl vyhazovat ze státního rozpočtu desítky miliard korun ročně za úroky, když peníze můžeme s pomocí EU získat mnohem výhodněji. A reálnou hodnotu půjčky nám současná inflace pomáhá rovnou i „splácet“.
ČSSD v minulé vládě prosazovala, aby se vedle grantu z fondu obnovy vzal také úvěr. Pro čerpání z fondu vláda vytvořila Národní plán obnovy. Ministryně práce Jana Maláčova a ministr kultury Lubomír Zaorálek připravili části plánu věnované například důchodové reformě, sociálním službám nebo regionálním kulturním centrům. Bohužel, proti úvěru z fondu obnovy se postavila ministryně financí Alena Schillerová a její hnutí ANO.
Na vládě jsme vyjednali alespoň dohodu, že část této investice do modernizace nezaplatíme z evropského úvěru, ale ze státního rozpočtu. Ministerstvo financí nyní odmítá tyto slíbené peníze například na podporu kultury uvolnit.
Lidi drtí současná inflace. Musíme ukončit naši závislost na ruských fosilních palivech. Potřebujeme zvládnout robotizaci průmyslu i proměnu pracovních míst. Vláda by se měla aktivně snažit čerpat ze všech evropských fondů.
Například, jako eurokomisaři pro zaměstnanost a sociální věci se mi podařilo založit fond pro přizpůsobení se globalizaci. Nyní by v něm mělo být k dispozici na každý rok přes 5 miliard korun. Pokud dojde vinou rostoucích cen energií k propouštění zaměstnanců některých firem, tak by měla vláda zkusit využít tyto peníze na jejich podporu.
Kdekdo se kdysi poškleboval nad mým výrokem: „Zdroje jsou, záleží na tom, pro jaké priority se rozhodnete.“ Ale dnes může opět říci: evropské zdroje jsou, záleží na tom, zda je využijeme. Je potřeba se zbytečně nebát.
Text vyšel jako komentář v deníku Právo 21. července 2022.