Odhalení vleklého sexuálního obtěžování v politice, na pracovištích a jinde, jako v severonorském okrese Tysfjord, kde byla zapletena značná část laponské komunity, prý ukazuje, jak důležité je pro organizace, firmy a celé komunity chránit pachatele, než podporovat a pečovat o ty, jež byli obtěžováni a dali o tom vědět.

Kampaň Metoo se snažila posvítit na vyhrožování a šikanu na norských pracovištích, na užívání pozic či moci na ovládání a manipulování druhých. V kampani vystupovali slavní a vlivní lidé, až jich bylo tolik, že je nešlo přehlížet.
Mnohdy na zkažení celého kolektivu stačí jediný člověk s nevhodným chováním či ústními projevy. Jde o sexuální obtěžování či vystupování se sexualizovaným obsahem a gesty a nepřiměřený nátlak na podřizování se.

Máte jejich ruce všude. Dotýkají vás na místech, kde se dotýkat nemají, stává se to součástí každodenního života, oplzle vám za určitých podmínek, často související s vaším vzhledem, nabízejí sex. Hlasitě komentují či se ptají, či se snaží o vtip, vše se sexuálním podtextem, na váš úkor, v přítomnosti kolegů, aniž někdo reaguje a pokusíte-li to probrat druhý den, tak je to bagatelizováno, znevažováno a zesměšňováno. Zaměstnanci musí vyžehlit a již vůbec ne připomínat šéfům jejich trapasy na mejdanu minulý večer. Třeba proto, aby neshazovali vlastní kariérní vyhlídky.

„Testosteronová kultura“ není v řadě odvětví ničím výjimečným. Pohlaví jsou zkrátka dvě, byť je spousta těch, jež se snaží, aby co nejvíce splynula v jedno. A prý je jedno, že jsou oblasti, v nichž pracují převážně muži, či ženy. Šikana je šikana, nezávisle na menšinách či většinách.

Nebo nevinné, byť třeba nevkusné, škádlení? Muži si třeba častěji vykládají přívětivost, ochotu a vstřícnost žen jako důkaz toho, že mají větší zájem než ve skutečnosti. Sexuální psychologie dvou pohlaví nejsou tedy v souladu se sebou navzájem.
Odesílatel a příjemce si často nemyslí ani nevykládají věci stejně. Slovo proti slovu. Břemeno důkazu. “Myslel jsem, že chtěla.” “Vždyť odpor nekladla.” “Pootevřela jsi pro to ty, podala jsi mi malíček, příležitost.” Běžná obrana proti nařčením. Proto je tak málo odsouzených.

Většina odvětví, včetně těch, kde je málo dívek a žen a kde se proto mohou cítit osamělé a exponované, zavedla své slogany, jednotlivci byli pronásledováni přes sociální media a ředitelé museli odejít.

Někteří proto bijí na poplach, že z chemie mezi lidmi a flirtů je najednou otázka smluvních vztahů. Jako by se mělo příště měřit povolená délka objetí. Podrývá to prý právní jistoty nevinných a soudnictví se bude zabývat vice méně závažných sporů na úkor těch závažnějších. Kritičtí jsou např. právníci, jež nesouhlasí s manifestacemi typu “U nás nezaměstnáváme ani nechráníme jednotlivce, jež porušují naši nulovou tolerance vůči všem podobám nepřijatelného sexuálního chování a útokům, ani na takových jednotlivcích nevyděláváme.”

Podle právníků je nepřiměřené, že má člověk být za všechny druhy nepřijatelného sexuálního chování odříznut od práce v celé branži a navždy. Manifestace tohoto typu prý nerozlišují mezi závažnými sexuálními útoky a např. hloupostmi v době maturitních oslav. Navíc to údajně pranýřuje ty, jež za své činy již pykali. Kromě toho není žádný poměr mezi tím, co vyžadují manifesty a tím co je vyžadováno od zaměstnanců ostatních profesí.

Sexuální partner má dát svůj souhlas s milostnými hrátkami jednoznačně najevo slovem či činem. Podle norského zákona lze odsoudit někoho, kdo měl pochopit, že druhá strana se sexem nesouhlasila. Podle některých kritiků údajná až démonizace mužské sexuality vystává otázka, zda nejsou náhodou norské ženy a jejich mužští protagonisté háklivější než jiné ženy po světě?

V případě Tronda Giskeho, místopředsedy norské sociálně demokratické Dělnické strany a potenciálního budoucího premiéra, jenž pod tlakem nakonec odstoupil, se prý jedná o jedovatou, špinavou, prohnilou partajní kulturu, kde nejsou směrnice na dvoření se a nežádoucí pozornost: Takhle jsou nyní představovány stranické poměry. Údajně měli reagovat otci, jež mají ve stranách, vč. mládežnických odnoží své dcery. Prý to učinilo přítrž kariéře několika veteránům strany. Údajně za obtěžování mohou právě velké věkové rozdíly, nerovné mocenské poměry, partajní mejdany s naléváním alkoholu, ...

Ze širšího pohledu na věc mohou připadat četná odhalení případů jako paralely k dlouhodobé situaci v společnosti jako takové, kde partaje a jejich představitelé nás zanedbávají jednoduše proto, že můžou. Když se takhle dívají na dívky/ženy, proč by se takhle nedívali na obyvatelstvo jako takové? Jsou to titíž lidé, co ostatní osočují z brutalizace a vulgarizace politiky, z toho, že se Norsko kvůli nim údajně stává chladnější zemí, zemí bezohlednou, bez srdce. Jsou to titíž lidé, co neustále mluví o nulové toleranci vůči všem formám šikany a obtěžování, křivd a příkoří. Jak se říká na severu Norska, uhni záoceánská lodi, chci si plivnout. Mám to mít a musím to hned teď. Jelikož jsem někdo, kdo je víc?

V Norsku chce tatáž levice rozšířit definici znásilnění na veškerý nedobrovolný sex bez použití donucování či násilí. Strany levice, někdy též politického středu, představují ženy výhradně jako oběti, a nikoliv jako jednotlivce, jež jsou schopné prosazovat a uplatňovat samy sebe, signály (i ty nevědomé), jež vysilují svému okolí, své meze a svá rozhodnutí.

Tak proč něco nahlašovat, když vás ne a ne vyslyšet, i kdybyste to museli říkat opakovaně, či se do vás dokonce odvrátí? Nakolik vážně to berou, se velice liší. Někdy podpora nadřízených záleží na tom, kdo šikanu vykonával. Pokud to byl výnosný kolega/spolupracovník či zákazník, tak je snaha to zametat pod kobereček. Pro některé je to jedině pověst firmy, co něco znamená. Nepřístojnosti se mnohdy děje na pracovní akci při konzumaci alkoholu.

Čím hlasitěji se křičí, tím méně budou vidět skutečné oběti. Anebo se to celé zneužívá jako fámy v mocenském boji.
Nebude-li časem zakázané komentovat něčí vzhled, co má na sobě, usmívat se na sebe či dokonce se objímat?
Mnoho záporné pozornosti kolem oblastí, v nichž pracují především ženy, může působit pro ženy odstrašující tak, aby tam nenastoupily, jako třeba do armády.