Není znepokojivější než virus samotný, jak jej lidé vnímají? A je snad možné, že si to norská premiérka nakonec odskáče, protože v této době, kdy je země těžce zkoušená, nedokázala být tou pravou vůdkyní?

Mnozí se diví proč trhy tolik reagují na korunavirus, jenž je podle některých méně nebezpečný než obyčejná chřipka. I nejhorší scénáře ukazují nižší počet mrtvých v důsledku koronaviru než bývá těch, jež každý rok hynou kvůli chřipce. Je to těžko pochopitelné.

Zatím bylo podle deníku Verdens Gang zjištěno okolo pěti stovek nakažených koronavirem, z nichž u více než poloviny přenašečů bylo možné zpětně zjistit, že původ nákazy byl u Norů, kteří byli na dovolené v Itálii, ovšem u některých se původ nákazy nedalo zjistit. Na setkání v univerzitní nemocnici v Oslu se vrátila lékařka přímo ze severní Itálie a ani poté, co pojala podezření a sama požádala o testování na vir, jí nebylo vyhověno. To vyvolalo mj. reakci, že by zdravotnická zařízení měla odepírat svým zaměstnancům vycestování do zahraničí, dokud se bude virus šířit.

Některým z těch, jež testovali na vir záporně, bylo nařízeno, aby zůstávali v domácí karanténě, zatímco jejím dětem bylo dovoleno chodit do škol. Nicméně uložená domácí karanténa bývá porušována, přičemž někteří dělají vše, co podnikají obvykle, kromě chození do práce. Zatímco karanténa je v Norsku založena na důvěře, může v Dánsku policie zadržovat domnělé nakažené, jež se odmítají nechat testovat či izolovat.

Norská míra pohotovosti/připravenosti na zdravotní krize je podle indexu Global Health Security na 16. místě. Připravení by prý byli tehdy, kdyby byli chráněné hranice, jenže přísná a neoblíbená opatření za použití donucovacích prostředků nemají v zemi tradici, naopak je ochrana proti nákaze podle Ústavu národního zdraví a serveru www.abcnyheter.no založena na zdravotní péči, informaci, dobrovolné spolupráci a důvěře k úřadům. Avšak se připouští, že by mohlo být nutné časem uzavřít oblast, město, či městskou část.

Nechyběla ani protichůdná doporučení: školský úřad v Oslo např. nejprve radil, aby se žáci i zaměstnanci vyvarovali objímání a podávání rukou, pak to odvolali. Uzavřené školy a jesle by držely zdravotní personál doma, proto to zatím nepřichází v úvahu.

Norský ústav národního zdraví vypracoval hodnocení rizik, podle něhož se může virem nakazit až 70 % obyvatel. Podobně jako v dalších zemích je nejnaléhavější vyřešit nedostatek ochranných pomůcek a pokud možno vyrábět toho co nejvíc sami. Zatím se pracuje na centralizovaném východisku ze situace.

Šest z deseti Norů se podle průzkumu zveřejněného na serveru www.abcnyheter.no prý viru nebojí, pokud jde o letošních plány na dovolenou. Zároveň ovšem kvůli viru ubývá cestujících nejen norským aeroliniím Norwegian a skandinávským SAS a ruší se linky. Mnoho hotelů a průvodců má kvůli úbytkům nejen zahraničních turistů nejen z Číny o letošní sezónu strach. Řadě norských firem v cestovním ruchu kvůli krátkému sezónu mezi květnem a zářím, kdy si na živobytí musí vydělat co nejvíce na celý rok, stačí k bankrotu málo. Ruší se konference a další akce, chvějí se i pořadatelé koncertů, festivalů atd. Z toho důvodu požádal Svaz cestovního ruchu norskou vládu o krizový plán.

Také padá jeden rekord za druhým v počtech lidí volajících na informační linky, z nichž mnozí volají zbytečně. Lékařská pohotovost na mnoha místech prohlašuje, že cítí potřebu lidi vychovávat, aby k nim nechodili se zbytečnými podezřeními. V potravinářských obchodech se vykupují konzervy, z internetových obchodů i stovky kilogramů třeba rýže a těstovin, v lékárnách pomůcky jako např. desinfekční gel (byl zaveden limit odběru) a roušky, jež byly mimochodem ve velkém kradeny z univerzitní nemocnice v Oslu. Norové jsou zapálenými objednavateli všelijakého zboží povětšinou nízké udávané ceny z Číny a bojí se nákazy prostřednictvím doručených balíků.

Norská národní banka a nejrůznější firmy atd. podle serveru www.nettavisen.no vykonávají svá opatření: zaměstnanci mají pracovat z domova, další byli a budou propuštění, přičemž pobírají podporu od sociálního úřadu, od dalších se žádá, aby se schůze místo tváří v tvář uskutečňovaly po Internetu a aby od svého záměru upouštěli návštěvníci, jež byli poslední dobou v Číně a zamýšleli dojít.

Vir otřásá norskou burzou, jež prodělává nejkrutější chvíle od finanční krize v r. 2008. Norská společnost Equinor na těžbu ropy, plynu a výrobu větrné energie je údajně koronavirem daleko více postižena než obchodní válkou a Brexitem. Menší poptávka po ropě a plynu vede podle deníku Stavanger Aftenblad k pádům cen těchto surovin, což vyvolává v regionu paniku z efektů, jež svižně nabírají na obrátkách.

Téhož dne prohlašuje norská premiérka v masmédiích, že na proud migrantů je vláda dobře připravená, zato na koronavirus nikoliv. Kvůli viru měla být o víkendu zrušena účast přes 30000 fanoušků při lyžařských závodech v Holmenkollenu v Oslu (ovšem nakonec nebyla a konala se podobná opilecká sešlost jako tolikrát před tím) a pár tisíc žen se při příležitosti Dne žen shromáždilo v centru Osla. Podle kritiků tak byly vytvořeny ideální podmínky na šíření korunaviru.

Letecká společnost SAS pozastavila lety do severní Itálie, ovšem plné charterové lety např. z Milána přistávají nejen na letišti v Tromsø, aniž jsou cestující podrobováni opatření na ochranu proti nákaze. Podobně kotví v norských přístavech výletní lodě s tisíci zahraničních potenciálních přenašečů viru. Podle webu www.nordnorskdebatt.no musí zůstávat zdravotní personál místní nemocnice v 14denní karanténě, než se budou moci opět ukázat v práci. Nicméně zároveň se turisté z Itálie, Číny a zbytku světa valí z pacientského hotelu v nemocnici ven i dovnitř, přičemž hrozí, že nakazí vážně nemocné lidi.

Jsou tací, jež se domnívají, že se norské diskuse o očkováních jevily velmi obdobně diskusím o migrantech. První sice na podzimu r. 2015 utichla, ovšem dokud trvala, tak byli odpůrci očkování bezcitnými, bezohlednými sobci, ano, vskutku byli natolik zlí, že oni samotní byli příčinou toho, že mnoho dětí každoročně umíralo. Diskuse měly společné mj. to, že k ní byly využívány děti. V norské veřejnoprávní televizi se děti učily, že se musejí očkovat všechny, jinak by malý Jensík a malá Martinka utrpěl bolestivou a hrůzostrašnou smrt. Kromě toho byli různí lékaři, badatelé a další, jež se k očkování stavěli skeptickými prohlašováni za nežádoucí podobně tomu, jak se masmédiím vesměs staví ke kritikům migrační a klimatické politiky, stejně jako v řadě dalších kauz a oblastí.

V r. 2016 mínilo ministerstvo zdravotnictví, že zveřejnění důvěrného dokumentu o zdravotních problémech u žadatelů o azyl mohlo způsobit škodlivé efekty většího rozsahu pro bezpečnost Norska a obranu země. Bent Høie, ministr zdravotnictví, jenž setrvává v úřadě dodnes, později sdělil, že uchazeči o azyl nepředstavují pro národní zdraví žádné nebezpečí. Jelikož se měl onen dokument skládat ze skutečné podstaty a podmínek/východisek pro posuzování a úvahy ministerstva, profesoři práv oprávnění zatajovat obsah zpochybňovali. Zdravotničtí odborníci prý nikdy předtím nezažili, aby podobná odůvodnění zatajení byla použita k tomu, aby se «kamuflovala» korespondence mezi úředníky ve zdravotnictví. Je Norsko ještě demokracií.

Skutečnost může být dosti nepříjemná. Buď je něco nebezpečné, či ne a jestli někdo nemá nechávat občany na pochybách ohledně zdraví, tak je to snad ministr zdravotnictví. Již dávno vymýcené choroby jako tuberkulóza, zánět jater a antrax se kvůli migrantům vrací, a navíc problémy s multiresistentními bakteriemi, blechami a všemi. Kromě toho jich je více traumatizovaných a kvůli mentálním problémům bývají označováni jako tikající bomby. Nával uchazečů o azyl v r. 2015 prý vedl k tomu, že se systém vč. mechanismů prověřování a vyšetřování zhroutil.

Nestačí jenom se často mýt a kýchat do předloktí tak, jak řadí ministr zdravotnictví a úřady. Během španělské chřipky před sto lety zemřelo cca. 15 000 Norů, během prasečí chřipky v r. 2009 to bylo 32 Norů. Zatímco někteří se situaci snaží zametat pod koberec, jiní vedoucí zdravotnických úřadů v Norsku a badatelé se obávají toho, že se nákaza koronaviru rozšíří ještě více.