Kudy cesta nevede
Buď budeme problém řešit nebo se vzájemně ničit. Odpověď paní Kláře Veselé Samkové.
Paní Klára Veselá Samková popustila uzdu svému temperamentu a světlo světa spatřil blog plný vášní, který byl vygradován pozoruhodnou logickou perlou. Cituji:
„Skutečně je největší chybou, že k romské koncepci není veřejná diskuse, a to ani ze strany Čechů, ani ze strany Romů. Případné připomínky a kritické hlasy ze strany Romů jsou dlouhodobě umlčovány.“
To bylo psáno na začátku. Na konci se ale objevilo:
„Čochtane a další obdobně fundovaní diskutující: jděte už do ....... Houbeles tomu rozumíte, tak alespoň důstojně mlčte.“
Co tím mělo být řečeno, nechť si každý domyslí sám. Je zájem o debatu? Není zájem o debatu? Nebo je zájem o výběrovou debatu?
Dočkali jsme se i spršky obvinění a zesměšňování, za které by se jiný debatér, na jehož vyjadřování se vztahuje svěrací kazajka tzv. politické korektnosti, možná velmi rychle zodpovídal před vyšetřujícími orgány.
Pochopitelně by nebylo těžké v podobném duchu odpovědět a roztáčet tím kola „romského problému“ k další otočce. Zkusím to jinak:
„Paní Kláro, kdybych Vás neznal z osobní korespondence, nestál by mi Váš článek za odpověď. Nějak si to ale nemohu dát dohromady s tím, co píšete jindy.
Paní Kláro, dočetl jsem se od Vás v blogu mnoho kritického. Nenašel jsem ale žádné konkrétní návrhy řešení. Vy a pan Holomek píšete o „nějaké“ koncepci, ale nedáte na ni ani odkaz. Píšete o tom, že existuje „nějaký“ rozpočet, který prý vyřeší všechny problémy Romů, ale nedáte na něj odkaz a nezveřejníte ho. Píšete o Romech v ilegalitě, kteří ví své. Proč nám nesdělí své myšlenky a potřebné informace? Takto se věcná debata vést skutečně nedá. Stejně tak je zcestné kohokoli předem z ní vylučovat.
Paní Kláro, napište si české slovo ČIN a pak si ho napište obráceně - NIČ. Tím je řečeno vše. Buď budeme hledat konkrétní cesty řešení, nebo budeme stále dokola housti písničku o ublížených a ubližovatelích. Písničku umělou a falešnou.
Paní Kláro, slov již bylo napsáno dost. Napsal jsem ve svém blogu drobné konkrétní návrhy ohledně vzdělávání a znovu opakuji, že jsem ochoten spolupracovat. Nechci se problémem, který byl z velké části uměle vytvořen, živit. Chci ho pomáhat vyřešit. Nechci za někoho něco dělat, nabízím pomoc. Očekávám tedy stejně konkrétní odpověď. Tedy pokud nám jde skutečně o vzdělávání.“
Paní Klára Veselá Samková popustila uzdu svému temperamentu a světlo světa spatřil blog plný vášní, který byl vygradován pozoruhodnou logickou perlou. Cituji:
„Skutečně je největší chybou, že k romské koncepci není veřejná diskuse, a to ani ze strany Čechů, ani ze strany Romů. Případné připomínky a kritické hlasy ze strany Romů jsou dlouhodobě umlčovány.“
To bylo psáno na začátku. Na konci se ale objevilo:
„Čochtane a další obdobně fundovaní diskutující: jděte už do ....... Houbeles tomu rozumíte, tak alespoň důstojně mlčte.“
Co tím mělo být řečeno, nechť si každý domyslí sám. Je zájem o debatu? Není zájem o debatu? Nebo je zájem o výběrovou debatu?
Dočkali jsme se i spršky obvinění a zesměšňování, za které by se jiný debatér, na jehož vyjadřování se vztahuje svěrací kazajka tzv. politické korektnosti, možná velmi rychle zodpovídal před vyšetřujícími orgány.
Pochopitelně by nebylo těžké v podobném duchu odpovědět a roztáčet tím kola „romského problému“ k další otočce. Zkusím to jinak:
„Paní Kláro, kdybych Vás neznal z osobní korespondence, nestál by mi Váš článek za odpověď. Nějak si to ale nemohu dát dohromady s tím, co píšete jindy.
Paní Kláro, dočetl jsem se od Vás v blogu mnoho kritického. Nenašel jsem ale žádné konkrétní návrhy řešení. Vy a pan Holomek píšete o „nějaké“ koncepci, ale nedáte na ni ani odkaz. Píšete o tom, že existuje „nějaký“ rozpočet, který prý vyřeší všechny problémy Romů, ale nedáte na něj odkaz a nezveřejníte ho. Píšete o Romech v ilegalitě, kteří ví své. Proč nám nesdělí své myšlenky a potřebné informace? Takto se věcná debata vést skutečně nedá. Stejně tak je zcestné kohokoli předem z ní vylučovat.
Paní Kláro, napište si české slovo ČIN a pak si ho napište obráceně - NIČ. Tím je řečeno vše. Buď budeme hledat konkrétní cesty řešení, nebo budeme stále dokola housti písničku o ublížených a ubližovatelích. Písničku umělou a falešnou.
Paní Kláro, slov již bylo napsáno dost. Napsal jsem ve svém blogu drobné konkrétní návrhy ohledně vzdělávání a znovu opakuji, že jsem ochoten spolupracovat. Nechci se problémem, který byl z velké části uměle vytvořen, živit. Chci ho pomáhat vyřešit. Nechci za někoho něco dělat, nabízím pomoc. Očekávám tedy stejně konkrétní odpověď. Tedy pokud nám jde skutečně o vzdělávání.“