Rozmach náboženského fundamentalismu a stále větší vliv a obliba populismu navozují myšlenku dostat do popředí pozornosti vztah pocitů a rozumu, dojmů a reality. Veřejné postoje vycházející především z pocitů a vášní a zapomínající soudit s rozumem jsou nebezpečné. Leč neméně nebezpečí a rizik se skrývá v politice, která ustupuje citům a přechází na pozice veřejné blahosklonnosti, laskavosti a blahovůle.