„Život světa, který vyznává muslimské náboženství, se zdaleka nedá v plné míře objasnit muslimskou doktrínou. Bráním se pokládat islám za ucelený koncept, za systém teorie a praxe, který by měl určovat soukromý a veřejný projev a chování muslimů. Raději mluvím o muslimech než o islámu, i když zároveň věnuji nemalou pozornost doktríně, víře a rituálům, které jsou s muslimy spojovány“.
Poklesky západního liberalismu, jeho nenaplněné sliby a nemalý díl odpovědnosti Západu za geopolitické zmatky v arabském světě jsou dnes předmětem živých diskusí. Staly se rovněž zdrojem kritiky západního pojetí globalizace, demokracie, humanismus a lidských práv. V tomto proudu kritiky se pozoruhodně sbližují nacionalistický populismus a islamismus a to jak obranou náboženské identity a tradic, tak nedůvěrou k cizímu spojenou s nechutí, ba až nenávistí k domácím prozápadně a globálně orientovaným elitám.