Houbaření a můj přítel Murphy
...aneb proč by vlastně taky nehoubařil?
Než začne vánoční čas a s ním radostné aktivity s houbami na vánoční stůl, něco odlehčeného (až křehčeného...).
Kdysi jsem v dobrém rozmaru v murphyovském stylu přičinil a sepsal pár fórků, které mají vztah k přírodě, houbám, houbaření, ale i k pohledu na svět bez iluzí, se sarkastickým (ale v podstatě pozitivním ) nadhledem a mému věku přiměřenému přístupu k chodu tohoto světa. Snad nepohrdnete několika rádobyvtipnými postřehy, kterými si zpestřuji a vylepšuji svou (beztak už dost dobrou...) náladu.
Optimistický přístup jsem ostatně musel dlouhá léta udržovat především pofesně a tak jsem si v krizových situacích a stavech pokoušel vymyslet něco ve stylu mého fiktivního souputníka a klasika. Vždyť jeden z mnoha dodatků Murphyho zákonů konstatuje, že Murphy byl bytostným optimistou...
Tak pár ukázek...
1) Máte-li nějakého koníčka, který souvisí s přírodou, vězte, že je zcela jisté, že hrubě porušujete nějaký zákon...
2) Čím méně je hub v lese, tím více lidí se je pokouší nalézt...
3) Mediální optimistické informace o houbových explozích v lesích by se de jure daly úspěšně kvalifikovat jako trestný čin šíření poplašné zprávy...
4) Čím lepší oblečení do lesa a větší košík, tím menší úlovek. Rada: choďte do lesa v plavkách...
5) Zapředete-li v prázdném lese hovor s náhodným houbařem o minimálním výskytu hub, otevře jen tak mimochodem koš plný nejkrásnějších hřibů...
6) Projde-li vaším oblíbeným lesem kouzlem nechtěného několik set turistů při tradičním pochodu, všichni neomylně objeví vaše nejúrodnější místo a všem o něm nadšeně povyprávějí s nabídkou, že je tam dovedou...
Tolik nástřel možného. A co houby? S nástupem mrazu a sněhu růst většiny hub skončil. Před pár dny jsem ještě sklízel suchohřiby, klouzky modřínové, obecné i kravské, i praváci se našly, také čirůvky fialové. Teď už nám zůstanou jen odolné penízovky sametonohé, pařezník pozdní, ty modřínové i pomrazkové šťavnatky, hlíva ústřičná a nesmrtelné ucho Jidášovo.S konzumací přemrzlých hub ovšem opatrně, osudy mnohých posledních mohykánů bývají nezmapované...
V lese to ovšem stále hezky žije, jak shlédnete v galerii, odshora rosolozub huspenitý, šťavnatka pomrazka, šťavnatka modřínová, klouzek obecný a pařezník pozdní. Voda a jinovatka to pojistí...
Spojte začínající adventní čas s rozjímáním tam, kde život má ještě logiku a pravidla...
Než začne vánoční čas a s ním radostné aktivity s houbami na vánoční stůl, něco odlehčeného (až křehčeného...).
Kdysi jsem v dobrém rozmaru v murphyovském stylu přičinil a sepsal pár fórků, které mají vztah k přírodě, houbám, houbaření, ale i k pohledu na svět bez iluzí, se sarkastickým (ale v podstatě pozitivním ) nadhledem a mému věku přiměřenému přístupu k chodu tohoto světa. Snad nepohrdnete několika rádobyvtipnými postřehy, kterými si zpestřuji a vylepšuji svou (beztak už dost dobrou...) náladu.
Optimistický přístup jsem ostatně musel dlouhá léta udržovat především pofesně a tak jsem si v krizových situacích a stavech pokoušel vymyslet něco ve stylu mého fiktivního souputníka a klasika. Vždyť jeden z mnoha dodatků Murphyho zákonů konstatuje, že Murphy byl bytostným optimistou...
Tak pár ukázek...
1) Máte-li nějakého koníčka, který souvisí s přírodou, vězte, že je zcela jisté, že hrubě porušujete nějaký zákon...
2) Čím méně je hub v lese, tím více lidí se je pokouší nalézt...
3) Mediální optimistické informace o houbových explozích v lesích by se de jure daly úspěšně kvalifikovat jako trestný čin šíření poplašné zprávy...
4) Čím lepší oblečení do lesa a větší košík, tím menší úlovek. Rada: choďte do lesa v plavkách...
5) Zapředete-li v prázdném lese hovor s náhodným houbařem o minimálním výskytu hub, otevře jen tak mimochodem koš plný nejkrásnějších hřibů...
6) Projde-li vaším oblíbeným lesem kouzlem nechtěného několik set turistů při tradičním pochodu, všichni neomylně objeví vaše nejúrodnější místo a všem o něm nadšeně povyprávějí s nabídkou, že je tam dovedou...
Tolik nástřel možného. A co houby? S nástupem mrazu a sněhu růst většiny hub skončil. Před pár dny jsem ještě sklízel suchohřiby, klouzky modřínové, obecné i kravské, i praváci se našly, také čirůvky fialové. Teď už nám zůstanou jen odolné penízovky sametonohé, pařezník pozdní, ty modřínové i pomrazkové šťavnatky, hlíva ústřičná a nesmrtelné ucho Jidášovo.S konzumací přemrzlých hub ovšem opatrně, osudy mnohých posledních mohykánů bývají nezmapované...
V lese to ovšem stále hezky žije, jak shlédnete v galerii, odshora rosolozub huspenitý, šťavnatka pomrazka, šťavnatka modřínová, klouzek obecný a pařezník pozdní. Voda a jinovatka to pojistí...
Spojte začínající adventní čas s rozjímáním tam, kde život má ještě logiku a pravidla...