Prodloužená houbařská sezóna
...aneb mají houby ještě být?
Média se ještě donedávna předháněla v předvádění bohatých úlovků houbařů jako výjimečného a mimořádného jevu hodného obdivu div ne jako superúplněk. Podívejme se na realitu střízlivě, s dlouholetou zkušeností a doložitelnou historií.
Houby v listopadu patří mezi vcelku standardní stav (pokud brutálně nenachumelí a není silný mráz) včetně nejžádanějších klasických hřibovitých.
Letošní výkyvy srážek a teplot (jak bývá v posledních letech téměř zvykem...) přírodu opět poněkud zmátly a leckde připravené a natěšené podhoubí rychle a houfně zareagovalo na příznivou souhru okolností a podmínek růstu plodnic. Mnohde skutečně houby vyrazily masivně, ale jinde měli optimisté velké oči a na některých reportážích byly vidět tanečky kolem několika hříbků. Nic proti tomu, český národ je sběru hub odpradávna nakloněn a těch zpráv, že rostou, není nikdy dost. Jen ta prezentace a zvěsti o "plných koších" nebyly vždy přesné...
Tam kde se dařilo, vyrazily hřiby smrkové, křemenáče, hojně bylo žádaných suchohřibů, babek, plstnáčů, klouzků a kozáků. Zajímavá byla letošní slabá úroda ba až absence václavek. Do toho postupně nastupovaly klasické podzimní houby: hlíva ústřičná, pařezník pozdní, čirůvky dvoubarvé a fialové, různé šťavnatky a penízovky. Nelze zapomenout na početné skupiny krasavic muchomůrky červené.
Několikadenní náhlé mrazy ovšem růst a slibnou prognozu rázně uťaly a pozvolný dojezd se bude týkat už jen právě těch posledně jmenovaných. Nemohu ovšem zapomenout na nejtypičtější zimní penízovku sametonohou, která je vždy zárukou, že nepřijdete domů s prázdným košíkem. To všem nevylučuje různé zázraky v podobě hřiba na Štědrý den či několika klouzků na Silvestra...I to se v posledních letech stává.
V souvislosti s mrazy každoročně řešíme problém, zda konzumovat přemrzlé houby, na kteroužto otázku odpovídám diplomaticky a kulantně: každý si musí nastavit svou hranici. Poprvé zmrzlé houby zpravidla ještě vypadají na první pohled jedle, ale plodnice několikrát počasím měnící skupenství a vzhled už méně...
Blíží se vánoční čas a já už tradičně (letos ovšem s berlemi...) mapuji, co přijde na štědrovečerní stůl čerstvého. Kupodivu výše jmenované podzimní houby už téměř všechny jsou...Tož se taky koukněte, stačí na sídlišti, v parku, na zahradě, při cestě do práce...
V galerii postupně penízovka sametonohá, celoroční ucho Jidášovo, pařezník pozdní, helmovka pařezová a čtyři pohledy na aktuální přírodu...
Média se ještě donedávna předháněla v předvádění bohatých úlovků houbařů jako výjimečného a mimořádného jevu hodného obdivu div ne jako superúplněk. Podívejme se na realitu střízlivě, s dlouholetou zkušeností a doložitelnou historií.
Houby v listopadu patří mezi vcelku standardní stav (pokud brutálně nenachumelí a není silný mráz) včetně nejžádanějších klasických hřibovitých.
Letošní výkyvy srážek a teplot (jak bývá v posledních letech téměř zvykem...) přírodu opět poněkud zmátly a leckde připravené a natěšené podhoubí rychle a houfně zareagovalo na příznivou souhru okolností a podmínek růstu plodnic. Mnohde skutečně houby vyrazily masivně, ale jinde měli optimisté velké oči a na některých reportážích byly vidět tanečky kolem několika hříbků. Nic proti tomu, český národ je sběru hub odpradávna nakloněn a těch zpráv, že rostou, není nikdy dost. Jen ta prezentace a zvěsti o "plných koších" nebyly vždy přesné...
Tam kde se dařilo, vyrazily hřiby smrkové, křemenáče, hojně bylo žádaných suchohřibů, babek, plstnáčů, klouzků a kozáků. Zajímavá byla letošní slabá úroda ba až absence václavek. Do toho postupně nastupovaly klasické podzimní houby: hlíva ústřičná, pařezník pozdní, čirůvky dvoubarvé a fialové, různé šťavnatky a penízovky. Nelze zapomenout na početné skupiny krasavic muchomůrky červené.
Několikadenní náhlé mrazy ovšem růst a slibnou prognozu rázně uťaly a pozvolný dojezd se bude týkat už jen právě těch posledně jmenovaných. Nemohu ovšem zapomenout na nejtypičtější zimní penízovku sametonohou, která je vždy zárukou, že nepřijdete domů s prázdným košíkem. To všem nevylučuje různé zázraky v podobě hřiba na Štědrý den či několika klouzků na Silvestra...I to se v posledních letech stává.
V souvislosti s mrazy každoročně řešíme problém, zda konzumovat přemrzlé houby, na kteroužto otázku odpovídám diplomaticky a kulantně: každý si musí nastavit svou hranici. Poprvé zmrzlé houby zpravidla ještě vypadají na první pohled jedle, ale plodnice několikrát počasím měnící skupenství a vzhled už méně...
Blíží se vánoční čas a já už tradičně (letos ovšem s berlemi...) mapuji, co přijde na štědrovečerní stůl čerstvého. Kupodivu výše jmenované podzimní houby už téměř všechny jsou...Tož se taky koukněte, stačí na sídlišti, v parku, na zahradě, při cestě do práce...
V galerii postupně penízovka sametonohá, celoroční ucho Jidášovo, pařezník pozdní, helmovka pařezová a čtyři pohledy na aktuální přírodu...