...aneb s houbami je všechno jinak...

Matka Příroda opět předvedla jeden ze svých parádních veletočů. Kdo by po suchém dubnu a studeném květnu vsadil na dobré houbařské léto. A to se dostavilo, růst hub je nebývale hojný a plošný, vzdor předpovědím. Jó, kdo drží opratě, ten řídí a zpovídat se nemusí...

Razantní úvod sezóny mile překvapil nejen širokou houbařskou základnu, ale i odborníky, celoroční tuláky přírodou a znalce místních poměrů. Růst hřibovitých byl sice poněkud posunut oproti běžným letům (co to vlastně "běžný" rok dnes je, že...), ale aktuální masový výskyt hřibů dubových a smrkových člověk zas tak často nezažije. Jsa hrdým Liberečanem a místním patriotem, sleduji online především situaci v nejbližším okolí, sídlištěm počínaje. Úpatí Ještědského hřebene od Liberce je orientováno severně, je chladnější, houby zde zpravidla rostou až na podzim, ale letos to vůbec neplatí. Hřiby smrkové a dubové rostou v množství nikoliv malém, k tomu mnoho růžovek, klouzků, suchohřibů a dalších druhů. Sortiment hub je ale poměrně chudý, třeba na pařezech toho moc není. Kolem naší zahrady procházejí houbaři do lesa tam i zpět, občas se někdo zastaví ke konzultaci, mám tak přehled o nezkreslené realitě. Málokdo se vrací s prázdnou, defilují tady vícegenerační rodiny, pejskaři, cyklisté, běžci, turisté, zahrádkářská první liga ovšem ví nejlépe, kdy a kam...Přesto vím, že jsou lesy, ve kterých houbu neuvidíte ani náhodou, jakkoli se média předháněji v opačném tvrzení, logicky preferují plné koše...

Způsob tohoto léta se chvályhodně ustálil na vhodně se střídající období slunce a deště, tím šance na úspěch v lese rapidně roste. Brzy budeme mít měsíc do podzimní rovnodennosti, dny se už viditelně krátí, tím se vysychání povrchu snižuje, očekávané ranní mlhy a rosa významně pomohou při zachování optimálního prostředí pro další vlny růstu hub.

V galerii se nejdříve třikrát podíváme na nádhernou hříčku přírody, totiž bělochoroše slzícího. To je "dřevomilka", která produkuje při souhře podmínek kapky. Oko fotografa a objektivu vždy přiláká, jevu se říká gutace a pro mne je to oblíbená disciplína. Ostatně focení malých objektů mám moc rád, proto na dalším obrázku, kde jsem zachytil žebernatku maličkou, nomen omen, uvidíte milimetrové houbičky. Pak dvakrát rosnatka okrouhlolistá, to je kráska k pohledání. Po deštích lépe uvidíte ucho jidášovo, oblíbenou to bizarní houbu, pak dáme jídlo a nakonec popřeji do dalšího období duhové pohledy, jaké já mívám z okna bytu. Choďte do přírody, ta léčí a přináší drobné radosti, které tolik potřebujeme...