...aneb pár postřehů výjimečně bez hub...

Shodou okolností jsem si mohl dovolit luxus využít kompletní nabídku zápasů ve všech osmi skupinách, se sousedem jsme důkladně probrali herní systémy, pravidla postupu do play off, propočítávali nutné a postačující sumy bodů, tipovali, vášnivě se přeli, před prvním hvizdem rozhodčího uzavírali virtuální sázky na naše favority. Došlo i na Lionela Messiho a jeho roční příjmy, spočítal jsem, jak dlouho by stačily k udržení chodu naší krásné malé zemičky bez státního rozpočtu. Jeho tři miliardy by to na výdajové straně státu zvládly více než na den...

Na televizi jsme koukali v rozhlehlé místnosti, příjemně temperované, byla udržována na vysokém hygienickém standardu, podlaha několikrát denně vytírána, prach stírán podobně, koš vynášen, postel denně přestýlána, jídelníček dle zásad zdravé výživy, čaj průběžně doplňován, strava servírována doslova pod nos. Lékařský, zdravotnický a ošetřovatelský dohled a služby online.

Hráči i trenéři národních týmů působili vesměs sebevědomě a pohodově, byli usměvaví, hrálo se většinou slušně, dle mne více fair play než při méně významných střetnutích. Šampionát se nesl ve znamení prohibice i sexuálních napadení prý rapidně ubylo.
K vidění byly roztodivné účesy, různá tetování, talismany, zajímavé zvyklosti a rituály. Divácké kulisy nabité zjitřenými emocemi, radost a žal se rychle přelévaly s kařdým gólem sektory příznivců a soupeřů. Mnozí fanoušci (především ovšem fanynky, že...) se dostávali do transu, freneticky pobízeli ty své. Horkokrevné národy to mívají v povaze, ale k vidění byli i ti z obvykle chladnějších a navenek uměřenějších států. Gesta a gestikulace se spoluhráči, soupeři, rozhodčími i tribunami viditelně odrážela vnitřní napětí a vůli po vítězství. Mistrovství světa je bezesporu velký fenomén a svátek...

Obdivovali jsme mnohdy až ekvilibristické kousky s míčem, brilantně zpracovávání přesných přihrávek, bleskové breaky, střely na bránu všech druhů, krásné góly...Také jsme ale nevěřícně kroutili hlavami nad lehkomyslně zahozenými vyloženými šancemi, nevyužitými trestnými kopy, neproměněnými penaltami. V té souvislosti se mi vtírá otázka, zda lze přestřelit nebo minout bránu z jednoho metru. Odpověď nepochybně zní: lze...

Hezké to bylo, hezké, našinec si sportovní svátek dosyta užil. Zbývá jen dodat, že vše se odehrávalo posledních sedmnáct dní v nemocnici na libereckých ortopediích a rehabilitaci.

Díky, naše čacké zdravotnictví, bylo jsi skvělé.