Zdeněk Koudelka

28. 07.

Změna volebního zákona

Zdeněk Koudelka Přečteno 6614 krát

Tradičně těsný výsledek voleb vždy u nás oživí diskuze o změně volebního zákona. Že poměr sil skončil v poslaneckých volbách 2006 nerozhodně 100:100 je překvapivé jen pro toho, kdo si neporovnal výsledky voleb od roku 1996, jež ukazují, že poměr mezi pravicí a levicí je trvale vyrovnaný. Otázkou je, zda to vadí či ne. Náš stát dokázal dobře žít s vládami menšinovými i jen těsně většinovými. Občas se sice vlády střídaly příliš často. Kromě mediálního humbuku, to žádný negativní dopad na fungování státu i ekonomiky nemělo. Ovšem nevíme jak by tento systém fungoval v dobách razantní ekonomické či jiné společenské krize, nevím zda by ji vláda se slabou parlamentní podporou vyřešila. Proto je legitimní diskuze o změnách volebního zákona.

Více »

25. 07.

Přímá volba prezidenta

Zdeněk Koudelka Přečteno 17918 krát

Zavedení přímé volby prezidenta se občas zpochybňuje tvrzením, že jsme parlamentní republikou, proto má být prezident volen parlamentem, jinak by musel být rozšířen rozsah jeho pravomocí. Ovšem srovnáme-li ústavní systémy, tak to neplatí. Rozsah práv orgánů nezávisí na způsobu jejich ustavení. V Evropě jsou prezidenti voleni přímo občany v mnoha parlamentních republikách a jejich pravomoci jsou slabší než u našeho. Je to např. prezident irský. Naopak prezident americký je volen nepřímo skrze volitele, ale má velmi silné postavení. O USA se traduje, že prezident má přímý mandát voličů, není to však pravda. Jen není volen parlamentem. Voliči volí zvláštní volitele a ti teprve prezidenta. Obvykle je znám výsledek po zvolení volitelů, protože dopředu deklarují svou podporu. Občas se však stane, že zvolený kandidát získá více volitelů, byť měl méně hlasů voličů - v přímých volbách by neuspěl. Stalo se tak i r. 2000, kdy republikáni G. W. Bushe získali méně hlasů voličů, ale více volitelů než demokraté. Volitelé jsou totiž voleni za jednotlivé státy většinovým způsobem a tak těsné vítězství republikánů na Floridě vedlo k tomu, že získali všechny volitele za Floridu. Americký systém je prezidentský, protože prezident plní i roli premiéra, nikoliv dle způsobu jeho volby.

Více »

21. 07.

Poradní referendum

Zdeněk Koudelka Přečteno 5051 krát

Opakovaně se u nás svádí zápas o referendum jako formu přímé demokracie. Většina evropských států kombinuje oba způsoby demokracie, kdy základem je parlamentní demokracie zastupitelská doplňovaná referendy. Občas totiž parlament zklamal. Za mnichovské krize 1938 poslanci a senátoři neučinili významný pokus o své svolání a užívali si parlamentních prázdnin. Po okupaci 1939 se sešli, aby vyslechli oznámení prezidenta Emila Háchy o jejich rozpuštění, vůbec se nevyjádřili k okupaci. Francouzský parlament dovedl čtvrtou Francouzskou republiku k pravicovému vojenskému převratu 1958. Tehdejší premiér generál Charles de Gaulle francouzskou demokracii zachránil pomocí referenda a přenesl rozhodnutí o nové ústavě z nedůvěryhodného parlamentu na všechen lid. Před legitimitou vlády opřené o referendum se sklonila i vzbouřená armáda v Alžíru a na Korsice.

Více »

19. 07.

Vandalství na padlých

Zdeněk Koudelka Přečteno 3953 krát

V Brně-Králově Poli byl poškozen pomník z r. 1946 od K. Bogera na pohřebišti sovětských vojáků padlých při osvobození Brna. Motivem bylo odstranění srpu a kladiva, dříve součástí sovětského znaku. Poškození pomníků i hrobů je vandalství, hroby chrání zákon i morálka. Válečné hroby se označují symboly států, včetně států zaniklých. Hroby československých vojáků ze světových válek jsou označeny znakem československým. Mezi mrtvými jsou lidé z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska a Podkarpatské Rusi, proto není historicky správné užití dnešního znaku České či Slovenské republiky. Obdobně se označují sovětské hroby znakem Sovětského svazu, neboť v jeho armádě bojovali příslušníci všech svazových, dnes samostatných republik. Nelze užít dnešní znak Ruska. To je situace jiná od německé, kdy trvá stát, jenž jen změnil státní symboly.

Více »

18. 07.

Jaroslav Krejčí – nepolitický politik

Zdeněk Koudelka Přečteno 3925 krát

Opět se objevuje volání po vstupu vysokoškolských a jiných odborníků do politiky. Připomeňme si jednoho z nich, od jehož narození nedávno uplynulo 115 let a jenž dokazuje, že úspěšný vědec není vždy dobrý politik. Je to premiér Jaroslav Krejčí, původně uznávaný profesor Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Více »

Archiv článků: červenec 2007

Změna volebního zákona

Přímá volba prezidenta

Poradní referendum

Vandalství na padlých

Jaroslav Krejčí – nepolitický politik

Blogeři abecedně