S vyhlášením samostatnosti Kosova se otevírá problém hranic na Balkáně. Pokud totiž někdo uzná právo Albánců na odtržení od Srbska, tak samozřejmě je s tím spojeno právo Srbů na odtržení od Kosova, což je proveditelné na severu Kosova, kde srbské osídlení navazuje na vlastní Srbsko. Uznání státu se netýká uznání hranic. Mezinárodní hranice jsou stanoveny mezinárodními dohodami mezi sousedními státy anebo mírovými dohodami po proběhlých válkách. I československý stát byl uznán po vyhlášení nezávislosti v říjnu 1918. Československé hranice však byly dotvářeny postupně, především s Maďarskem a Polskem. Definitivně došlo k jejich mezinárodnímu zakotvení až dva roky po vzniku Československa. Obdobně za druhé světové války Velká Británie, v rozporu s československým stanoviskem o neplatnosti mnichovské smlouvy od počátku, uznávala původní platnost mnichovské smlouvy a její neplatnost spojuje až s okupací Čech a Moravy Německem v březnu 1939, čímž Německo samo mnichovskou smlouvu porušilo. Při uznání exilové československé vlády Británie upozornila, že s tím nespojuje uznání předmnichovských československých hranic. Toho bylo dosaženo až později. Rovněž při zániku Československa došlo k definitivnímu uspořádání moravsko-slovenské hranice s časovým odstupem.
Způsob volby prezidenta je významný pro vývoj politického systému a vlivu vedení politických stran. I když je politický systém v evropských státech založen na stranickém principu, je rozdílný vliv stranického vedení. Například ve Francii jsou politické strany volným sdružením různých skupin s obdobným světonázorem, ve Velké Británii je stranická disciplína přísnější a rozhodnutí jsou vytvářena úzkým stranickým vedením. I předválečné Československo bylo známo stranickou disciplínou, kdy vedení stran mohlo zbavit poslance mandátu pomocí volebního reverzu, což byla nedatovaná dopředu poslancem podepsaná rezignace na mandát v držení politické strany, na které záleželo, kdy v ní vyplní datum a použije. Tato praxe byla u nás znemožněna jako nedemokratická a na Slovensku byla Ústavním soudem označena za neústavní. V demokratickém státě mají politické strany význačnou roli, nikoli absolutní moc. K ochraně ústavní zásady volného mandátu poslance a senátora slouží tajnost hlasování o personálních otázkách.