Vzájemné vyhoštění diplomatů Ruska a ČR bylo komentováno v předvolební kampani a zatížilo vzájemné vztahy, vše podbarveno výročím okupace 1968. Od r. 1993, kdy Samuel Huntington vydal text Střet civilizací? v časopise Foreign Affairs, je zřejmé, že konflikty ideologií směřují ke konfliktům kultur. Huntigton identifikoval 7-8 velkých civilizací, které mají jiný hodnotový základ a mezi sebou soupeří, přičemž toto soupeření nahradí ideologický střet kapitalisticko – komunistický. Vývoj mu dává za pravdu, neboť mezi civilizační celky hájící své zájmy rozpoznal čínské konfuciánství a kulturu islámskou. Diskutabilní je však rozdělení evropské kultury do tří proudů. Vedle západní (Západní Evropa, Severní Amerika) rozeznává Huntigton kulturu pravoslavnou a latinskoamerickou. Západní kultura sama sebe označuje za pokračovatele židokřesťanských tradic. Ale nevidí, že stejné tradice jsou v katolické Latinské Americe a pravoslaví. Cožpak pravoslavné Řecko není dědicem zakladatelů křesťanství?
Spor o rozpočet Akademie věd otevřel diskusi o celkovém postavení akademie. Po listopadu 1989 odpůrci akademie spatřovali budoucnost výzkumu především na vysokých školách a akademii považovali za zbytečnou. Přesun základního výzkumu na vysoké školy se plně nezdařil, byť se významně posílil. Vysoké školy zůstávají především vzdělávacími institucemi, i se zřetelem ke vzniku nových vysokých škol, které nemají ani plnou akreditaci na doktorský stupeň vzdělání a kde výzkumná složka hraje malou roli. Proti této skutečnosti stojí myšlenka výzkumných univerzit. Tato myšlenka má však daleko k naplnění, jelikož financování veřejného vysokého školství je konzervativní a prim hraje počet studentů bez ohledu na kvalitu vysoké školy.