Každá vláda si boj s korupcí vytkla za prioritu. Boj je ale často viděn jen úhlem trestního práva. Jako běžný občan ví, že před vykradením bytu jej neochrání trestní zákoník, ale dobrý zámek, i politik by měl vědět, že před korupcí chrání průhledné hospodaření a rozhodování státu. Pachatelé trestné činnosti si totiž odhalení a trest nepřipouští. Boj s korupcí je využíván jako mediální prostředek politické prezentace. K tomu slouží prohlášení politiků a viditelné kroky, byť nemají vliv na trestní řízení. Roku 1998 nastoupila vláda s politickou kampaní „čisté ruce“. Protože tehdejší nejvyšší státní zástupce Vít Veselý poukázal, že státní zastupitelství jedná dle zákona a nechtěl se v této kampani angažovat, byl na návrh ministra spravedlnosti Otakara Motejla roku 1999 odvolán. Změna nejvyššího státního zástupce však neměla vliv na žádné vyšetřování, neboť Nejvyšší státní zastupitelství dozor nad vyšetřováním neprovádí. To je především na okresních a krajských státních zastupitelstvích.
Ústavní soud zrušil snížení platů soudců o 4%, což budí dojem vytváření nedotknutelné kasty soudců. Vytváření společenských kast je pro demokracii nebezpečné. Ale nelze vytvářet ani znevýhodněné skupiny. Letos mělo skončit tříleté zmrazení platů členů vlády, Parlamentu, státních zástupců, soudců a některých dalších. Tuto skupinu 4 800 osob z 90 % tvoří státní zástupci a soudci. Platy těchto představitelů státu jsou vázány na průměr platů v nepodnikatelské sféře. Rostou-li platy všech zaměstnanců v nepodnikatelské sféře, rostou platy představitelů státu. Je-li stop stav platů u všech zaměstnanců, nezvyšují se ani platy politiků, státních zástupců a soudců.
Plán Ministerstva spravedlnosti rušit přísedící soudů je zásah do základů liberálního státu, jak vznikl po revolucích 19. století. Tehdejší omezení absolutní státní moci vedlo k zavedení občanského prvku do trestního soudnictví. Ten se prosadil v evropském a americkém právu. Laický prvek v podobě poroty nebo přísedících demokraticky legitimizoval soudy a odstranil nedůvěru v profesionální soudce. Náš model přísedících tkví v tom, že se laici podílejí na rozhodování v závažných věcech o vině i trestu se soudcem. Naproti tomu poroty většinou rozhodují bez soudce o vině a soudce pak o trestu. Ovšem v řadě právních systémů se poroty musí vyslovit pro udělení trestu smrti.