„Obce uplácejí voliče nižším nájemným, tvrdí právnička“ Klára Veselá-Samková (Právo 30. 10. 2010, s. 20). Obce skutečně někdy nezvyšují nájem, protože výše nájmů jim hradí údržbu bytů a nevidí důvod zvyšovat zisk. V žádném případě to není protiprávní. Správa majetku obce patří do její samosprávy, do níž nemůže stát ani právníci z jiných obcí svévolně vstupovat. Obce mají spravovat svůj majetek s péčí řádného hospodáře, to však neznamená, že maximalizují zisk. V politice obce se projevuje řada legitimních neekonomických přístupů. Zastupitelé obce si nemohou rozdělit majetek obce mezi sebe, ale mohou učinit kroky, které neposílí rozpočet, ale jsou občany obce vnímány jako správné. Není dobrá politika obce, která jen naplňuje její bankovní účty, ale ta, která více uspokojuje potřeby občanů. Je podstatou samosprávy, že toto obecné dobro se může obec od obce lišit a je předmětem komunálních voleb, co si občané pro svou obec vyberou.
Kritizuje se rozdělení Prahy do volebních obvodů, což ztěžuje vstup malých stran do zastupitelstva. Ovšem smyslem komunálních voleb je tvorba samosprávy, ne zajištění mandátů pro neúspěšné politické strany. Ve velkých městech není stejný charakter osídlení, což vyvolává různost zájmů. Rozdílné priority mají obyvatelé velkých centrálních městských částí a malých okrajových částí. Volební obvody nutí politické strany, aby vybíraly místní kandidáty pro daný volební obvod, kde se uchází o důvěru voličů. Tito kandidáti budou více hájit místní zájmy než v případě, že budou voleni v rámci velkoměsta, kde zastupitelé zůstávají v anonymitě. To odlišuje zastupitele na vsi, kde je osobní známost samozřejmá, od zastupitelů měst, kde lidé většinou znají jen lídry kandidátek. Aby volební obvody plnily decentralizační funkci, nesmí být vytvářeny uměle. Ve velkých městech jsou přirozenými celky městské části. Volební obvod by měl být totožný s městskou částí, případně může zahrnovat několik malých sousedních městských částí.