Kritizuje se rozdělení Prahy do volebních obvodů, což ztěžuje vstup malých stran do zastupitelstva. Ovšem smyslem komunálních voleb je tvorba samosprávy, ne zajištění mandátů pro neúspěšné politické strany. Ve velkých městech není stejný charakter osídlení, což vyvolává různost zájmů. Rozdílné priority mají obyvatelé velkých centrálních městských částí a malých okrajových částí. Volební obvody nutí politické strany, aby vybíraly místní kandidáty pro daný volební obvod, kde se uchází o důvěru voličů. Tito kandidáti budou více hájit místní zájmy než v případě, že budou voleni v rámci velkoměsta, kde zastupitelé zůstávají v anonymitě. To odlišuje zastupitele na vsi, kde je osobní známost samozřejmá, od zastupitelů měst, kde lidé většinou znají jen lídry kandidátek. Aby volební obvody plnily decentralizační funkci, nesmí být vytvářeny uměle. Ve velkých městech jsou přirozenými celky městské části. Volební obvod by měl být totožný s městskou částí, případně může zahrnovat několik malých sousedních městských částí.

Ale i pro venkovské obce mohou být volební obvody užitečné. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku je přes 6 000 obcí, z nichž je většina malých. To je kritizováno z důvodu horšího zabezpečení kvalitní veřejné správy v malých obcích. Ovšem malé obce se nechtějí dobrovolně spojit s větší, protože se bojí ztráty vlastní samosprávy. Oprávněně se obávají, že občané větší obce budou volit své sousedy do zastupitelstva a zájmy menší připojené obce nebude nikdo hájit. Zde mohou volební obvody sehrát významnou roli, když ve smlouvě o připojení obce se nová větší obec zaváže, že bude trvale zřizovat volební obvody, aby původní samostatné obce volily své členy zastupitelstva. To by měla podpořit změna zákona, která by umožnila vytváření volebního obvodu i s jedním mandátem. Mandát v něm bude obsazen většinovou volbou, což se nebude líbit neúspěšným stranám, ale posílí se skutečné právo na samosprávu v rámci obce, kdy voliči si budou moci ve volebním obvodu volit svého zastupitele.