Úvaha brněnského primátora Romana Onderky o snížení počtu městských částí Brna (Rovnost 24. 1. 2011) občas zaznívá z magistrátu již od 90. let 20. st. Orgány města i městských částí jsou nástrojem samosprávy. Proto zdůvodnění, že se posílí efektivita správy města je nejednoznačné. Pokud se efektivitou myslí jednodušší mocenská správa nižších složek z hlediska vyšších, opouštíme ideu samosprávy a dostáváme se do systému centralistické správy. Obdobně by někoho na pražském ministerstvu mohlo napadnout zvýšit efektivitu správy Brna tím, že zruší jeho zastupitelstvo a místo něj dosadí jednoho správce. Z pohledu vlády to bude levnější a vůči centru poslušnější správa.
Ministerstvo financí chce změnit současný systém financování měst, kdy daňové příjmy jsou rozdělovány tak, že větší města dostávají více z daní na jednoho obyvatele, protože provozují instituce, které slouží obyvatelům území často většího než je kraj. Ministerstvo chce velkoměstům vzít stovky milionů ve prospěch malých obcí. Zvláštní systém financování má být jen pro Prahu. Na první pohled se zdá správné, aby města peníze na jednoho obyvatele dostávala stejné. Nicméně nový systém vede k nové nespravedlnosti mezi financováním Prahy a jiných velkých měst Brna, Ostravy a Plzně.
Mediálně se volá po omezení korupce ve veřejných zakázkách. K tomu se především uvádí opatření v trestním právu. Ale boj s korupcí prostředky trestního práva bude vždy omezený. Korupce zůstává v zájmu všech zúčastněných skryta. K prozrazení dojde, když se některý z účastníků cítí podveden ostatními a udá je. Též jsou vysoké nároky na formální správnost všech postupů proti obviněnému v trestním řízení. To vede k tomu, že řada indicií o korupci, včetně těch, které získají média, nemůže být užita jako důkaz v trestním řízení, pokud nesplňují všechny zákonné požadavky. Novinářsky jasný případ je pak v trestním řízení neprokazatelný. A navrhované budování nových orgánů pro boj s korupcí je příkladem toho, že nevíme-li si s něčím rady, zřídíme nový úřad či komisi, které nic nevyřeší. Nesprávná je i cesta omezení veřejných zakázek, jak je tomu u dálnic a železnic. Tento krok jen poškodí stavební firmy a vede k propuštění jejich zaměstnanců. Za korupci jsou postiženi stavební dělníci, kteří za ni nemohou.