Česká televize 25. 12. 2011 přinesla zprávu, že stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nárokuje po obcích pozemky pod původně družstevními bytovými domy, které na ně převedl v 90. letech 20. st. Šlo o státní pozemky, které měly obce v trvalém užívání. Jde o miliardový majetek pod tisíci bytovými domy. Pozemky pod družstevními domy, které státu zůstaly, stát zdarma převedl bytovým družstvům. Zatímco města si je ponechala či některá družstvům darovala a některá prodala. S tím se nespokojil družstevník Miroslav Koval z Brna, který poukázal na to, že podle právních předpisů platných před rokem 1989 mělo právo bezplatného trvalého užívání státního majetku příslušet tomu, kdo pozemky užíval. Pokud na nich družstva postavila domy, mělo právo příslušet těmto družstvům, byť nebyla administrativně provedena změna z tehdejších národních výborů na příslušná stavební bytová družstva. Proto dnes Úřad pro zastupování státu oslovuje různá města a žádá navracení takových pozemků. To vše i za situace, kdy pozemky vlastní někdo jiný a jsou tak ohrožena práva třetích osob v oblasti bydlení.
Jan Wintr v článku Prezidenta posílit, nebo oslabit? (Právo 14. 12. 2011 s. 6) tvrdí, že za akty prezidenta kontrasignované premiérem odpovídá vláda i trestněprávně. To není pravda. Členové vlády mají trestní odpovědnost jen za své jednání. Protože kontrasignace je právem premiéra, nikoli vlády jako celku, a neexistuje u nás princip kolektivní viny, nejsou členové vlády trestně odpovědni za akty prezidenta spolupodepsané předsedou vlády. Trestní odpovědnost nese jen předseda vlády, který však obvykle má jako poslanec poslaneckou imunitu.
Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek v článku Nepromyšlené změny ústavě nesvědčí (Lidové noviny 7. 12. 2011 s. 15) kritizuje návrh přímé volby prezidenta republiky a zejména prodloužení jeho funkčního období na 6 let. Volba prezidenta se tak může spojit s volbami do obcí a krajů. To ušetří finance, a přesto zvýší účast občanů na politickém rozhodování. Šestileté volební období prezidenta je v Rakousku, Finsku či Rusku. Irsko a Itálie mají prezidenty voleny na 7 let. I československý prezident byl volen v letech 1920-60 na 7 let. O přímé volbě československého prezidenta se hovořilo již po roce 1989. Rovněž při přijímání naší Ústavy roku 1992 sociálně demokracie alternativně navrhovala přímou volbu. Další návrh ústavního zákona zavádějící přímou volbu prezidenta byl podán v roce 2001. O přímé volbě se u nás diskutuje přes 20 let.
Německá kancléřka Angela Merkelová 2. 12. 2011 prohlásila, že Srbsko není připraveno stát se kandidátem členství v Evropské unii. Důvodem výroku je špatná bezpečnostní situace v Kosovu. Jde o typické hledání viníka všude, je ne u sebe. Ale dle mezinárodního práva odpovídá za bezpečnost v suverénním státě jeho vláda a na okupovaných územích okupant. Z mezinárodního práva nenese Srbsko odpovědnost za bezpečnostní situaci v Kosovu od roku 1999, kdy jej po vojenském leteckém útoku bez souhlasu Organizace spojených národů na srbská a černohorská města vyklidilo. Moc převzaly okupační jednotky některých států včetně Německa a s touto mocí je spojena jejich právní odpovědnost. Za bezpečnost odpovídají vlády těch vojenských jednotek, které v Kosovu operují. To platí i z hlediska států, které Kosovo uznaly za samostatný stát, neboť i ony uznávají, že kosovské orgány nemají plnou jurisdikci v bezpečnostní oblasti, ale jen tam, kde jim byla okupačními úřady postoupena. Tím je zpochybňována vůbec existence Kosova jako samostatného státu, protože suverenita nad svým územím je charakteristický znak státu.