Musíte se nás bát všichni! To je vzkaz zásahu policie se souhlasem státního zastupitelství v Energetickém regulačním úřadu 27. 5. 2015. Jde o ukázku moci, která má zastrašit kritiky zneužívání moci vedením státního zastupitelství a policie. Několik desítek policistů zasahovalo v Praze, v Jihlavě a v Ostravě se zástěrkou, že hledají jmenovací dekret místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu Renaty Vesecké. Přitom zabavili jiné dokumenty a počítače. Zneužívání moci policií a vedením státního zastupitelství došlo tak daleko, že se nenamáhají uvést alespoň na první pohled rozumnou zástěrku svého počínání. Normálně by totiž dle organizačního řádu či telefonního seznamu Energetického regulačního úřadu došel jeden policista na personální oddělení a jmenovací dekret si vzal. Navíc k čemu takový jmenovací dekret je? Nikdo nepopírá, že Renata Vesecká byla do funkce jmenovaná předsedkyní úřadu Alenou Vitáskovou. Jmenovací dekrety mají jednu větu.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) v Otázkách Václava Moravce (ČT 24 3. 5. 2015) kriticky poukázal na jednání obhajoby v kauze Rath. Nelíbí se mu zdržování soudního řízení. Ovšem je správné hájit práva obhajoby před rychlostí soudního řízení. Evropské trestní právo vychází z principu, že je lepší, když nebude odsouzeno deset vinných, než když bude odsouzen jeden nevinný. Při obrovském počtu trestních stíhání přes 100 000 ročně je jisté, že i u nás dochází k justičním omylům a je odsouzen nevinný. Není to časté, ale pro postiženého člověka je to křivda nesmírná, kterou nemůže odčinit ani rehabilitace, omluva státu a peněžní odškodnění. Přitom mohou být uloženy i velké tresty. Konečně i v případě Jiřího Kajínka odsouzeného na doživotí jsou pochybnosti. V jeho prospěch podali stížnost pro porušení zákona bývalí ministři spravedlnosti Pavel Rychetský a Jaroslav Bureš. Oběma dělal prvního náměstka Josef Baxa. Jestliže dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, dnešní předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš a dnešní předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa ve svých dřívějších funkcích svými kroky vyjádřili pochybnosti o správnosti procesu s doživotně odsouzeným, je to významný signál od vrcholných představitelů justice o pochybnostech nad tímto doživotním trestem. Dne 20. 5. 2015 zrušil Nejvyšší soud rozsudek na Lukášem Nečesaným, který byl odsouzen na 13 let za údajný pokus vraždy s tím, že provedené důkazy vůbec nesvědčí o vině odsouzeného.
Srbský prezident Tomislav Nikolić uvedl: „Myslím, že nejdůležitější podmínkou pro náš vstup do EU bude uznání nezávislosti Kosova, ale Srbsko to nikdy neuznalo a nikdy neuzná.“ a prohlásil „na něco takového mohou přistoupit jen otroci” (Interfax 8. 5. 2015). Srbsko vyklidilo Kosovo v důsledku válečného útoku USA, Německa, Francie, Británie, Itálie a některých dalších zemí, nikoliv z vlastního rozhodnutí. Stejný postoj zaujalo Československo po Mnichovu 1938 k vyklizení Sudet pro hrozbu válečného útoku Německa s akceptací tohoto útoku Itálií, Francií a Británií.