Volba napříč má smysl
Petr Uhl v textu Obecní volby si zaslouží lepší zákon (Právo 15. 10. 2010 s. 6) volá po změně voleb do obcí. Říká, že jsou nejméně demokratické ze všech voleb. Chce, aby se do obcí volilo jako do krajů či Poslanecké sněmovny, kdy je volba voliče vázána jen na jednu kandidátku politické strany.
Ale vázat možnost výběru voliče jen na celé kandidátky je nevhodné u tisíců malých obcí, kde politické strany nepůsobí. Zde nelze vybrat dle stranické ideologie, jde o souboj nestraníků. Komunální volby dnes nabízí občanu nejvíce práv. Umožňují mu výběr kandidátů z různých stran, ale může volit i jednu politickou stranu. Může oba způsoby i kombinovat. Nedostatkem je, že volí-li volič jednu kandidátku, již nemůže dát preference v rámci této kandidátky. To je však napravitelné změnou zákona. Komunální volby vychází z předpokladu, že v žádné straně nejsou jen dobří či špatní. I lidé z jiných stran mohou být pro voliče důvěryhodnější než někteří kandidáti ze strany, kterou volí. Politické strany nemohou v komunálních volbách předkládat jen známého lídra, se kterým se ostatní kandidáti svezou. Pokud dnes v komunálních volbách má kandidátka silného lídra, ale slabý zbytek, pak lídr na sebe natáhne mnoho hlasů., ale k úspěchu strany to nestačí. Voliči totiž zbylé hlasy raději dají kandidátům z jiných kandidátek.
Komunální volby mohou být předobrazem změny voleb do krajů a Poslanecké sněmovny, která umožní voličům výběr kandidátů z více stran, což posílí práva občanů. V komunálních volbách lze doplnit právo voliče preferovat jednotlivce v jím zvolené kandidátce a přizpůsobit systém pro velká města a zvlášť pro malé obce. V malých obcích je možno zavést většinový systém. Již dnes tam totiž fakticky funguje jen výběr osobností, ne ideologií, jelikož v nich strany nekandidují.
Ale vázat možnost výběru voliče jen na celé kandidátky je nevhodné u tisíců malých obcí, kde politické strany nepůsobí. Zde nelze vybrat dle stranické ideologie, jde o souboj nestraníků. Komunální volby dnes nabízí občanu nejvíce práv. Umožňují mu výběr kandidátů z různých stran, ale může volit i jednu politickou stranu. Může oba způsoby i kombinovat. Nedostatkem je, že volí-li volič jednu kandidátku, již nemůže dát preference v rámci této kandidátky. To je však napravitelné změnou zákona. Komunální volby vychází z předpokladu, že v žádné straně nejsou jen dobří či špatní. I lidé z jiných stran mohou být pro voliče důvěryhodnější než někteří kandidáti ze strany, kterou volí. Politické strany nemohou v komunálních volbách předkládat jen známého lídra, se kterým se ostatní kandidáti svezou. Pokud dnes v komunálních volbách má kandidátka silného lídra, ale slabý zbytek, pak lídr na sebe natáhne mnoho hlasů., ale k úspěchu strany to nestačí. Voliči totiž zbylé hlasy raději dají kandidátům z jiných kandidátek.
Komunální volby mohou být předobrazem změny voleb do krajů a Poslanecké sněmovny, která umožní voličům výběr kandidátů z více stran, což posílí práva občanů. V komunálních volbách lze doplnit právo voliče preferovat jednotlivce v jím zvolené kandidátce a přizpůsobit systém pro velká města a zvlášť pro malé obce. V malých obcích je možno zavést většinový systém. Již dnes tam totiž fakticky funguje jen výběr osobností, ne ideologií, jelikož v nich strany nekandidují.