V komunálních volbách kandiduje v Brně i kandidátka Žít Brno. Jde o skupinku, která využívá polopravdy vůči jiným osobám, které nesdílejí její názory. Nyní chce v komunálních volbách získat moc. Příslovečné je, že se ohání zásadovostí a správností, přitom svou kandidaturou narušuje logiku obecního zřízení. Důvodem je, že na kandidátce Žít Brno jsou tři lidé, kteří v Brně nemají trvalý pobyt. Trvalý pobyt je zákonná podmínka toho, aby člověk mohl být v daném městě volen do zastupitelstva.

Co kandidátka sama vzkazuje tímto přístupem Brňanům? Když v téměř 400 tisícovém městě není schopna najít 55 brněnských občanů pro kandidaturu a chce, aby brněnské věci spravovali lidé odjinud. To je popření principu samosprávy, kdy v samosprávě spravují věci lidé, kterých se správa týká. V Brně bylo registrováno 17 kandidátek s 825 kandidáty, všechny ostatní strany dokázaly v Brně najít kandidáty s trvalým pobytem. Některé raději odevzdaly neúplnou kandidátku, než by se snížily k tomu, že budou nabírat kandidáty jinde. Přihlášení k trvalému pobytu je administrativní úkon, který se snad někomu zdá zbytečný. Tento krok však vyjadřuje sounáležitost člověka s jeho obcí, neboť podle počtu obyvatel přiděluje stát obcím peníze. Každý přihlášený obyvatel znamená posílení obecního rozpočtu. Lidé, kteří se v Brně nepřihlásili k trvalému pobytu, kašlou na jeho rozpočtové příjmy. To je pochopitelné u lidí, které politika nezajímá, ne u lidí, kteří chtějí ve městě funkci.
Možná kandidáti Žít Brno slíbili, že do Brna přesunou svůj trvalý pobyt ve spojení s volbami. Co je to však za lidi, kteří mění pobyt podle toho, kde mohou získat funkci. Brno není kolonií, kam dojedou lidé odjinud, rozhodnou o jeho věcech a zase odjedou.