Postavení státního zastupitelství
Diskuze o postavení státního zastupitelství probíhají dlouhodobě, proto Nejvyšší státní zastupitelství s Právnickou fakultou Masarykovy univerzity připravuje na toto téma mezinárodní konferenci 15. 10. 2008. Nejvyšší státní zastupitelství má představu změny bez zásahu do ústavy. Samotná ústavní úprava státního zastupitelství je totiž stručná a fakticky je v obyčejných zákonech. Navíc Parlament přistupuje k ústavním změnám opatrně a většina neuspěla, neboť stabilita ústavy je hodnotou sama o sobě. I jiné orgány dokazují, že ústavní úprava nutná není. Například veřejný ochránce práv v ústavě není zmíněn, přesto má větší působnost než slovenský ombudsman, jenž je ve slovenské ústavě.
Je možné posílit autonomii státního zastupitelství na Ministerstvu spravedlnosti. A to získáním vlastní rozpočtové kapitoly, což umožní, aby si státní zastupitelství v rámci zákona o státním rozpočtu určovalo finanční priority. Není totiž skutečné autonomie bez rozpočtové samostatnosti. Změna posílí vedoucí státní zástupce, kteří ví, co potřebují financovat. Významná je personální autonomie, aby o jmenování a odvolávání z vedoucích funkcí ve státním zastupitelství nerozhodoval jen ministr spravedlnosti, ale dva vyšší funkcionáři. Okresní státní zástupce by byl jmenován vrchním na návrh krajského, krajský státní zástupce by byl jmenován nejvyšším na návrh vrchního. Vrchní státní zástupce by byl jmenován nejvyšším státním zástupcem se souhlasem ministra a nejvyššího by jmenoval prezident republiky na návrh vlády.
Ovšem státní zastupitelství je součástí státu a spolupracuje s jinými orgány. Jestliže má významná práva v trestním řízení prezident republiky (milost, amnestie) či ministr spravedlnosti (vydávání osob do ciziny), pak mohou vyžadovat součinnost státního zastupitelství. I v teorii dělby moci platí zásada vzájemného vyvažování, tedy zákonného ovlivňování jednotlivých státních orgánů. Ty totiž nejsou zřízeny pro sebe. Jejich cílem je dobré fungování státu.
Existuje řada modelů státního zastupitelství. Ústavně silné je jeho postavení na Slovensku a v Maďarsku, naopak v Polsku nebo USA je součástí Ministerstva spravedlnosti a ministr spravedlnosti je generálním prokurátorem. Naše úprava je někde mezi nimi. Možná překvapí, že na Slovensku i v Polsku se diskutuje o změně a za vzor je dáváno státní zastupitelství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Je možné posílit autonomii státního zastupitelství na Ministerstvu spravedlnosti. A to získáním vlastní rozpočtové kapitoly, což umožní, aby si státní zastupitelství v rámci zákona o státním rozpočtu určovalo finanční priority. Není totiž skutečné autonomie bez rozpočtové samostatnosti. Změna posílí vedoucí státní zástupce, kteří ví, co potřebují financovat. Významná je personální autonomie, aby o jmenování a odvolávání z vedoucích funkcí ve státním zastupitelství nerozhodoval jen ministr spravedlnosti, ale dva vyšší funkcionáři. Okresní státní zástupce by byl jmenován vrchním na návrh krajského, krajský státní zástupce by byl jmenován nejvyšším na návrh vrchního. Vrchní státní zástupce by byl jmenován nejvyšším státním zástupcem se souhlasem ministra a nejvyššího by jmenoval prezident republiky na návrh vlády.
Ovšem státní zastupitelství je součástí státu a spolupracuje s jinými orgány. Jestliže má významná práva v trestním řízení prezident republiky (milost, amnestie) či ministr spravedlnosti (vydávání osob do ciziny), pak mohou vyžadovat součinnost státního zastupitelství. I v teorii dělby moci platí zásada vzájemného vyvažování, tedy zákonného ovlivňování jednotlivých státních orgánů. Ty totiž nejsou zřízeny pro sebe. Jejich cílem je dobré fungování státu.
Existuje řada modelů státního zastupitelství. Ústavně silné je jeho postavení na Slovensku a v Maďarsku, naopak v Polsku nebo USA je součástí Ministerstva spravedlnosti a ministr spravedlnosti je generálním prokurátorem. Naše úprava je někde mezi nimi. Možná překvapí, že na Slovensku i v Polsku se diskutuje o změně a za vzor je dáváno státní zastupitelství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.