Prezident, vláda a odpovědnost
Petr Uhl v textu Jeho Výsost udílela milosti (Právo 29. 12. 2008) kritizoval prezidenta pro jeho údajnou neodpovědnost. I když ústava v jednom článku hovoří o neodpovědnosti prezidenta, je nutné číst ústavu celou. Neodpovědnost se vztahuje jen na akty spolupodepsané (kontrasignované) předsedou vlády. Za nekontrasignované akty odpovídá prezident před Ústavním soudem pro velezradu, jenž jej může zbavit funkce. Naopak o vládě ústava říká, že je odpovědna. Ve skutečnosti však vláda může dělat co chce, pokud má většinu v Poslanecké sněmovně. Bude-li vláda sebelepší, ale většinu ztratí, padne.
Je odlišná odpovědnost politická bez právní sankce, jež je spíše neodpovědností, od odpovědnosti právní s možností trestu. Dnes je rozdíl od odpovědnosti vlády za první Československé republiky i monarchie, kdy parlament mohl soudit členy vlády a poslat je do vězení. Ve Francii, Belgii, Rakousku, Dánsku či Finsku soudí členy vlády zvláštní soudy, v nichž někdy zasedají i poslanci. Jinde parlamenty přímo soudí, například britská dolní komora může soudit ministry a v minulosti některé nechala popravit. Na tuto odpovědnost členů vlády se nevztahuje poslanecká imunita. Jestliže členové vlády mohou být sesazeni či posláni do vězení, jde o skutečnou odpovědnost.
Příkladem sesazení prezidenta v Evropě je zbavení funkce litevského prezidenta Rolandase Paksase roku 2004 za udělení občanství svému příznivci Rusu Borisovovi, což kontrasignoval ministr vnitra. Rovněž rumunský parlament v dubnu 2007 dočasně suspendoval prezidenta Traiana Basesca se souhlasem Ústavního soudu. V následném lidovém hlasování však většina prezidenta podpořila a jeho funkce se obnovila.
I u nás lze prezidenta potrestat sesazením za jeho nekontrasignované akty. Pokud jsou kontrasignované, neodpovídá on ani spolupodpisující premiér, ale dle ústavy vláda jako celek. Jde však o prázdnou odpovědnost bez možnosti trestu. Členy vlády nelze dle tohoto ustanovení stíhat v klasickém trestním řízení, jelikož trestní odpovědnost se vztahuje jen vůči těm, kteří rozhodují. Členové vlády ale nerozhodují o kontrasignovaném aktu, ten vydává prezident v součinnosti s premiérem.
Je správné z ústavy vypustit ustanovení o neodpovědnosti prezidenta, jelikož je nepravdivé. Mnohem důležitější je však zavést skutečnost odpovědnost členů vlády s možností uložení trestu.
Je odlišná odpovědnost politická bez právní sankce, jež je spíše neodpovědností, od odpovědnosti právní s možností trestu. Dnes je rozdíl od odpovědnosti vlády za první Československé republiky i monarchie, kdy parlament mohl soudit členy vlády a poslat je do vězení. Ve Francii, Belgii, Rakousku, Dánsku či Finsku soudí členy vlády zvláštní soudy, v nichž někdy zasedají i poslanci. Jinde parlamenty přímo soudí, například britská dolní komora může soudit ministry a v minulosti některé nechala popravit. Na tuto odpovědnost členů vlády se nevztahuje poslanecká imunita. Jestliže členové vlády mohou být sesazeni či posláni do vězení, jde o skutečnou odpovědnost.
Příkladem sesazení prezidenta v Evropě je zbavení funkce litevského prezidenta Rolandase Paksase roku 2004 za udělení občanství svému příznivci Rusu Borisovovi, což kontrasignoval ministr vnitra. Rovněž rumunský parlament v dubnu 2007 dočasně suspendoval prezidenta Traiana Basesca se souhlasem Ústavního soudu. V následném lidovém hlasování však většina prezidenta podpořila a jeho funkce se obnovila.
I u nás lze prezidenta potrestat sesazením za jeho nekontrasignované akty. Pokud jsou kontrasignované, neodpovídá on ani spolupodpisující premiér, ale dle ústavy vláda jako celek. Jde však o prázdnou odpovědnost bez možnosti trestu. Členy vlády nelze dle tohoto ustanovení stíhat v klasickém trestním řízení, jelikož trestní odpovědnost se vztahuje jen vůči těm, kteří rozhodují. Členové vlády ale nerozhodují o kontrasignovaném aktu, ten vydává prezident v součinnosti s premiérem.
Je správné z ústavy vypustit ustanovení o neodpovědnosti prezidenta, jelikož je nepravdivé. Mnohem důležitější je však zavést skutečnost odpovědnost členů vlády s možností uložení trestu.