Protekcionismus a plynovody
Prezident Václav Klaus i britský premiér Gordon Brown spolu s jinými varovali v době hospodářské krize před protekcionismem v mezinárodním obchodě. Tedy podporou jen některých projektů či podnikatelů a znevýhodňování jiných. Plynová krize v lednu 2009 ukázala nutnost rozrůznit cesty plynu do Evropské unie. Při ukrajinské dominanci v dopravě plynu plynovody z Norska či z Ruska přes Bělorusko nebyly schopné nahradit nefunkční ukrajinský tranzit. Logickou odpovědí je výstavba jiných plynovodů - Severní proud z Ruska do Německa po dně Baltického moře, Jižní proud z Ruska do Bulharska a Srbska a Nabucco z oblasti Kaspického moře přes Turecko na Balkán. Severní i Jižní proud obchází problémovou Ukrajinu, čerpají však též ruskou surovinu. Nabucco má jiné zdroje, avšak v politicky nestabilní oblasti Iránu a Kaspického moře. Proto je správné realizovat všechny.
Této logice neodpovídá protekcionistický postoj českého předsednictví Evropské unie, jenž podporuje jen plynovod Nabucco. Odpor vůči některým plynovodům je pochopitelný u konkrétních států, kdy Polsko nesouhlasí s plynovodem Severní proud, který jej obejde, a chce nový plynovod přes své území, aby mohlo těžit z tranzitních poplatků. Takový odpor je však nepochopitelný z pohledu Evropské unie, neboť žádný plynovod jí neškodí, naopak všechny mohou jen prospět.
Ovšem protekcionismus nelze dle evropského práva vynutit. Výstavba plynovodů patří plně do pravomocí členských států. Německo již podepsalo s Ruskem smlouvu o Severním proudu a Bulharsko chce stavět Jižní proud. Evropská unie může určitý projekt finančně podpořit a jiné ne. Ale nelze očekávat, že by všechny členské země, jejichž příspěvky tvoří rozpočet unie, podpořily určitý projekt, když by jim unie ztěžovala realizaci vlastních. Například Německo, které je velkým přispěvatelem do unijní pokladny, si těžko nechá líbit, aby platilo plynovod Nabucco, když mu bude ztěžována výstavba Severního proudu. Je správné respektovat volbu členských států ve výstavbě různých plynovodů a podporovat všechny. Protekcionismus v této oblasti je neudržitelný.
Této logice neodpovídá protekcionistický postoj českého předsednictví Evropské unie, jenž podporuje jen plynovod Nabucco. Odpor vůči některým plynovodům je pochopitelný u konkrétních států, kdy Polsko nesouhlasí s plynovodem Severní proud, který jej obejde, a chce nový plynovod přes své území, aby mohlo těžit z tranzitních poplatků. Takový odpor je však nepochopitelný z pohledu Evropské unie, neboť žádný plynovod jí neškodí, naopak všechny mohou jen prospět.
Ovšem protekcionismus nelze dle evropského práva vynutit. Výstavba plynovodů patří plně do pravomocí členských států. Německo již podepsalo s Ruskem smlouvu o Severním proudu a Bulharsko chce stavět Jižní proud. Evropská unie může určitý projekt finančně podpořit a jiné ne. Ale nelze očekávat, že by všechny členské země, jejichž příspěvky tvoří rozpočet unie, podpořily určitý projekt, když by jim unie ztěžovala realizaci vlastních. Například Německo, které je velkým přispěvatelem do unijní pokladny, si těžko nechá líbit, aby platilo plynovod Nabucco, když mu bude ztěžována výstavba Severního proudu. Je správné respektovat volbu členských států ve výstavbě různých plynovodů a podporovat všechny. Protekcionismus v této oblasti je neudržitelný.