Poprava jako vzkaz
Čína 29. 12. 2009 popravila britského občana Akmala Shaikha za pašování drog. Šlo o první čínskou popravu občana evropského státu po 58 letech. Trest smrti je součástí většiny asijských právních systémů, ovšem bylo zvykem, že Evropanům nebýval ukládán nebo při jeho uložení byl na intervenci mateřské země zmírněn milostí. Poprava evropského občana navzdory protestům britského premiéra Gordona Browna jako reprezentanta bývalé koloniální mocnosti s privilegovaným postavením v Číně 19. století je posílením asijského sebevědomí. Logicky tento krok učinila nová světová supervelmoc Čína. Čína tím deklaruje, že není jen velmoc hospodářská a vojenská, ale že svůj právní systém vycházející z její tisícileté kultury považuje za rovnocenný evropskému a hodlá čínské právo na svém území uplatňovat vůči všem bez ohledu na nelibost Evropy. Obdobný postoj lze očekávat u jiných asijských států.
Součástí růstu mocenské role východní Asie je i odmítání evropské kulturní tradice jako nadřazené či univerzalistické. Civilizace v Číně a v Indii byla vysoké úrovni před řadou tisíciletí v době, kdy germánští i slovanští předci dnešní euroamerické civilizace žili v předcivilizačních společenstvech. Evropský civilizační univerzalizmus s prioritou jednotlivce včetně odmítání trestu smrti Asie neakceptuje a vrací se k svým tradicím v právu. Zvláště konfuciánská Čína před jedince staví mravně dobrý zájem státu. Snahu Evropy po univerzalistickém chápání jejího pojetí práva odmítá jako pozůstatek neokolonialismu 20. století a svoji vlastní a starší civilizaci považuje Čína pro sebe za určující.
Pro Evropany z toho plyne, že pokud se hodlají pohybovat v Asii, plně na ně dopadnou tamní pravidla. Doba výjimek skončila. V případě právních problémů Evropanů v Asii bude pomoc mateřských zemí omezená. Případná milost bude vázána na jiné ústupky a je otázkou nakolik evropské vlády budou v zájmu jednotlivců souhlasit s jinými požadavky. Popravu Evropana po dlouhé době lze chápat i jako vzkaz jiným, že Čína hodlá jednat ve svém zájmu, s vědomím vlastní síly a civilizační tradice.
Součástí růstu mocenské role východní Asie je i odmítání evropské kulturní tradice jako nadřazené či univerzalistické. Civilizace v Číně a v Indii byla vysoké úrovni před řadou tisíciletí v době, kdy germánští i slovanští předci dnešní euroamerické civilizace žili v předcivilizačních společenstvech. Evropský civilizační univerzalizmus s prioritou jednotlivce včetně odmítání trestu smrti Asie neakceptuje a vrací se k svým tradicím v právu. Zvláště konfuciánská Čína před jedince staví mravně dobrý zájem státu. Snahu Evropy po univerzalistickém chápání jejího pojetí práva odmítá jako pozůstatek neokolonialismu 20. století a svoji vlastní a starší civilizaci považuje Čína pro sebe za určující.
Pro Evropany z toho plyne, že pokud se hodlají pohybovat v Asii, plně na ně dopadnou tamní pravidla. Doba výjimek skončila. V případě právních problémů Evropanů v Asii bude pomoc mateřských zemí omezená. Případná milost bude vázána na jiné ústupky a je otázkou nakolik evropské vlády budou v zájmu jednotlivců souhlasit s jinými požadavky. Popravu Evropana po dlouhé době lze chápat i jako vzkaz jiným, že Čína hodlá jednat ve svém zájmu, s vědomím vlastní síly a civilizační tradice.