Pokud hovořit o změně ústavy, pak o posílení vlivu občanů na politické rozhodování zavedením referenda a přímé volby prezidenta. Dnešní způsob volby prezidenta je chybný. Nikoli proto, že ho volí Parlament, ale pro konkrétní způsob volby, který vychází z nesmyslného předpokladu, že mezi sebou soupeří kandidáti Poslanecké sněmovny a Senátu, ne kandidáti politických stran. Za 1. Československé republiky byly též nepřímé volby prezidenta v parlamentu, ale systém byl jednoduší a vedl k zvolení prezidenta v jedné volbě. Neboť v případě rovného výsledku byl vylosován po 2. kole. V 2. kole se nepřihlíželo k hlasům nevolících členů parlamentu a k prázdným volebním lístkům. Bohužel dnes náš volební systém generuje opakování voleb taktizováním těch, kteří odevzdávají prázdné lístky a zákon ani nestanoví nutnost tajné volby.

Zavedení přímé volby prezidenta se občas zpochybňuje tvrzením, že jsme parlamentní republikou, proto má být prezident volen parlamentem, jinak by musel být rozšířen rozsah jeho pravomocí. Ovšem srovnáme-li ústavní systémy, tak to neplatí. Rozsah práv orgánů nezávisí na způsobu jejich ustavení. V Evropě jsou prezidenti voleni přímo občany v mnoha parlamentních republikách a jejich pravomoci jsou slabší než u našeho voleného parlamentem. Je to např. prezident rakouský či irský. Naopak prezident americký je volen nepřímo skrze volitele, ale má velmi silné postavení. O USA se traduje, že prezident má přímý mandát voličů, není to však pravda. Jen není volen parlamentem. Voliči volí zvláštní volitele a ti teprve prezidenta. Obvykle je znám výsledek po zvolení volitelů, protože dopředu deklarují svou podporu určitému prezidentskému kandidátu. Občas se však stane, že zvolený kandidát získá více volitelů, byť měl méně hlasů voličů - v přímých volbách by neuspěl. Stalo se tak i r. 2000, kdy republikáni G. W. Bushe získali méně hlasů voličů, ale více volitelů než demokraté. Volitelé jsou totiž voleni za jednotlivé státy a v naprosté většině států většinovým způsobem a tak těsné vítězství republikánů na Floridě vedlo k tomu, že získali všechny volitele za Floridu. Americký systém je prezidentský, protože prezident plní i roli premiéra, nikoliv dle způsobu jeho volby.
Že stupeň pravomocí a způsob volby spolu nesouvisí, dokládají státy, které zavedly přímé volby prezidenta aniž posílily jeho pravomoci. Stalo se tak na Slovensku, kdy dokonce při zavedení přímé volby bylo postavení prezidenta oslabeno omezenou kontrasignací, které prezident volený v parlamentu nepodléhal. Ve Francii generál Charles de Gaulle zavedl silné postavení prezidenta v roce 1958, jenž byl volen nepřímo zvláštní skupinou volitelů. Teprve o sedm let později došlo k přímé volbě francouzského prezidenta aniž se jakkoliv měnily jeho pravomoci. I monarcha má různé pravomoci, byť mandát je dán stejným principem dědičností. Švédský král je slabý, belgický král či lucemburský velkovévoda mají silnější postavení. To platí i pro jiné orgány. Ústavní soudy mají zhruba stejné postavení v Evropě, i když někde jsou jmenovány, jinde voleny a někde jsou tyto principy kombinovány.
Se zavedením přímé volby se nemusí měnit pravomoci prezidenta. Je jen možné zvážit šestileté funkční období prezidenta tak, aby se volby konaly vždy s volbami senátorů, což zvýší volební účast při volbách senátorů a výrazně zlevní prezidentské volby. Při předčasném ukončení mandátů by pak prezidenta mohl na zbytek funkčního období zvolit Parlament.