Solidarita Stephena Hawkinga
Ve většině vzpomínek na zesnuvšího fyzika Stephena Hawkinga, nejen v domácích médiích, podivuhodně absentují informace o jeho sociálních a politických názorech. Hawking je vzpomínán jako „geniální fyzik“ (Právo, Reflex), „světoznámý fyzik“ (LN, ČT), „nástupce Isaaca Newtona a Alberta Einsteina“. U muže, jehož popel spočine právě po Newtonově i Darwinově boku ve Westminsterském opatství, se přitom zaujímání a zejména veřejné vyjadřování politických stanovisek – někdy (zdánlivě) vyhraněných, ale důvodných, stalo v průběhu doby integrálním prvkem života.
Mladić, ICTY a nedokončená spravedlnost
Rozsudek haagského Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) z poloviny minulého týdne, který generála Ratka Mladiće poslal na doživotí do vězení, byl předvídatelný. Mladić je jasně vinen jak v očích příbuzných svých bosenských i jiných obětí, tak z hlediska převážné většiny mezinárodních právníků, ač není vinen v očích možná většiny obyvatel Republiky srbské v Bosně a Hercegovině (BiH) i řady obyvatel Srbska. Je však Mladić „ztělesněním zla“? Je jeho odsouzení varováním ostatním válečným zločincům, že „neujdou spravedlnosti, jakkoliv dlouho to může trvat“, jak prohlásil Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn? Uzavírá se rozsudkem „hrozná historie jednoho regionu“, jak zmínil český europoslanec Miroslav Poche na svém Facebooku? Platí, že končí průkopnická éra mezinárodního práva a otevírá se „nový věk mezinárodní spravedlnosti“ (agentura AP)?
O autorovi
Autor vystudoval historii a politologii na Masarykově univerzitě v Brně. Na počátku roku 2011 založil spolu s Bohuslavem Sobotkou a Jiřím Pehem think-tank CESTA Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii. V současnosti pracuje jako analytik a přednáší na Fakultě humanitních studií UK.