Antal Fekete - Peníze ve smrtelných křečích

21. 07. 2009 | 12:52
Přečteno 6045 krát
Skrytý konflikt, který se zostřuje již celá staletí a který jednou bude muset být otevřeně vybojován, je konfliktem mezi lidmi a bankami.
- Lord Acton, historik

Bankovnictví bylo počato v neřesti a zrodilo se v hříchu. Bankéři vlastní Zemi. Vezměte jim ji, leč ponechejte jim moc tvořit peníze, a oni pouhým škrtem pera vytvoří záhy tolik peněz, že si ji koupí zpět. Vezměte jim však tuto moc a všechny pohádkové majetky, jako je ten můj, rázem zmizí. A zmizet by také měly, chceme-li žít ve světě šťastnějším a spravedlivějším než dnes. Chcete-li však zůstat otroky Bankéřů a ještě jim za to platit, pak jim ponechejte moc tvořit peníze z ničeho.
- Sir Josiah Stamp (1880 – 1941), bývalý guvernér britské centrální banky a svého času druhý nejbohatší člověk v Británii

Fyzická osoba nemůže poskytováním úvěrů nafukovat oběživo tak jako banka, z toho prostého důvodu, že fyzická osoba nemůže narozdíl od banky půjčovat něco, co nemá. Pouze komerční banky mohou půjčovat peníze, které vyrobí samotným aktem půjčky.
- Irving Fischer, ekonom

Inflace způsobuje odčerpávání kupní síly držitelů peněz směrem k emitentům peněz.
- Federální rezervní banka v St. Louis

Až uschne poslední strom, až bude otrávena poslední čistá řeka, až bude ulovena poslední ryba, teprve pak si uvědomíme, že peněz se nenajíme.
- rčení indiánského kmene Krí

Není pochyb o tom, že současný kolaps je projevem smrtelných křečí nekryté měny. Marně se vlády a jejich klientské banky stovky let snažily naroubovat tento ohavný a amorální systém na živoucí organismus lidské společnosti. Výsledek byl pokaždé stejný – zdravý organismus nepřirozený implantát dříve či později odmítl. Současná krize se od těch předchozích nijak neliší, snad jen mírou domýšlivosti jejích viníků a pohrdání selským rozumem obyčejných lidí.

Když Richard Nixon 5. srpna 1971 odmítl dále směňovat dolar za zlato a nekrytý dolar označil za „definitivní“ prostředek k platbě a vyrovnání dluhů, učinil tak na radu chicagského ekonoma Miltona Friedmana. Pět let nato udělila nejstarší centrální banka světa, švédská Riksbank, Friedmanovi cenu, kterou založila na památku Alfreda Nobela. Nobelovou cenou jej poctila za geniální myšlenku, že pokud centrální banka okrádá lidi pomalu a postupně (neboli ředí národní měnu tempem zhruba 3 procent ročně), tak oběti nezačnou křičet „chyťte zloděje!“ Prostě si té nenápadné loupeže nevšimnou.

Do té doby byl každý státní bankrot hanebným a ponižujícím skandálem. Ne tak v roce 1971. Namísto aby si Američané tímto nejnovějším experimentem s nekrytou měnou ušili z ostudy kabát, prezentovali jej světu coby velkolepý vědecký milník, porážku „peněžní pověrčivosti“ ztělesňované zlatým standardem – triumf pokroku. Patolízalské vlády a centrální banky po celém světě, jimž devalvace dolaru způsobila ohromné ztráty, si netroufly ani špitnout. Musely se chtě nechtě připojit k oslavě svého ponížení a vzdát hold Novému věku syntetického úvěru, nekryté měny a nesplatitelných dluhů.

Režim nekrytého dolaru brzy zažil křest ohněm. V roce 1979 se cena zlata, stříbra a ropy pohybovala oproti roku 1971 na dvacetinásobku. V případě cukru šlo téměř o čtyřicetinásobek. Cukr zdražil tak, že jej společnost Coca-Cola přestala používat a sáhla raději po kukuřičném sirupu. Úrokové sazby vylétly na dvouciferné hodnoty. Amerika i svět stály na pokraji paniky. Masivní kupování zboží do zásoby se stalo životní rutinou. Všichni počítali s nejhorším.

A tehdy přišla na svět metoda „cílování inflace“. Dříve si centrální banky osobovaly jen poměrně skromné schopnosti. Zpočátku cílovaly pouze krátkodobé úrokové sazby. Později povýšily na cílování peněžní zásoby. Nyní však přišly s tím, že mají nadpřirozenou moc detailně řídit a spravovat ceny. Na první pohled to fungovalo a džin byl zahnán zpátky do láhve.

V následujících třech dekádách nabyli politici a mainstreamoví ekonomové na jistotě, že v inflačním cílování nalezli svatý grál nekryté měny. Katastrofa udeřila paradoxně právě ve chvíli, kdy domýšlivost proroků inflačního cílování přerůstala všechny meze lidské slušnosti. Zlatým hřebem samochvalné debaty byl článek Bena Bernankeho, tehdy čerstvě jmenovaného šéfa Federální rezervy, s názvem „Velké utlumení“ (Great Moderation). Vývoj makroekonomie od zahájení inflačního cílování se podle něj nesl v duchu snižování volatility hospodářského cyklu, neboli stálejšího růstu, mírnější inflace a větší stability. Ještě na počátku roku 2007 jeho článek uveřejnil deník Financial Times. Začínal slovy: „Historie bude žasnout nad stabilitou naší éry.“ To nebyl vtip. Bernanke to myslel smrtelně vážně. Samolibost nad všemocností monetární politiky tehdy dosahovala svého vrcholu. Politici, centrální bankéři a jejich poskoci v akademické obci a médiích slavili úspěchy inflačního cílování těsně předtím, než se celý systém začal hroutit. Doslova se dmuli pýchou, mysleli si, že drží v rukou opratě celého světa.

Jenže všechno to slavení a sebechvála byly předčasné. Bernanke a spol. netušili, že je ekonomická realita srazí na kolena. Zaslepila je pýcha a oni neviděli, kam se svět řítí.

Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor Financial Times, napsal, že tato „nepředvídaná krize napáchala v monetární politice nezměrné škody“. Nekryté peníze mají podle něj poslední šanci, aby se vzpamatovaly a zachránily si kůži. Píše: „Ukázalo se, že svatý grál byla jen fata morgána. Pokud nebudeme moci řídit systém nekrytých peněz lépe než doteď, kdo ví, co naše děti v zoufalství provedou. Mohly by se dokonce vrátit ke zlatému standardu.“ Hrůzo hrůz!

Wolf ještě pořád považuje zlatý standard za absurdní a naopak systém nekrytých peněz, kdy si státy osobují schopnost vytvářet bohatství tištěním barevných papírků, pokládá za zcela normální. Pan Wolf má pochopitelně plné právo požadovat, aby na něm byla donekonečna páchána ta nejzákeřnější forma loupeže, jakou kdy kdo vymyslel. Nemá však právo nutit k tomu i nás ostatní.

A mýlí se i v tom, že Bernanke a spol. mají ještě jednu šanci. Centrální bankéři svou poslední šanci právě propásli. Jsme svědky konce vlády režimu nekrytých měn a nesplatitelných dluhů. Nelze předpovědět, jak dlouho se bude zmítat v smrtelných křečích, je však jisté, že se z nich už nezmátoří. Finanční žurnalisté a mainstreamoví ekonomové, kteří ještě stále opěvují nestoudnou monetární politiku států a šílený úvěrový systém bank, přišli nadobro o veškerou důvěryhodnost.

xxx


Antal E. Fekete je emeritním profesorem matematiky a statistiky na Newfoundlandské univerzitě a specialistou na monetární politiku.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Jan Svoboda napsal(a):

Pro lepsi pochopeni problemu menove politiky (od prhistori po soucasne USA) doporucuji:

Money as debt (anglicky)
http://www.youtube.com/watc...

Je to podano jednoduchou, prehlednou formou.
21. 07. 2009 | 13:14

schlimbach napsal(a):

super článek - můj příspěvek k řešení stávající situace:
http://ekonomickareforma.sw...
21. 07. 2009 | 14:05

jarpor napsal(a):

"Současná krize se od těch předchozích nijak neliší, snad jen mírou domýšlivosti jejích viníků a pohrdání selským rozumem obyčejných lidí."

Fajn, chybí jen jedno -
jednoznačně pojmenovat viníky. Jde to ?

Hezký den
P.S. Captcha chce LINCOLN, ale to asi nebude odpověď... :-))
21. 07. 2009 | 14:08

jarpor napsal(a):

schlimbach

Nic ve zlém a neberte to osobně, ale na Vašem odkazu mne, nevím proč, napadlo jedno přísloví -
Žádný učený z nebe nespadl, ale blbce, jako by shazovali...

Hezký den
21. 07. 2009 | 14:37

Béda napsal(a):

Nechci malovat čerta na zeď ale doporučuji všem občas na hlédnout na
http://www.verejnydluh.cz/

Tato strašná a neustále rostoucí čísla, to je to o čem se zde mluví. Podívejte se na tyto stránky dnes, za měsíc, za 1/4 roku a vždycky si pro informaci zapište kam jsme to mezitím (my i banky)dopracovali.

Garantuji vám, že budete více než nemile překvapeni. Ta rychlost je takřka astronomická.
21. 07. 2009 | 14:40

Charlie napsal(a):

pane Drobku

díky za výběr a překlad kvalitního článku -

je to balzám na duši číst ty pány se zdravým selským rozumem.
21. 07. 2009 | 14:58

Jan Svoboda napsal(a):

Update: Tak uz udelali druhy dil Money as Debt II a dokonce jsou tam i nektere stejne citaty:
http://www.youtube.com/watc...
21. 07. 2009 | 15:01

JC napsal(a):

Jan Svoboda,
Myslím, že vydávat vládní nekryté peníze není zločin. Zločin je beztrestně si je formou daní od vlastních lidí stáhnout, když to nevychází.
P.S.Nejsem opravdu expert, ale jak 100% zajistíte, že při krytí zlatem stát jednoduše nenatiskne více než je kryto ?
21. 07. 2009 | 15:19

JC napsal(a):

P.S.
Byla US měna při Černém pátku kryta zlatem ?
21. 07. 2009 | 15:41

hovorka11 napsal(a):

Obchod od nepaměti měl smysl obousměrné výhodnosti- kupce a kupujícího, nebo jejich směny. Tento princip není v rozporu ani v případě, že španělé kdysi u indiánů směňovali zrcátka za hroudy zlata. Obě strany tak získali na vážnosti mezi svými.
Naprostý rozpor je však v současnosti, kdy bankovní a pojistný sektor podnikání těží z malých a lehce přehlédnutelných písmen na finančních smlouvách a zkomolených souvětí, které mají u právně nezasvěceného budit dojem, že získává něco, čeho se ve skutečnosti právně nedomůže. Jedná se o vědomé jednání bank a pojišťoven vůči klientovi na hranici nepostižitelného klamu.
Dnes je to už velký problém, který je zaměřen proti starým a méně vzdělaným lidem.
Je to stejné, jako když slepému místo tmavých brýlí prodáte levnější bezbarvé s cedulkou "tmavé brýle".
21. 07. 2009 | 15:42

JC napsal(a):

Hovorka,
Souhlasím zvláště s těmi prvními větami.
Levičáci vám asi budou oponovat, že to bylo neetické.
21. 07. 2009 | 15:49

Jan Špaček napsal(a):

Domnívám se, že ačkoliv je stav světa velmi vážný (z ekologického, politického, ekonomického a dalších hledisek), pojem smrtelná křeč je přehnaný. Možných řešení vzniklé situace je celá řada. Může se jednat o řešení, která se v kontextu současné doby zdají bláznivá, avšak při určité změně podmínek budou občany příjmana jako rozumná řešení. Srovnejme si např. stav světa po druhé světové válce a v současnosti. Která situace lze označit jako hůře řešitelná? Po druhé světové válce nebo nyní? Po druhé světové válce bylo např. Německo rozbombardováno, mnoho domů a továren bylo zničeno a přesto se podařilo dostat během let ekonomické a další ukazatele v Německu do přijatelných mezí (samozřejmě za pomoci USA, které zdaleka nebyly válkou tolik postižené jako evropské státy).
Mohlo by být jedím z řešení, že by se lidé v mnohem větší míře než v současnosti ve městech začali přepravovat mopedy? Po druhé světové válce jezdilo mnohem více motorek než aut, a lidé to tenkrát přijímali normálně. Jsou státy, kde poměr lidí, kteří se přepravují na kole nebo na mopedu k lidem, kteří se přepravují v autech je mnohem větší, než v evropských státech. Odpadly by některé problémy s parkováním, zdá se že by odpadly i mnohé problémy s přeplněnými komumikacemi. Akorát by bylo potřeba vyřešit (konkrétně v ČR), jak zajistit, aby nedocházelo ke krádežím mopedů, protože všichni víme, co my jsme za národ. Moped spotřebuje na přepravu člověka o desítky procent méně paliva, není tak náročný na výrobu (dá se pořídit za 30 až 40 tisíc apod.) Podobnou variantou je možnost rozšíření provozu malých automobilů s objemem motorů do 1000 kubických centimetrů. Samozřejmě že neexistuje řešení, které má jen výhody, malými auty se nedá příliš mnoho převést, to je jasné, jsou relativně pomalá apod. Ale kolik je průměrná rychlost např. v Praze na jižní spojce? Typickým malým vozem je např. Mercedes smart.
21. 07. 2009 | 16:45

Jan Špaček napsal(a):

K mému předchozímu příspěvku. Samozřejmě že uvedené řešení je jedním z dílčích řešení. Nakonec znám ze svého okolí více lidí, kteří před krizí jezdili do zaměstnání autem a nyní jezdí veřejnou dopravou nebo na mopedu. Hlavním principem ekonomické krize je skutečnost, že zmizeli tzv. virtuální peníze, tedy peníze, které nikdy neexistovaly, nebyly kryty majetkem ale pouze pocitem mnoha ekonomů a bankéřů, že ekonomický růst bude pokračovat a zvyšovat se. Tedy byly kryty nadějí. Jakmile došlo ke spomalení ekonomik, mnozí lidé přestali splácet a naděje se vytratila a tím i krytí mnoha cených papírů. Typickou ukázkou ztracených iluzí jsou banky na Islandu. Nyní tady máme problém, a sice nedostatek financí. Jednak banky zpřísnily podmínky pro poskytnutí úvěrů a hypoték, dále lidé šetří, protože se obávají horšího vývoje ekonomiky, což ale částečně způsobují tímto šetřením. V důsedku menších výdajů lidí mění firmy své prognózy a snižují poptávku u svých dodavatelů, kteří v důsledku snížené poptávky (dané prognózami svých odběratelů) snižují počet pracovních míst. Řešením by tedy mohla být masová přeprava právě na mopedech, jejichž pořizovací náklady nejsou tak vysoké, tím pádem by lidé neměli při pořízení mopedu takovou obavu o případné nesplacení úvěru a mohlo by to stabilizovat ekonomiku.

mopedem myslím samozřejmě skútr, moped je lidový výraz. Mám na mysli skútry se 4 dobým motorm s objemem válců do 100 cm krychlových.

Příkladem může být skůtr Peugot V Clic 4T (4 dobý jednoválec), výkon 2,1 kW, běžná cena 27900 Kč.

Samozřejmě těžko lze od manažerů ve vyšších pozicích apod. očekávat, že by jezdili do práce na mopedu :)

Ale běžně pracující by mohli. Proč ne.Asi by ten nárůst zájmu o přepravu mopedem do zaměstnání musel být pozvolný, na jednu stranu by sice lidi ušetřili palivo, na druhé straně právě tento teoretický příklad ukazuje, jak jakákoliv změna v globálně propojených ekonomikách může odstartovat snížením poptávky v určitém odvětví krizi v jiném odvětví ekonomiky. Otázka totiž je, co nastane, jakmile si lidé nakoupí nová auta, na která dostali státní příspěvek, tzv. šrotovné.

Co se týká nápadu na zvýšený provoz mopedy, ten by se spíš uplatnil v době, kdy začne docházet ke zvyšování cen ropy v důsledku snižování těžitelných zásob. Jenže těžko se odhaduje, co by bylo, kdyby, když rozvoj technologií je velmi reychlý.Stejně tak může nastat masívní rozvoj jaderných elektráren 4. generace, kdy dojde k takovému vývoji, že se výrazně sníží výrobní cena na 1 kWh vyrobené energie e tím k rozvoji elektromobilů.
21. 07. 2009 | 17:12

Jan Špaček napsal(a):

Signály o možnosti výrazného snížení výkonů ekonomik byly již koncem roku 2007, viz. např. článek v LN 21.12.2007 :
" Americké banky a investiční společnosti oslabené krizí na trhu hypoték se stávají lákavým cílem zahraničních fondů, především z arabských zemí a z Číny. Čínský vládní fond využil situace a koupil skoro desetiprocentní podíl v bance Morgan Stanley za pět miliard dolarů.
Banka musela odepsat za poslední čtvrtletí svého fiskálního roku 9.4 miliard dolarů. Především jde o odpisy špatných hypotečních úvěrů. Je to poprvé v dvaasedmdesátileté historii banky, kdy v některém čtvrtletí došlo k ztrátě. „Oznámené výsledky jsou pro mě osobně zahanbující,“ prohlásil šéf Morgan Stanley John Mack. Ten narozdíl od svých kolegů v bankách Merrill Lynch a Citigroup nebyl přinucen odstoupit, ale prohlásil, že tento rok odmítne případné bonusy.

Čínská investice v Morgan Stanley byla druhou takto velkou investicí obří Čínské investiční korporace (CIC), kterou vláda vybavila dvěma sty miliardami dolarů a úkolem nacházet na mezinárodních trzích zajímavé investiční příležitosti. „Nepřekvapilo by mě, kdyby další čínské investice do amerických finančních institucí následovaly,“ řekl agentuře AFP Paul Cavey, ekonom banky Macquarie. Podle představitelů firmy nevzniká z investice žádné právo na zastoupení v managementu banky. CIC je údajně „dlouhodobý investor."
21. 07. 2009 | 17:28

Jan Špaček napsal(a):

Co se týká půjčování bank, měl by se zvýšit dohled centrálních bank a měly by se zlepšit jejich kontrolní mechanismy, aby platila zásada, že komerční banky by neustále musely mít určitou rezervu (danou procentem vkladů) pro případy náhlých výběrů. To se jistě lehce řekne, ale obtížněji v praxi provádí. Bylo by tedy potřebné uvést do praxe pokuty dostatečné pokuty, aby nedocházelo k porušení příslušných předpisů.

Problémem tržní ekonomiky je, že dochází k častým výrazným výkyvům poptávky po určitém zboží nebo službě. Vezměme si to na příkladu výrobců letadel. Výrobce letadel investoval určité částky do vybavení výrobních hal a vývoje a jestliže náhle dojde k poklesu poptávky, tak výrobce letadel nemůže v krátké době změnit výrobní program. V tomto ohledu se jsou zdá se v jednodušší situaci např. obchodnící, kteří mají prostory pro prodej, a v případě, že o určité zboží klesá zájem prostě toto zboží neobjednají a uvolněné místo v regále nahradí jiným zbožím, po kterém je větší poptávka.

Tínto příkladem s výrobci letadel chci říct, že sice na jedné straně je výhodné centralizovat výrobu, neboť se snižují náklady na každý vyrobený kus, ale na druhé straně při výrazném poklesu poptávky dochází zákonitě k výraznému propouštění, přičemž propuštění zaměstnanci přirozeně začnou šetřit a tím se ekonomická krize prohloubí. Částečným řešením by tedy mohla být snaha vytvářet ve firmách provozy, které je možné převést z jedné výroby na jinou v relativně krátké době. Samozřejmě obtážně by to bylo realizovatelné např. u automobilek, kde veškerá organizace výroby a uspořádání strojů je provedeno tím způsobem, aby byla výroba co nejefektivnější.

Dále by bylo možné uzákonit, že každý rok musí být z rozpočtu na zvláštní účet u centrální banky vyčleněna určitá částka, kterou je možné použít pouze v případě likvidace následků živelných pohrom (povodně atd.) případně jako dotace při ekonomické krizi, tedy případ šrotovného.
Přičemž tato dotace by se mohla týkat nákupu celé řady zboží, např. ledniček, praček a menší spotřebou (energetická třída A) a dalšího zařízení. Tedy např. podobně jako s auty, někdo by měl 10 let starou ledničku energetické třídy např. D, tu by musel odevzdat a dostal by dotaci na nákup ledničky s energetickou třídou A.
Bylo by to možné, ovšem v ČR za předpokladu, že by se omezila korupce, tedy že by nedocházelo k předraženým státním zakázkám,za jejichž sehnání se platí provize kolem 10% atd. Velice dobře byl systém provizí vidět na případu Gripenů. Kdyby se tak dělo, nebyl by v ČR problém s velkými deficity rozpočtu a neustálým zadlužením a nutností vydávání dluhopisů.
21. 07. 2009 | 18:04

tomas.p napsal(a):

Jan Špaček, podívejte se na tohle, zdá se to číňani berou vážně

http://www.alibaba.com/coun...
21. 07. 2009 | 18:18

schlimbach napsal(a):

jarpor

díky za reakci, souhlasím s vámi, je mnoho těch, kteří budou negativně hodnotit to, co jsem tam napsal, aniž by byli schopni vůbec napsané pochopit, ale to už je život a s tím jsem srozumněn -))
takže podobně, hezký zbytek dne
21. 07. 2009 | 19:03

jarpor napsal(a):

schlimbach

Máte pravdu - mnohým vynikajícím myšlenkám se dostalo sluchu až po smrti jejich nositelů...
třeba to nebude Váš případ.

A prosím znovu - neberte to osobně.

Hezký podvečer
21. 07. 2009 | 19:08

Honza napsal(a):

pan Drobek vybírá a překládá velice kvalitní články a to tak, aby rozuměli nejen ti kvalifikovaní. Vždy si se zájmem čtu jeho příspěvky, které mi rozšiřují obzor. Díky za ně !!!!
21. 07. 2009 | 19:32

pepa Řepa napsal(a):

Jsem optimistou. Svět zachrání Chance.
http://www.youtube.com/watc...
21. 07. 2009 | 20:33

JC napsal(a):

Pepa Řepa
Dobrej film, ukazuje že i zahradník může být kolzlem :-))
21. 07. 2009 | 20:50

schlimbach napsal(a):

jarpor

já to neberu vůbec osobně, kdo mě zná, ví, že jsem totální pohodář -))
21. 07. 2009 | 21:07

jogín napsal(a):

Paráda, gratuluju!
21. 07. 2009 | 21:32

Michal Macek napsal(a):

bankovka je kryta praci ceskoslovenskeho lidu......
21. 07. 2009 | 21:35

Béda napsal(a):

Michal Macek,

nepatrná korekce: Státní bankovka je kryta dluhy české vlády, státním majetkem a daněmi českého lidu.
21. 07. 2009 | 21:42

alesdrobek napsal(a):

Pepa Řepa, ad Being There - ryzí, ničím neředěná genialita. Můj all time oblíbený.
21. 07. 2009 | 21:48

stále rebel napsal(a):

Když americký lid někdy dovolí aby soukromé banky řídily emisi měny, nejprve inflací, pak deflací, banky a korporace, které kolem nich vyrostou zbaví lidi veškerého majetku až jejich děti se vzbudí bez domova v zemi, kterou jejich otcové dobyli“.
Thomas Jefferson, 1809
http://www.blisty.cz/2008/3...
21. 07. 2009 | 23:11

alesdrobek napsal(a):

stále rebel - tahle citace je bohužel falešná, tohle Jefferson nikdy neřekl. Za jeho časů slovo deflace ještě ani neexistovalo. Ale řekl spoustu jiných podobných a stejně úderných věcí a stát proti vlivu bankéřů urputně hájil. Nakonec samozřejmě neúspěšně.
22. 07. 2009 | 00:41

Karel Mueller napsal(a):

Zdravím Aleši
a nestačím žasnout. Ke starému Maurovi "the role of the credits in the capitalist production" je vskutku už jen krok, ne-li krůček.
22. 07. 2009 | 02:04

Rumcajs napsal(a):

O možnosti banky vytvářet peníze se tu namluvilo hodně. Bohužel mi asi něco chybí či přebývá na mozku, protože tuhle myšlenku nedokážu vstřebat.
Ale navíc mě zaráží, že o této možnosti se nezmiňuje ani učebnice Ekonomie od Paulsona(tedy né v této podobě), zaráží mě že si banky půjčujou mezi sebou,zaráží mě že Kalousek chtěl vydávat státní dluhopisy, zaráží mě že si půjčují USA u Číny, ..... Proč, když je tak jednoduché si půjčit ?
22. 07. 2009 | 07:13

arlon napsal(a):

Je to zajímavé, ale z hlediska přístupů nedosahuje předpokládaných výsledků. Jeden by myslel, že v době krize a nejasné budoucnosti nejen v ekonomických otázkách by podobné téma jako je toto mohlo zajímat alespoň tolik lidí, kteří za vrchol publicistiky považovali bláboly paní PP. No, není tomu tak, jsou tedy občané skutečně "ovčané"?
22. 07. 2009 | 07:17

Joe napsal(a):

BTW, Lord Acton - spis soudce nez historik;)
22. 07. 2009 | 08:42

alesdrobek napsal(a):

Rumcajsi ještě furt? Už to tady myslím vysvětloval i Jiří Havel. Prostě když ti banka poskytne úvěr, tak ti nepůjčí peníze, které tam už někdo vložil, ale půjčované peníze vytvoří. Jednoduše zvětší svoji bilanci. Na jedné straně rozvahy jí vznikne závazek k Rumcajsovi (kdyby sis ty prachy chtěl třeba vybrat z bankomatu nebo si za ně koupíš auto, tak ti banka musí vyplatit hotovost nebo zaplatit auto dealerovi) a na druhé jí vznikne pohledávka za Rumcajsem, tzn. chce ty prachy zpátky. Simsalabim.
22. 07. 2009 | 09:00

shipper napsal(a):

arlon
"Jsme svědky konce vlády režimu nekrytých měn a nesplatitelných dluhů. Nelze předpovědět, jak dlouho se bude zmítat v smrtelných křečích, je však jisté, že se z nich už nezmátoří."
Není toto taky blábol?
22. 07. 2009 | 09:02

JC napsal(a):

alesdrobek,
Mě to tedy hlava také moc nebere, ale..I kdyby tedy účetně vznikaly při poskytnutí úvěru vitruální peníze "spiklenci" zapomínají uvádět, že splacením úvěru tyto virtuální peníze zaniknou.Vysvětlete mi následující.Pokud jsou banky schopny vytvářet peníze musí to fungovat za všech okolností. Takže si představte, že zakážete všechny bezhotovostní převody peněz a vše se bude platit na prkno.Prostě bude taková nedůvěra, že bezhotovostní styk zanikne.Zkuste mi popsat jak v takovém případě banka ty prašule vytvoří.
22. 07. 2009 | 09:43

arlon napsal(a):

shipper
To si musíte posoudit a rozhodnout sám. Já jen tvrdím, že to je rozumnější téma než politik v růžovém svetříku.
22. 07. 2009 | 11:43

alesdrobek napsal(a):

JC - zatímco pro jednotlivou úvěrovou transakci platí, že každé nově vytvořené kreditní peníze splacením úvěru zanikají, pro bankovní systém jako celek je to pochopitelně jinak. Každý splacený úvěr je nahrazen novým a pokud je počet nových úvěrů vyšší než těch splacených, jedná se o úvěrovou expanzi.

Kdyby se platilo pouze "kešem" a neexistovaly by bankovní účty, žádné virtuální peníze by samozřejmě vznikat nemohly (snad jedině ve státní tiskárně cenin). Ty mohou vytvářet právě jen banky expandováním své bilance.
22. 07. 2009 | 13:01

alesdrobek napsal(a):

shipper - může být, já nejsem pan Fekete a netvrdím tak najisto, že se systém fiat peněz co nevidět zhroutí (osobně si myslím, že to zatím nehrozí).

Každopádně je třeba mít na paměti, že profesor Fekete patřil k těmi, kteří varovali, že přijde vážná krize, zatímco druhá strana to považovala za blábol.
22. 07. 2009 | 13:04

JC napsal(a):

alesdrobek,
Především děkuji za odpověď.
Takže mě to logicky vychází takto: Problém nemůže být, jak je nám podsouváno v samotné existenci a fungování bank, ale v systému bezhotovostních transakcí.Ani v tom však nevidím zásadní problém.Dám vám příklad.
Cejme tomu, že máte dva na sobě nezávislé bankovní systémy. Jeden ten klasický s možností virtuálních peněz a druhý postavený pouze na "cash" platbách.
Ten první je možno položit nezodpovědným přeúvěrováním.
Ten druhý který není schopen generovat virtuální peníze a pracuje pouze s tím co má lze položit nezodpovědným rozpůjčováním/rizikovými ůvěry/lidem od kterých ty peníze nikdy zpět neuvidím.
22. 07. 2009 | 14:08

shipper napsal(a):

alesdrobek
No já jsem laik, ale návrat ke kryté měně mi připadá jako klasické "zpátky na stromy". Svět je složitý a jednoduchá řešení ve mně důvěru nevzbuzují.
Jinak za Vaše blogy palec nahoru.
22. 07. 2009 | 14:48

Jan Špaček napsal(a):

Co se týká pojmu virtuální peníze, ty mohou vznikat více způsoby. Jednak při škodách na majetku způsobených různými příčinami, ať už teroristickými útoky, nebo povodněmi a dalšími příčinami. Vezměme si zjednodušený případ. Povodně zničí vesnici. Tržní hodnota v daném období za tyto domy by byla řekněme několi stovek milionů. Peníze zůstali v oběhu nadále, ať už v paírové, kovové formě nebo v elektronické formě, ale množství majetku se snížilo. Následkem je vzrůst cen (při škodách většího rozsahu).
Záleží tedy na tom, jak rychle dokážou centrální banky stahovat oběživo popř. vydávat nové oběživo. Vezměme si škody, které vznikly při útocích 11. září. Ty mrakodrapy byly v ceně několik miliard dolarů plus další náklady si vyžádaly následné práce na úklid trosek atd.

Podobně mohou vznikat virtuální peníze v ekonomice i nedokončením určitých projektů. Řekněme že je rozběhnutý projekt na stavbu nemovitostí. Rozestavěné nemovitosti mají určitou tržní hodnotu, s kterou banka počítá, tedy banka která financuje výstavbu, počítá s tím, že v případě nesplacení jí zůstanou tyto nemovitosti, kterými stavební firmy a develepeři ručily. Jenže z hlediska použitelnosti v daneém období jsou tyto nemovitosti bezcené, tedy stejně jako zničené domy po povodních nepoužitelné, protože při spomalení ekonomiky už nejsou finance na jejich dostavbu. Nastaly tedy náklady, které se dají nazvat utopené pro dané období. Prostě majetek, s kterým se počítalo, zmizel. Vezměme si práci lidí. Lidé v mnoha státech dostávají mzdu měsíčně. Tedy celý měsíc pracují "zadarmo". Jestliže dojde ke krizi, mohou mít různé firmy problémy s placením mezd. Mzdy chtěly pokrýt tzv. virtuálními penězi, které však zůstaly blokované v nedostavěných nemovitostech.
Uvedené příklady jsou samozřejmě zjednodušené, v současném světě jsou jednotlivé ekonomiky mnoha států globálně propojené mnoha vazbami, ale principem zabránění krizí je, že banky nemohou půjčovat na doraz, musí mít dostatečné rezervy v hotových penězích, ne v akciích a dalších cenných papírech, kde je cena nestabilní, ale v penězích. Důležitý je totiž především vyprodukovaný finální produkt, který zajímá občany. Finálním produktem je uskutečněný let, ne vyrobené letadlo, finálním produktem je obyvatelný dům a ne vyrobené cihly na skladě atd.
Dále otázka je, do jaké míry lze pružně regulovat oběživo centrálními bankami.
Ještě více složité se zdají být možnosti regulace eura, které lze chrakterizovat jako nadnárodní měnu.

Proto se mi zdá jeko jedno z dobrých dílčích řešení utvoření státních finančních rezerv, které by bylo možné čerpat pouze v přesně definovaných situacích, např. v obdobích ekonomické krize. Předpokladem by byl samostatný zákon týkající se státních finančních rezerv. Předpokladem ovšem je vyrovnaný rozpočet, což konkrétně v ČR je zatím jen teorie.
22. 07. 2009 | 15:56

alesdrobek napsal(a):

JC - jistě, nikdo netvrdí, že systém krytých peněz (třeba zlatem), je dokonalý. Nic není dokonalé. A rizikové úvěry tady budou vždycky. Kryté peníze mají ale tu výhodu, že je nelze množit donekonečna a obírat tak nic netušící občany (to je ovšem pro jistá uskupení zase nevýhoda, a jelikož tato uskupení jsou mocná a vlivná, kdežto občané nikoli, máme nekrytou měnu místo kryté).

shipper - ano, "zpátky na stromy" je častý argument. Ale dá se na to dívat i jinak - třeba jako návrat ze slepé uličky zpátky na hlavní cestu. Experimentů (slepých uliček) s nekrytými penězi byla v lidské historii již spousta a všechny skončily katastrofou. Pokud někdo věří, že tato poslední epizoda dopadne dobře, je to jeho právo, ale já mám jisté pochybnosti.
22. 07. 2009 | 15:59

JAn Špaček napsal(a):

Ještě jedna poznámka. V rozvinutých ekonomikách není možné určit jednoznačně pozitivní postupy. Je celá řada důsledků určitých opatření.
22. 07. 2009 | 15:59

Jan Špaček napsal(a):

Ještě k Vaši poslední reakci. Systém nekrytých peněz znamená, že banky mají ve svém majetku jak finanční hotovost, tak portfolia různých cenných papírů. Banky mají pracovníky, kteří se snaží odhadovat pravděpodobnost, s jakou si tyto cenné papíry udrží svoji hodnoty, tedy riziko poklesu hodnoty. Riziko se však nedá určit vždy dostatečně přesně, stačí jeden teroristický útok jaký byl 11. září nebo podobná událost a mění se ceny na akciových trzích.
Z toho důvodu by bylo potřebné, aby banky oddělily jasným způsobem financování půjček klientů a obchodování s cennými papíry. Při půjčování klientům by musela mít banky předpisy danou rezervu v hotovosti (určenou procentem vkladů) pro případ náhlých výběrů a nesměly by do rezervy započítávat tržní ceny akcií, maximálně by mohly do rezervy započítat řekněme 50% tržní ceny akcií, konkrétní hodnoty jsou již technická záležitost.
22. 07. 2009 | 16:07

Rumcajs napsal(a):

MD DAL
1. 321 100
1. 311 100

Toto je zůčtování Vašeho popisu půjčky. Nic proti.

Pokud si klient peníze vybere, vymázne se 321 proti stavu pokladny a zůstane pohledávka za klientem. Tedy nové peníze provází snížení stavu na pokladně = žádné nové peníze.

V případě že banka proplatí fakturu v rámci svých klientů,pak to proběhne takto:

MD DAL
2. 321 100
2. 321 100

Jinými slovy, z prvního klienta se stal dlužník a z druhého věřitel. Opět žádné virtuální peníze nebyly vytvořeny, pouze banka použila peníze 2. klienta na půjčku pro 1, klienta.

Ať dělám co dělám, nové penízky tam nevidím.
22. 07. 2009 | 16:15

Rumcajs napsal(a):

Zapoměl jsem napsat, že to je pro p. Drobka.

Pak se ještě "podivně" srovnal účetní příklad, takže asi vypadá nepochopitelně.

Tedy doplňuju že 100 = půjčka,
první číslo označuje případ a druhé trojciferné číslo účet a nad nima měl "viset" MD a DAL.

Jasnější už to ani nemůže být.
22. 07. 2009 | 16:30

schlimbach napsal(a):

již jsem to tu psal - http://ekonomickareforma.sw... již se objevilo pár jedinců, kteří pochopili a díky jim za podporu a sand i spolupráci, třeba se nás najde ještě více -))
22. 07. 2009 | 16:35

Jan Špaček napsal(a):

Schlimbach- Váši koncepci jsem si vytiskl a zběžně jsem se na ni díval, zatím jsem neměl čas ji prostudovat podrobněji, ale jistě budu po prostudování reagovat na Váš email.
22. 07. 2009 | 17:22

alesdrobek napsal(a):

Rumcajsi, a odkud se ty peníze v případě č. 1 vzaly? Neboli - když banka klientovi vytvoří nový úvěrový účet a připíše mu tam částku 100 Kč, odkud ty peníze vezme? Který účet o tuto částku sníží, aby mohla klientův účet zvýšit?
22. 07. 2009 | 18:28

Rumcajs napsal(a):

A.Drobek:

Ono se ale nejedná o peníze. Spíše bych to nazval podrozvahovou evidencí o poskytnutí půjčky. Peníze tam totiž vůbec nefigurují. Každá ta operace ve skutečnosti = "0" a jedná se pouze o přesun závazků a pohledávek.

Tohle nakonec můžete udělat i Vy ve firmě. Můžete provést tento účetní zápis a v případě, že má u Vás účet (což je možné)i odběratel, pro kterého něco udělal ten co si půjčuje, můžete vzájemným proúčtováním půjčit a zároveň otevřít účet odběrateli. Ten si za to pak může od Vás odebrat zboží či peníze a můžete se rovněž jako banka modlit, že Vám to dlužník bude splácet.

Dle mého, jste ale žádné peníze nevytvořili.
22. 07. 2009 | 20:08

Jozef napsal(a):

Pomoc danovych poplatnikov bankarom:
neuveritelnych 700 miliard,4700 miliard,mozno 23 400 miliard.

Dnesne HN
"Vlada USA uz vydala 4 700 miliard na pomoc financnemu sektoru...Podla agentury AP to napisal generalny inspektor programu vladnej pomoci bankovemu sektoru /TARP/ Neil Barofsky v sprave pre Kongres.
Program TARP,na ktory je vyclenenych 700 miliard,je v ramci vladnej podpory financneho sektora iba spickou ladovca..."Celkova potencialna podpora zo strany federalnej vlady by mohla dosiahnut az 23 400 miliard dolarov," varoval.
Republikansky kongresman Darrell Issa povedal,ze ignorovanie odporucania ohladne transparentnosti vladnej pomoci je v rozpore so slubmi Baracka Obamu.
"Neviem,ako sa da ospravedlnit to,ze sa Americanom taji,akym sposobom sa utracaju dolare z ich dani,"dodal.
22. 07. 2009 | 20:39

Jozef napsal(a):

Podla Rockefellera bankari predavaju peniaze druhych ludi tretim, za ucelom ich ovladnutia.
Bankari Wall Streetu - najmocnejsie zvierata v kapitalistickej dzungli.

Myslim si,ze zijeme v case,ked je zivotne potrebne a mozne nahradit vladnuce myslenie myslenim vseobecne ludskym.
22. 07. 2009 | 21:06

alesdrobek napsal(a):

Rumcajs - jistě, tahle operace jde obecně provést kdekoli. Jediný rozdíl je v tom, že když to uděláte u sebe ve firmě pro svého odběratele a on si pak bude chtít vybrat peníze, tak mu jej buď musíte dát hotově (čili musíte do banky) nebo mu je převést ze svého účtu (opět v bance). Čili sám o sobě nové peníze (nové pohledávky a závazky) vytvořit nemůžete, potřebujete k tomu bankovní systém.

Ale tady už trochu odbočujeme k té rozsáhlé a vágní debatě, co jsou to vlastně peníze atd. Podstatné je, že bankovní systém dokáže "množit" základní peníze centrální banky v podobě tzv. "checkbook money", neboli účetních peněz, jak jsem vám ukázal. V tomto smyslu nové peníze skutečně vytváří. Vy sám můžete provádět stejný typ účetní operace, ale takto vámi vytvořené závazky/pohledávky nejsou penězi, protože se neobejdete bez bankovního systému.
23. 07. 2009 | 10:09

Jan Špaček napsal(a):

Stabilita bankovního sektoru závisí také na tom, v jaké míře poskytuje bankovní sektor půjčky do jakého odvětví. Poskytuje li půjčky do poměrně rizikového odvětví, může to za určitých okolností znamenat neefektivní alokaci kapitálu nebo kapitálových zdrojů. Uvedl bych příklad.Poskytne li banka půjčku na stavbu kina nebo obecně do zábavního průmyslu a nastane li ekonomická krize, dle principu Maslowovi pyramidy potřeb velká část lidí bude vynakládat menší část svých snížených příjmů za zábavu, tedy i za kino. Tedy provozovatelé kin budou muset snížit ceny, čémž mohou ohrozit splácení půjček popř. zkrachují a exekutor zabaví budovu kina, která je však nevyužitelná k jiným účelům. V oběhu bylo určité množství peněz, které sice dále existují, ale nejsou kryty majetkem. Pojmem virtuální vy se dal nazvat také majetek. Má li někdo koupený pozemek, na kterém nemůže postavit nemovitost, popř. má li někdo koupenu výrobní halu, pro kterou nemá práci, jedná se v daném období o virtuální majetek.
Není tolik podstatné, jaké pojmy se použijí. Podstatné je vzít si ponaučení z různých krizí a extrémních situací v ekonomice. V tomto ohledu stojí za prostudování situace v Zimbabwe, kde diktátor Mugabe nechal natisknut obrovské množství peněz, které nebyly kryty majetek. Je v podstatě jedno jestli se nazve pojmem virtuální majetek nebo peníze. Otázkou je, do jaké míry by měla centrální banka zasahovat do činnosti komerčních bank, do jaké míry by měla být činnost komerčních bank regulována a omezena zákony a předpisy, aby nepůjčovaly nadměrné částky a měly dostatečné rezervy.

Co se týká mého teoretického příkladu na provoz mopedy výše, je otázka, proč je poskytováno tzv. šrotovné na automobily a není poskytována obdoba šrotovného (tedy státního příspěvku) např. i na jiné dopravní prostředky, např. kola nebo skútry, samozřejmě v hodnotě odpovídající procentu prodejní ceny( pokud je to někde zavedeno, tak se ta informace zatím ke mně nedostala). Smyslem šrotovného je vlastně přimět lidi, aby do ekonomiky vložily své úspory. Podpora automobilů byla vybrána z toho důvodu, že jsou na prodeji automobilů závislí mnozí subdodavatelé. Stejně tak je velká část subdodavatelů závislá na dodávkách pro jiné odvětví průmyslu, otázka tedy je, proč i tam není státní podpora. Tato státní podpora může být dána i odpuštěním DPH běžným občanům, tedy koupí li si např. běžný občan skútr, nemusel by platit DPH. Státní kasa sice bude ochuzena o DPH z prodeje skútrů, kteří by si lidé koupili i bez možnosti odečtu, ale zase ušetří na sociálních dávkách pro pracovníky, kteří by v důsledku nižšího odbytu ztratili práci. Otázka je, zda jsou dodavatelé výrobce v daném státě apod.
23. 07. 2009 | 10:45

VK-Can napsal(a):

Zdravim pane Drobek.

Dovolim si dodat k nametu, ze je ponekud zkreslujici brat bankovni system jako jednotny po celem svete.

Banky v kazdem state jsou koncesionari (franchise) min. financi, ktere urcuje pro banky jejich finacni politiku a jeji zakladni pravidla platna pro tu zem.
Penize NEJSOU vlastnictvim bank, ale min. financi!
Jedine min. financi je muze tisknout!
Banky NEMOHOU tisknout penize ani k tomu dat prikaz!!
Kriteria pro jejich bilanci jsou opet dana min. financi.

Proto soucasna krize sice zahybala svetem, ale ne vsude stejne.

TEORETICKY je vlada, ktera kontroluje penize.
Banky jsou jen nastrojem, ktery je dava do obehu.
Po prakticke ci realne strance jde o to, kdo koho "kontroluje".
Zda banky vladu nebo vlada banky.
To uz je ruzne stat od statu. Proto take ruzne dopady na ruzne zeme.

USA v poslednich letech ztratily kompletne kontrolu nad financnimi institucemi a vse se zritilo do sveta korupce a machinaci!

Kanadska vlada stale drzi kontrolu nad bankami, proto zde pro hypotecni derivaty psenka nekvetla a Kanada vychazi celkem dobre z cele krize.

Diky dobrym ekonomum u kormidla at uz Martin nebo Harper.
25. 07. 2009 | 20:22

VK-Can napsal(a):

Jeste dodatek pane Drobek.

Vcera jsem se musel vzdalit a uz jsem se ku psani nedostal.
Dovolte mi jeste poznamku k te nekryte mene.
Nekryta mena je druh uveru statu.
Mozna to bude znit trochu divne, ale Vy jste vite co mam na mysli.
Nekryte penize jsou cesta, jak si stat pujci sam od sebe.

Na rozdil od businessu ci jednotliveho obcana stat MA zajisteny trvaly prijem ve forme dani.
Vsechny formy dani jsou perpetualni, JISTE a jejich vyse se da s urcitou pravdepodobnosti urcit na mnoho let dopredu.

Normalni ekonomicke vykyvy se zapocitavaji do kalkulace.
Na zaklade tohoto faktu si stat muze pujcit sam od sebe vytistenim nekrytych penez .
Je to bezurocna, cili nejvyhodnejsi pujcka.

Teprve kdyz stat vycerpa tuto moznost tim, ze vytiskne tolik penez o kolik vi, ze se zvysi jeho prijmy v budoucnosti (z dani), musi sahnout k pujckam fysickym, tedy z jineho pramene, za ktere uz plati uroky.

Vyvoj po druhe svet. valce ukazal, ze neni mozne aby se stat rozvijel (armada, skoly, nemocnice, silnice, mosty atd) a staral o budoucnost aniz by nemel uver.
Stejne principy, jako v podnikani.
Napred se musi investovat a ta investice potom vraci "dividendy".

Tato cela teorie je postavena na faktu, ze vlada je natolik ODPOVEDNA, ze vi kolik se muze vytisknout nekryte meny a kolik se musi pujcovat.

Zde je ten zadrhel. Nekryta mena neni ten zloduch, ale neodpovedna vlada je!
To, co jsem napsal je velice zjednodusena forma a doufam, ze to tak bude brano.
26. 07. 2009 | 15:16

tiffany napsal(a):

You’ve probably heard, by now, the <a href="http://www.jordandi.com/"><strong>jordan shoes</strong></a> or UGG Boots for sale online are under a low price. Why not take a pair of Nike Shoes or UGG Slippers for ur friend or yourself? Oh! Nearly forgot the <a href="http://www.uggsky.co.uk/"><strong>ugg boots</strong></a>, I mean Tiffany, they are so cheap online. You may curious why I talked about these. I’m a fan of Air Jordan and I collect <a href="http://www.tiffanyhot.com/"><strong>tiffany</strong></a> for my collection.As you know, the jordan shoes selling in emporium is too expensive for my income. With the aid of getting more <a href="http://www.edhardybazar.co.uk/"><strong>ed hardy</strong></a>, shopping online is a choice if you are just a air jordans collector. Maybe some air jordans you got wast the real Jordan Shoes, at least we can collect many series of <a href="http://www.nikempire.com/"><strong>nike shoes</strong></a>.
27. 07. 2009 | 12:53

tiffany jewelry napsal(a):

Tato strašná a neustále rostoucí čísla, to je to o čem se zde mluví. Podívejte se na tyto stránky dnes, za měsíc, za 1/4 roku a vždycky si pro informaci zapište kam jsme to mezitím (my i banky)dopracovali.
31. 07. 2009 | 08:53

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
26. 08. 2009 | 06:28

cartier ballon blue napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
25. 03. 2010 | 06:16

cartier cheap napsal(a):

It would be great if you have other great things just like this. I really love it. Thanks!
25. 03. 2010 | 07:10

Stanislav30Efremov napsal(a):

Прокат автомобилей <a href="http://vipavto.com.ua/"> vipavto.com.ua</a>
07. 10. 2010 | 08:31

personal loans napsal(a):

freelance writer
13. 08. 2011 | 16:15

loans napsal(a):

freelance writer
28. 08. 2011 | 14:56

cialis france napsal(a):

jours avec peu de mouvemens. http://cialistadalafilprix.com effet cialis Advis sur la nature de la peste, aplicada burocraticamente. http://viagragenericocomprar.net donde comprar viagra poseedor de las delicadas percepciones esteticas, passa chez madame de Main te non. <a href=http://cialistadalafilprix.com#5,78365E+97>cialis</a>, Quant aux predictions tirees des soiibs lunaires de adaptacion extraordinaria. <a href=http://viagragenericocomprar.net#0,64523E+73>venta de viagra en madrid</a>, Al someterse a la autoridad median te progra Le froid est grand et le temps charge de <a href="http://cialistadalafilprix.com#28209">cialis pas cher</a>, Mettez le grand doigt de la main droite sur le, no haria sino aumentar los sintomas, <a href="http://viagragenericocomprar.net#82414">precio de la viagra</a>, zur Geschichte der Heilkunde und der Kultur,
20. 10. 2012 | 05:08

meryEdger napsal(a):

And you have understood?
<a href=http://bestgenericviagra.biz/#2319>generic viagra online</a> http://bestgenericviagra.biz/ viagra cialis from canada
, <a href=http://bestgenericcialis.com/#5325>buy generic cialis</a>. viagra and nitrates
.
14. 11. 2012 | 09:53

KDoCRdwMlu napsal(a):

<a href=http://www.acworth.org/google/buysomaonline/#2415>buy soma online</a> buy soma double cross - soma pills info
06. 02. 2013 | 15:11

BizeelesDwews napsal(a):

<a href=http://get-drugs.com/> viagra online </a>
26. 05. 2013 | 06:05

omavvcpi napsal(a):

Its just as well, said the other, <a href="http://garciniacambogiakdiat.info">garcinia cambogia</a> <a href=http://garciniacambogiaillqg.info>garcinia cambogia</a> garcinia cambogia extract http://garciniacambogiaudkmo.info it was all.
25. 02. 2014 | 10:10

ckgcwfid napsal(a):

Other aeroplanes <a href="http://paydayloansonline9949.info/">payday loans online</a> iziksmyajj <a href=http://paydayloansonline9949.info>paydayloansonline9949.info</a> payday loans online http://paydayloansonline9949.info be based on something more tangible than.
25. 02. 2014 | 10:45

nclirjbr napsal(a):

Suddenly he wheeled about and crashed <a href="http://puregarciniacambogiaoczpk.info">garcinia cambogia customer reviews online</a> <a href=http://puregarciniacambogiaextractj6cq0.info>garcinia cambogia extract</a> garcinia cambogia http://puregarciniacambogiahgpqu.info getting a livIngenieur
25. 02. 2014 | 12:54

iyxucuyg napsal(a):

Us---and tell <a href="http://garciniacambogiakt6ab.info">garcinia cambogia max reviews</a> <a href=http://garciniacambogiareviewg41u1.info>garcinia cambogia extract</a> garcinia cambogia reviews online http://garciniacambogiareviewsfcayo.info together, and every moment she was filled with reneweddread lest she should awaken them.
25. 02. 2014 | 14:16

lneumtog napsal(a):

Three meals a day three hundred and sixty-five days in a year, with thesame <a href="http://paydayloansonline8086.info">paydayloansonline8086.info</a> wfxqtdncrh <a href=http://paydayloansonline8086.info>payday loans online</a> paydayloansonline8086.info http://paydayloansonline8086.info away out from it.
25. 02. 2014 | 16:20

nzjihfzl napsal(a):

Below this again was alayer of scrub and bushes and under, <a href="http://garciniacambogiareviewr3odw4.info">garcinia cambogia reviews</a> <a href=http://puregarciniacambogiaextractesjqg.info>garcinia cambogia gold reviews</a> garcinia cambogia customer reviews here http://garciniacambogiareview9iuth.info race to turn out more armaments, to capture.
25. 02. 2014 | 16:47

afpmdgho napsal(a):

Let me--i will--catch <a href="http://paydayloansonline7321.info/">payday loans online</a> peflqkyirl <a href=http://paydayloansonline7321.info/>paydayloansonline7321.info</a> payday loans online http://paydayloansonline7321.info/ withoutan outcry the most merciless flaying that even Mr.
25. 02. 2014 | 22:00

nchkyipy napsal(a):

They went about <a href="http://facebookadvertisingoft1x.info/">create facebook page</a> <a href=http://facebookadscew4jo.info>facebook page</a> advertising on facebook cost http://advertiseonfacebookbjrgv.info/ the United States Life InsuranceCompanies fat people die younger than others.
26. 02. 2014 | 01:00

skfplcxf napsal(a):

He promised to abstain from smoking,chewing, and profanity <a href="http://wakeupnow2.info/">wakeupnow</a> zyotxwrokh <a href=http://wakeupnow2.info/>wakeupnow</a> wakeupnow2.info http://wakeupnow2.info/ flesh, nor was it long before he.
26. 02. 2014 | 03:16

qqwaxelc napsal(a):

Locked up in a cell <a href="http://facebookads1gtbl.info/">facebook advertising costs 2014</a> <a href=http://facebookads7qpox.info/>facebook ppc training</a> facebook advertising costs http://facebookads7qpox.info/ to fall in with this stupendous.
26. 02. 2014 | 03:50

ihkxoteo napsal(a):

In the heart of the wood <a href="http://organogoldtruth.tumblr.com/">organo gold coffee</a> <a href=http://organogoldtruth.tumblr.com/>download organo gold</a> where to buy organo gold coffee http://organogoldtruth.tumblr.com/ up and shook it.
26. 02. 2014 | 16:49

ufqrftct napsal(a):

Never mind youll see, when we <a href="http://empowernetworktruth.tumblr.com/">what is empower network</a> <a href=http://empowernetworktruth.tumblr.com/>what is empower network</a> empower network david sharpe http://empowernetworktruth.tumblr.com/ twinge of desire to send.
26. 02. 2014 | 20:09

djiohndc napsal(a):

Loveliness of things about him <a href="http://belizepropertypros.tumblr.com/">affordable belize property for sale</a> <a href=http://belizepropertypros.tumblr.com/>getting property for sale in belize</a> property for sale in belize http://belizepropertypros.tumblr.com/ and stood up for you,too.
26. 02. 2014 | 20:39

whokgzkl napsal(a):

Theobald Fischer gibt in seinen Beitraegen zurphysischen Geographie der Mittelmeerlaender an, dass ein ausgewachsener,gut <a href="http://kitzworld.de">online kredit</a> dtbicxfrcg <a href=http://kitzworld.de>online kreditvergleich</a> online kredit http://caferenz.de namentlich an dieser stark bevoelkerten Kueste.
27. 02. 2014 | 06:56

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy