Sleduji diskusi o požadavcích nemocničních lékařů. Prezident republiky kritizuje postoj lékařů. Ministr zdravotnictví, ředitelé nemocnic, hejtmani se scházejí, aby demonstrovali vůli najít řešení. Krize asi skončí nějakým kompromisem. Lékaři mají pravdu v tom, že jejich mzdy neodpovídají jsvěřené odpovědnosti a nároku jejich povolání. Jejich kritika plýtvání v rezortu je oprávněná.

Každý, kdo nežije na dluh budoucnosti, má nejprve řešit své největší dluhy. To je odpovědné chování. I tato příležitost je dobrá k tomu, abychom si uvědomili, že k odpovědnému chování máme daleko. Nešetříme napřed tam, kde se má začít. Spořit se musí nejprve tam, kde unikají největší peníze. Připománám čtyři kroky skutečné pomoci. Naplnit je mohou jen lídři s odvahou, kteří sami nejsou svázáni s těmi, kdo na jejich neuskutečnění vydělávají pohádkové peníze. Ti, kteří se s nimi nědelí o takzvané „transakční náklady.“ Před volbami jsem byl na shromáždění k financování sportu. Byl jsem příjemně překvapen, jak všichni zástupci politických stran synchronně slibovali zdanění hazardu ve prospěch financování sportu. Podle mě je v problémovém a nebezpečném gamblingu a hazardu peněz dost i na řešení jiných problémů.

Kam se vypařila vůle zastavit ekozakázku, zlevnit výstavbu dálnic jednou pro vždy. A hlavně jak je možné, že se vracejí do hry akcie na majitele. Pravda, pomohli bohatnout kmotru Mrázkovi a jemu podobným, ale to přece není standard, který sledujeme. A tak, milý čtenáři, připománám znovu čtyři základní kroky, jak začít s odpovědným chováním vůči budoucnosti naši vlasti.

1. Zdanit hazard. Dosud se tak nestalo a návrh ministerstva financí žádným zdaněním není. V hazardu je roční obrat více než 130 mld. korun, přitom veškeré odvody z něj jsou kolem 7mld. To je směšné.

2. Zastavit ekozakázku. Neexistuje právní závazek státu odstranit staré ekologické zátěže. Uvažovaná záruka státu ve výši až 114 mld. korun je šílená. Připravená smlouva v zadávacích podmínkách veřejné soutěže pro vítěze počítá se závazkem státu vyplácet mu za realizaci každý rok 7 mld. korun, a to jako soudně vymahatelný závazek za jakýchkoliv podmínek, i kdyby naši zem spláchla povodeň nebo zasáhlo zemětřesení. Pro představu, zhruba stejná část peněz by stačila na proplácení ročních dávek v nezaměstnanosti.

3. Určit referenční cenu za výstavbu kilometru dálnice, aby se nemohlo krást při výstavbě dálnic uměle navýšenými cenami.

4. Zakázat akcie na majitele. Jejich existence umožňuje nejúčinnější způsob jak korumpovat. Převod anonymních akcií umožňuje tajné převádění rozsáhlého majetku, aniž by kdokoliv věděl co, kdo a za jakých podmínek předává a naopak nabývá.