Ke konci druhé světové války američtí vojáci odhalili na poště malého města zvaného Plauen ve východním Německu velké zásoby zlata, stříbra a valut různých měn. Dokumenty ukazují na skutečnost, že skrýš byla přímo spojena s šéfem SS Heinrich Himmlerem.

Američané se zmocnili města 16. dubna 1945 a podle všech skutečností vyplývajících z dokumentů o jedenáct dní později na to konvoj opustil město, aby se vydal do Frankfurtu.
Píše se rok 1944 a na Berlín zesílily pumové nálety. Himmler tedy zařídil skrýš ve východním Plauenu pro cennosti, které Hitlerovi muži drancovali po celé Evropě.
Dokumenty, jimiž se zabýval německý historik Peter Heintje odhalují více než tragickou minulost. Podle něj je velmi pravděpodobné, že pošta městečka byla také tajná pobočka Reichsbank, což byla v té době (1876 – 1945) centrální banka Německa.
Německý historik Heintje uvádí, že 26. dubna 1945 Američané vyslýchali zaměstnance pošty, který jim uvedl, že v té době byla budova pošty velmi bezpečná a proto zde Himmler uložil 900 kg zlata v podobě mincí, 70 kg stříbra a papírovou hotovost.
Klíč k bezpečnému úložišti nebyl k dispozici. Američané proto museli použít výbušniny. Když vtrhly do skrýše, nalezli 35 pytlů, v nichž byly drahé kovy. Poklad také ukrýval 1 milion švýcarských franků, 151 560 norských korun a 98 450 holandských guldenů. Fond by dnes byl oceněn na 32 milionů eur.
V průběhu jednoho dne odeslali Američané zásilku do Frankfurtu. Bylo to proto, že Plauen byl v zóně, která měla podle dohody z Jaltské konference spadat na konci války pod ruskou kontrolu.
Je velmi pravděpodobné, že poklad měl na nějakou dobu zůstat ve Frankfurtu, nicméně pravdou je, že se žádné dokumenty ohledně této hypotézy ani konečného cíle nenalezly. Historici ovšem předpokládají, že cennosti byly zaslány do USA jako válečné reparace a pravděpodobně skončily ve Fort Knox, anebo v New York Federal Reserve.
Tento příběh z minulého století je připomínkou, jak nesmírně důležitou roli hraje zlato v dobách ukrutné krize a chaosu. Himmlerova skrýš byla proto tvořena převážně ze zlata a stříbrných prutů na rozdíl od papírové hotovosti.
Spojené státy americké kladly velký důraz na zlato, a to díky markantním zlatým rezervám, takže bylo možné navázat americký dolar na zlato v paritě 35 USD na jednu trojskou unci, což byl výsledek Brettonwoodské konference (1944). USA mají pořád největší zásobu zlat na světě a podle údajů WGC držely v rezervách v červenci 2015 přibližně 8133 tun tohoto kovu. Druhé Německo vlastní 3383 tun.
Každý z nás by měl myslet na budoucnost, protože člověk nikdy neví, jaká hrůza nás může potkat, a proto je rozumné zdravě alokovat část finančních prostředků do fyzického zlata jako finančního pojištění.