F. Kriegel - politik, který zachránil československou čest

10. 04. 2008 | 00:05
Přečteno 26114 krát
Před 100 lety, dne 10. dubna 1908, se narodil v Stanislawowe František Kriegel. Pozoruhodným způsobem se zapsal do našich moderních dějin. Chudý židovský chlapec z Haliče byl totiž jediným československým vrcholovým politikem-zajatcem, který v pohnutých srpnových dnech řekl Brežněvovi NE! a nepodepsal moskevský diktát a tak zachránil naši československou čest. Známý český filosof Karel Kosík jednou řekl, že se pokusil nalézt v českých dějinách podobný čin: srovnat ho lze pouze s jednáním Jana Husa v Kostnici.

V druhé polovině sedmdesátých let, když se nad Františkem Kriegel stahovaly mraky a hrozilo nebezpečí jeho zatčení či provokace ( koncem roku 1977, se ho pokusili likvidovat nějací Arabové; akci zorganizovala StB, jak se nyní dozvídámé z archivů StB) jsem napsal o Františkovi Krieglovi větší článek, ve kterém jsem odpovídal na všechny lži komunistických sdělovacích prostředků. Článek byl uveřejněn v řadě evropských jazyků. Po úmrtí Františka Kriegla jsem dopsal poslední část. Uveřejňuji ji ho nyní na svém blogu česky.


Na podzim roku 1945 zazvonil telefon. Hluboký mužský hlas se ptal po mém otci: "Je živ? Přežil válku?"
"Byl v Auschwitzu a Mauthausenu, vrátil se, znovu pracuje jako lékař," odpovídám.

"Ty jsi tedy mladý Janouch. Vyřiď tátovi, že ho volal Franta Kriegel. Jsem na letišti v Ruzyni, přilétl jsem právě z Indie, letím do Frankfurtu. Vrátím se za pár dnů."

To bylo mé první setkání dr. Krieglem, na které se pamatuji. Od rodičů jsem se dozvěděl, že to byl otcův nejlepší přítel z lékařských studií, se kterým po večerech, zatímco já v sousední místnosti pročůrával plenky, studovali Anti-Dühringa a diskutovali o politických problémech.

O nějaký týden později někdo zazvonil. Za dveřmi stál menší podsaditý usměvavý muž v šedozeleném plášti, vedle něho bylo několik kufrů a nějaký vak.

"Já jsem Kriegel. Nějak jsi za těch devět let povyrostl. Mohu si tady složit těch pár švestek a pár dnů u vás zůstat?"

Tak skončila dlouhá cesta dr. Františka Kriegla, na kterou se ze stejných dveří vydal skoro přesně před devíti lety, a tak začala má osobní známost s člověkem, který se svérázně vepsal do československých dějin a který byl od roku 1968 pro sovětské a čs. sdělovací prostředky a pro stranické propagandisty terčem číslo jedna.

V listopadu 1936 ho můj otec jako jediný přítel - všechno se muselo dít v tajnosti - vyprovázel na vršovickém nádraží do Španělska. Kriegla tam vypravila - na jeho vlastní žádost - KSČ jako dobrovolníka. Kdo mohl tenkrát předvídat, že to bude trvat celých devět let, než se bude moci vrátit domů.

Domů? Ano! Domů! Doktor Kriegel se narodil 10. 4. 1908 v židovské rodině ve Stanislawově. Jeho otec byl maličkým stavitelem - spíše polírem, který stěží uživil svou rodinu. A když zemřel, a to bylo Františkovi jedenáct let, musel se začít protloukat životem sám, protože jeho matka nebyla s to uživit celou rodinu.

Na univerzitě ve Lvově existoval v té době přísný numerus clausus a židovský chlapec Kriegel nebyl na studia přijat. V roce 1926 proto odjíždí do Prahy, kde se v listopadu zapisuje na lékařskou fakultu německé části Karlovy univerzity. Proč na německou? Na české již nebylo místo a potom - v Krieglově rodině se mluvilo německy a polsky a studium v němčině bylo pro něj snadnější.

Na studiích se Kriegel protlouká, jak to jenom jde. Živí se kondicemi, pracuje jako pomocný dělník na nádražích, později si přivydělává v nemocnici jako obrfiškus - za celých 150 korun měsíčně! "Často," vyprávěl mi později, "jsem za celý den měl jenom hrnek kakaa, které dávali zadarmo v Charitě, a kousek chleba. A studoval jsem po nocích - jak to jen šlo."

Není divu, že již od roku 1924, tedy ještě v Polsku, začíná Kriegel pracovat v dělnické mládeži. I v Praze se stává aktivním členem levicového studentského hnutí a v roce 1931 vstupuje (v Praze na Žižkově) do KSČ. Od této doby jeho čas rozdělen mezi studium a stranickou práci (pracuje jako stranický instruktor v mnoha pražských dělnických organizacích).

Po promoci v roce 1934 začíná Kriegel pracovat jako asistent I. interní kliniky v Praze. V té době se mu Československo stalo již druhou vlastí. Na rozdíl od jiných emigrantů mluví a píše česky jako rozený Čech a Československo, které nazýval "pozoruhodným ostrovem demokracie a kultury ve východní Evropě", mu plně přirostlo k srdci, stalo se jeho domovem.


Devět let na frontách světové války

"Jak působili moji žalobci na vás, Athéňané, nevím,
ale sám jsem pro jejich řeči div nezapomněl, kdo jsem.
Tak přesvědčivě mluvili.
A přece pravdivého neřekli takřka nic."

Platón: Obrana Sokratova

Od prvního prosince 1936 je Kriegel frontovým lékařem na madridské frontě, v roce 1937 je šéflékařem 45. divize interbrigády. "Mezinárodní dobrodruh a major americké armády Kriegel", řekl v roce 1977 na tiskové konferenci ve Stockholmu náměstek čs. ministra zahraničí Spáčil a podobně o něm již dříve psalo Rudé právo a další plátky. Tisíckrát opakovaná lež se nestává pravdou. Kriegel sice měl hodnost majora-lékaře, ale ne americké armády. Nechme mluvit dokument, jeho kopii, ověřenou čs. soudem, vlastním.

J. Exc. Don Juan Negrín Lópet, prezident ministerské rady a ministr národní obrany, a jeho jménem slovutný Don Antonio Cordón García, plukovník dělostřelectva, podtajemník pozemské armády.

Potvrzuje, že pan František Kriegel bojoval ve Španělsku v mezinárodních brigádách v hodnosti majora-lékaře, v obraně svobod a výsad Národa Španělského, a jako takový bojovník náležel k 45. divizi brigády.
Když opouští půdu, kterou přišel hájiti uvedený major-lékař, vláda Republiky projevuje mu tímto osvědčením vděčnost národa, kterou si zasloužil svou věrnou oddaností a chováním, k dobru Španělska ve druhé válce o jeho nezávislost.


L.S. Barcelona dne 28. října 1938
Ministerstvo národní obrany Antonio Cordón v. r.
Pozemní armáda
Úřadovna podtajemníka
257/1


null
null


František Kriegel ve Španělsku


Kriegel zůstává ve Španělsku až do února 1939 - opouští je jako komisař jedné z posledních jednotek interbrigády. Na španělsko-francouzské hranici předává Kriegel prapor interbrigád do rukou španělských partyzánů.

Od února 1939 je Kriegel ve francouzských internačních táborech - nejdříve ve St. Cyprien, později v Gurs.

V poválečných letech jsem našel mezi starými dopisy lístek, který od dr. Kriegla přišel z Francie někdy na jaře 1939 a ve kterém žádal, aby za ním byl poslán jeho lékařský diplom, jenž si u nás před odjezdem uschoval. To byla poslední zpráva od dr. Kriegla - potom nadlouho zmizel ve vírech druhé světové války.

Krieglova druhá vlast byla 15. března 1939 okupována Němci a bylo zřejmé, že do ČSR se vrátit nemůže. Začínala druhá světová válka a pro komunistu a antifašistu Kriegla nebylo jednoduché se rozhodnout, co dělat.

V té době byla čínsko-japonská válka v plném proudu. Předsednictvo výkonného výboru Komunistické internacionály vydalo v roce 1938 výzvu, ve které se mimo jiné praví: "...Osvobozenecký boj čínského lidu patří k nejdůležitějším částem všeobecného boje světového proletariátu a celého pokrokového lidstva proti násilnostem barbarského fašismu".

Výzva Internacionály stanoví jako jeden z předních úkolů komunistů sbírání prostředků ve prospěch Číny a posílání lékařů, ambulatórii a lékařského personálu do Číny.

Rudé právo a jiné čs. listy šíří o Krieglovi zprávy, že za války bojoval na Čankajškově straně a že byl dokonce jeho osobním lékařem. Protože Čína je daleko a od té doby uplynulo již skoro čtyřicet let, nebude na škodu připomenout mladším čtenářům i partijním propagandistů¬m, že v této době byla mezi Komunistickou stranou Číny a Kuomintangem vytvořena jednotná fronta a celá státní správa jakož i všechny armády byla podřízeny vedení Čankajška a že v této jednotné armádě pracovali sovětští poradci, sovětští vojenští odborníci, letci atd.

V létě 1939 norský Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku ve spolupráci s norským Červeným křížem dává prostředky pro nákup léků a lékařského zařízení pro Čínu, zařizuje přijetí lékařských dobrovolníků ze Španělska u čínského Červeného kříže a nakupuje lodní jízdenky asi pro dvacet lékařů, mezi nimiž byl i dr. Kriegel, bratr spisovatele Egona Erwina Kische dr. Bedřich Kisch z Marseille do Hongkongu. Lékařští dobrovolníci odjíždějí dne 12. srpna 1939 na parníku AENEAS, dne 13. září přijíždějí do Hongkongu, kde jsou uvítání paní Sun Jat-senovou (dnešní místopředsedkyni ČLR paní Sun Cin-lin). Paní Sun pomáhá navázat skupině lékařů, ve které byl i dr. Kriegel, spojení s Čou En-lajem, který byl v té době představitelem KS Číny v sídelním městě Kuomintangu Čunkingu. Po celou dobu působení v Číně byla činnost lékařské skupiny řízena KS Číny - podtrhuji tuto okolnost zvláště proto, že právě pro působení v Číně nazývají pražští propagandisté Kriegla mezinárodním dobrodruhem.

Po přepadnutí SSSR Německem se Kriegel hlásí na sovětské vojenské misi v Čunkingu jako dobrovolník do Rudé armády. Jeho gesto bylo přijato velice kladně - do konce války však nedostal vyrozumění, aby do armády nastoupil.

V podmínkách neuvěřitelně těžkých a primitivních (lékaři-dobrovolníci se zavázali, že budou žít a stravovat se stejně jako čínští vojáci) Kriegel organizuje armádní zdravotní službu, školí zdravotní personál a předává jim své bohaté zkušenosti z války ve Španělsku, a účastní se až do vánoc 1942 bojů na frontě v Chu-nanu. V té době již Japonci obsadili všechny čínské přístavy a odřízli tak čínská vojska od spojeneckých dodávek vojenského materiálu a zásob. Poslední zbylá cesta pro vojenské transporty, která vedla přes indický Assam do jihozápadní Číny, se také octla v nebezpečí odříznutí. Vzhledem k životní důležitosti této assamské (barmské) cesty posílá tam čínská armáda své oddíly, aby společně s americkými britskými a indickými vojsky odrazily japonskou ofenzívu. S čínskými oddíly odlétá, podle pokynu KS Číny, na toto bojiště v tropických džunglích i řada lékařů-dobrovolníků ze Španělska. Mezi nimi byl i dr. Kriegel. Protože dr. Kriegel ani ostatní dobrovolníci nebyli příslušníky čínské armády a vedení celé barmské operace bylo v rukou americké armády, vyjednává čínský Červený kříž jejich zařazení jako smluvních lékařů (contract surgeon) americké armády u čínských jednotek.

Odborná znalost, obětavost a hrdinství dr. Kriegla byly oceněny nejvyšším americkým vyznamenáním pro civilisty - Emblem for Meritorious Civilian Service: "Dr. Kriegel projevil neobyčejnou iniciativu, mimořádnou horlivost, vynikající smysl pro povinnost a vysoké odborné vlastnosti při plnění úkolů" (30. října 1944).

V reportáži, uveřejněné v roce 1944 v americkém listu The Saturday Evening Post, se o činnosti Kriegla můžeme dočíst:

"... dr. F. Kriegel, smluvní lékař polského původu, který včetně čínštiny ovládá pět jazyků a kterého plukovník Brown charakterizuje jako jednoho z nejstatečnějších mužů, kterého poznal ... Kriegel byl tři roky s republikánskými vojsky ve španělské občanské válce a další tři roky jako lékař v čínské armádě. Jde hned za tanky a poskytuje pomoc raněným přímo pod palbou. V jedné bitvě nedávno poskytl pomoc 46 čínským vojákům na bitevním poli, zatímco kolem zuřil urputný boj.

Doktor nechce mluvit o své vlastní činnosti během této noci, ale mluví s obdivem o čínském vojákovi, který vypálil čtyři protitankové náboje, zasáhl tank a zničil jeho posádku. Čínští vojáci jsou jako děti. Ale jsou přitom velcí a stateční. Bojují jako muži, a když jsou zraněni, chovají se jako muži, jsou trpěliví a vděční. Jsou to nejstatečnější a nejméně nároční vojáci, jaké jsem kdy poznal. A protože Kriegel má zkušenosti s vojáky mnoha národností, jeho slova něco znamenají ..."

František Kriegel zůstává na barmském bojišti až do konce války, která na Dalekém východě skončila až v září 1945. Ocitujme si zde závěrečné hodnocení, které mu v létě 1945 poskytl velitel lékařské služby:

Seagrave hospital unit, 896 Clearing Company, US Army.
3. června 1945

... smluvní lékař dr. F. Kriegel sloužil v této jednotce tři měsíce a byl ve spojení s touto jednotkou po dobu tří let. Většinu doby byl dr. Kriegel v bojové službě a snášel nepopsatelné těžkosti s americkými a čínskými jednotkami, nestále ohrožován nepřítelem. Ve své činnosti byl však mimořádně aktivní a schopný.
Jeho činnost v jednotce zaslouží nejvyššího ohodnocení: jeho loajálnost k jednotce a k jejím armádním úkolům byla nejvyššího stupně. Je vynikajícím chirurgem a zkušeným radiologem, nevyhýbá se však ani menším a obtížnějším úkolům, zvláště když pracuje s čínskými jednotkami. Dr. Kriegel je vynikající vedoucí a jeho neuvěřitelně vysoká a morálka byla stálým zdrojem inspirace pro důstojníky a vojáky této jednotky, ať to byli Američané, Britové, Barmánci či Číňané.

podepsán
Gordon S. Seagrave,
podplukovník lék. sl.,
velitel



V Praze


Málokdy se stane, že služební charakteristika tak přesně vystihne celého člověka a bude tak přesně platit i v budoucích letech, jako tomu bylo s citovaným posudkem. Třicetileté poválečné působení dr.Kriegla v Praze dalo plně za pravdu veliteli lékařské služby Seagravovi.

Po návratu do Prahy se chtěl Kriegel věnovat medicíně. Když o tom dnes retrospektivně přemýšlím, myslím, že tato cesta by byla pro Kriegla mnohem schůdnější, bez všech těch problémů a těžkostí, které na něho čekaly v poválečném Československu. Karlova univerzita by jistě získala zdatného profesora a učitele a zkušený lékař Kriegel by jistě našel široký kruh vděčných pacientů ... Kdo ale mohl takto racionálně uvažovat na podzim roku 1945 v Praze, kde se rozhořívaly politické boje a kde každý považoval za svou povinnost odstraňovat důsledky války a budovat novou, lepší republiku?

Po několika týdnech diskusí a přesvědčování ze strany starých politických přátel se Kriegel rozhoduje věnovat se cele politické činnosti a stává se jedním z vedoucích funkcionářů pražské organizace KSČ. S energií jemu vlastní se Kriegel vrhá do práce.

Kriegel byl přísný na sebe i jiné, kladl vysoké požadavky, nesnášel lajdáctví, polovičatost, neschopnost. Dokázal přísně pokárat, dovedl však být i velice ohleduplný. Vzpomínám si, jak jednou přišel pozdě domů a dveře byly zajištěny na vnitřní řetěz. Aby nás nevzbudil, sedl si na noviny a přespal vsedě na schodech až do rána.

V únoru 1948 byl Kriegel organizačním tajemníkem pražské organizace KSČ a zástupcem velitele Lidových milicí, které sehrály velkou úlohu v únorových událostech roku 1948 (jejich náčelníkem byl generál Josef Pavel, ministr vnitra za pražského jara v roce 1968).

V roce 1949 začíná Kriegel pracovat jako náměstek ministra zdravotnictví. V této funkci zůstává až do počátku roku 1952, kdy byl, bez jakéhokoliv zdůvodnění a prakticky na hodinu, vyhozen z ministerstva.

Jeho potíže však začínaly již koncem roku 1951. V Československu se připravovaly, pod vedením sovětských poradců a v sovětské režii, velké politické procesy. Krieglův původ a předešlý život představovaly pro paranoické politiky a jejich bezpečnostní gorily lákavé sousto.

Kriegel, spolu s mnoha jinými, začíná být vyšetřován. Vyšetřování se týče jeho činnosti ve Španělsku, v Číně, vadí jeho původ, vadí jeho odborná znalost, znalosti jazyků (Kriegel mluví plynně česky, polsky, německy, anglicky, rusky, francouzsky, španělsky a dokonce i trochu čínsky), jeho mezinárodní styky a známosti a jen Bůh ví co ještě ... Známí Kriegla jsou navštěvováni bezpečnostními referenty, kteří se snaží vyčmuchat nějaké klepy či kompromitující materiály. Vzpomínám, s jakým rozhořčením mluvil o takové návštěvě můj otec, který referentovi StB řekl, že nepoznal čistšího a obětavějšího komunistu a člověka, než je Kriegel.

V březnu 1952 se Kriegel ocitá bez práce. Po nějaké době se stává závodním lékařem továrny Tatra, prochází několik míst, až se nakonec stává - on, pětačtyřicetiletý major-lékař a šéflékař 45. divize mezinárodní brigády - sekundářem ve Vinohradské nemocnici. Všude, kde pracoval, si získal úctu a lásku svých spolupracovníků a důvěru svých pacientů. S neuvěřitelnou energií - to mu již bylo kolem padesáti se vrhá do studia nových lékařských oborů a specializuje se v revmatologii. V roce 1958, kdy do Československa zalétají první vlaštovky destalinizačního procesu, stává se primářem a později i náměstkem ředitele revmatologického ústavu profesora Lenocha. V roce 1960 obhajuje kandidátskou disertaci z lékařských věd.



V roce 1957-58 začíná i jeho postupná politická rehabilitace. V roce 1957 je odměněn Řádem 25. února I. stupně za účast v únorových událostech, o něco později dostává Řád rudé hvězdy za boje v mezinárodních brigádách, 1. května 1958 Řád práce.

V roce 1960 přijíždí do Prahy kubánská vládní delegace a jeden z jejích členů vyhledává Kriegla, kterého znal ještě ze Španělska. O několik měsíců později odjíždí MUDr. F. Kriegel jako poradce kubánské vlády pro otázky zdravotnictví do Havany, kde zůstává až do konce roku 1963. Kubánská vláda vysoce ocenila jeho pomoc při budování nového zdravotnického systému na Kubě. Kriegel se snažil, i když ne vždy úspěšně - ale která revoluce si dá radit ve svých začátcích? - pomoci vybudovat na Kubě zdravotnictví, které by bylo prosto nedostatků a chyb, které sám poznal a na vlastní kůži zakusil, když po léta pracoval jako prostý lékař ve zdravotnickém systém, jenž sám pomáhal v Československu budovat.

Po návratu do ČSSR Kriegel kandiduje jako poslanec do Národního shromáždění. Již při projednávání své kandidatury na stranických orgánech upozorňuje, že má vyhraněný názor na úlohu parlamentu v naší zemi - bude-li zvolen, bude své názory uplatňovat a prosazovat. Po zvolení poslancem se stává členem předsednictva Národního shromáždění a předsedou zahraničního výboru. Před XII. sjezdem KSČ jej k sobě pozval A. Novotný a nabídl mu členství v ÚV KSČ (v tehdejším politickém systému první tajemník mohl skutečně nabízet volné místo člena ÚV KSČ a málokdy se stalo, že by svou nabídku nemohl prosadit). Kriegel upozorňuje Novotného, že bude-li zvolen, bude vždy otevřeně a kriticky tlumočit své názory a pranýřovat nedostatky a chyby, kterých v naší společnosti vidí velice mnoho.

Druhou ze tří částí textu o Františkovi Krieglovi najdete v mém blogu zítra.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Kamil napsal(a):

Pane Janouch
iniciativa musí být po zásluze potrestána. V tom jsou komunisti velmistři. Díky za blog.
Hezký den.
10. 04. 2008 | 07:52

cerman napsal(a):

No jo další komunista, kterej dostal od svých co si zasloužil.

Dobrý doklad o tom, co je tahle partaj a její ideje zač.

Že se za jeho lidové milice nestydíte ale ještě se tím chlubíte - hanba, veliká hanba!!!

A co špíny má jeho partaj na rukou za násilnou kolektivizaci vesnice a likvidaci lidí, kteří se o půdu uměli starat.
10. 04. 2008 | 07:52

sajo napsal(a):

kriegel jako mnoho jinich zidu byl komunista, pak komunista s lidskou tvari, milicionar, lekar s politickou praci. proste zid a svetoobcan.
10. 04. 2008 | 08:47

Petr napsal(a):

Možná že by se ti, kteří tu píší "další komunista, který dostal od svých, co si zasloužil" apod., měli více zamyslet na tím, zda by oni dokázali být alespoň jednou stejně odvážní jako František Kriegel. Odvaha v tísni je totiž ctnost, která nezná politický profil.
10. 04. 2008 | 08:48

Milan napsal(a):

Pane Janouchu, trochu Vám z toho článku vypadlo to, co dělal Kriegel od roku 1947 do 1951. Byla to pěkná komunistická svině, která tu zaváděla teror. Nikdy jsem nezaregistroval jeho lítost či omluvu za to co dělal. To, že nepodepsal Moskevské protokoly ho nemůže omluvit, protože on zde takovýto komunismus zaváděl, jako např. Smrkovský,Pelikán,Klímová, Mlynář, Slánský a mnoho dalších.
10. 04. 2008 | 09:08

Luboš napsal(a):

Jestlipak se v dnešní vládě najde alespoň jeden "Kriegel", který se vzepře americkému radaru?
10. 04. 2008 | 09:13

534 napsal(a):

No, klasický rozpor mezi osobnostně velmi statečným člověkem a politickou sviní - stejně jako Svoboda a další. Lze si vážit jejich boje za komunistickou stranu a vládu? Lze si vážit jejich boje za Československo? Holt svět a lidé ejsou jen černobílí, jen zlí a dobří.
10. 04. 2008 | 09:48

prozakladnu.cz napsal(a):

Kriegel, po zkusenostech s bolseviky, ac jim sam byl, by dnes zasadne radar podporil. Jeho postoje v zaveru zivota tomu nasvedcuji. Nepripojil by se k halasnym protestum, jako pouziva Filip a jeho Jursky park, Paroubek, Tamas a Majicek, Putin, severni Korea, Iran a pod.
10. 04. 2008 | 09:52

bsva napsal(a):

to Milan a jemu podobní: o tom co zde bude po II.sv. válce bylo rozhodnuto na Jaltě a to za účasti mimo jiné i prezidenta US. Proto nám nikdy nemohla Amer. pomoci a muselo se čekat až padne systém v Moskvě. V tom je počátek kom. neštěstí. Poučte se moulové,a podle toho jak jste agresivní se dá usoudit, kdybyste žili vy na začátku 50let, tak byste byli velmi rudí.
10. 04. 2008 | 09:53

claudius napsal(a):

Takoví jako diskutující cernan jsou příkladem toho požadovaného vyrovnávání se s minulostí.Prostě vyhánějí ďábla belzebubem.Dnešním novinářským štěkajícím voříškům už dr.Kriegel nestojí za řádek,snad se o nějaké celebritě napíše,že dostala cenu FK.O to větší zásluhu má prof.Janouch,že o takovém člověku dokáže napsat.
10. 04. 2008 | 09:54

ahasver napsal(a):

díky za blog, kriegel patří k mým nejoblíbenějším postavám české historie. netušil jsem, že by mu dnes bylo sto. je dobře si vzpomenout
10. 04. 2008 | 09:59

Wintergruen napsal(a):

to Milan
Kriegel byl vyhozen z Ministerstva zdravotnictví, protože odmítal splnit příkaz zbavení funkcí lékařů židovského původu a interbrigadistů. Dále mu kladli za vinu, že zaměstnává na vedoucích místech ve zdravotnictví vyhozené učitele z vysokých škol v po únoru 1948
10. 04. 2008 | 10:15

stejskal napsal(a):

Pane claudie, dovoluji si oponovat. Nejsou.

Jsou i jiní, kteří volají po vyrovnání se z minulostí. Myslí tím ale vyrovnání se sami v sobě, ve svém nitru, ve svém myšlení. Překonat totalitu ve svých hlavách. Jde jim o to pochopit totalitu v celé její zrůdnosti a podíl svůj i ostatních na tom, že tu mohla čtyřicet let bez většího odporu existovat.

Dnešním "štěkajícím novinářským voříškům stálo za to", dát po dohodět s panem profesorem Janouchem jeho text na titulní stranu Aktuálně.cz. ČT stálo za to udělat v Dobrém ránu besedu o dr. Krieglovi, Zbyněk Petráček věnoval v LN vzpomínce na dnešní výročí obsáhlý text. Řada dalších příspěvků mi jistě unikla.

Neměl jsem tu čest pana doktora Kreigla osobně poznat, ale pamětníci říkají, že to byl noblesní člověk.

Libor Stejskal
10. 04. 2008 | 10:16

knoller napsal(a):

Pane profesore, nedovedu pochopit proč jste se veřejně nedistancoval od nabídky KSČM na nominaci na presidenta po takových zkušenostechs nimi.Nebo by jste v tu chvíli na všechno svinstvo které dělali zapoměl a vše by bylo odpuštěno...?
10. 04. 2008 | 10:51

jony napsal(a):

tak p. Janouch trochu faktu o tom proc to nepodepsal, jste lhar a moc dobre vite proc, ti kteri to podepsali to znamena Svoboda Dupcek a dalsi nevim kolik jich bylo 5 mozna 6 byli dulezitejsi nez F. Kriegel proto ho ani k tomu podpisu uz nepotrebovali meli to co chteli v kapse a Kriegel jim byl ukradeny nechali ho proto predhodit jako zradce lidu pozdeji tem kteri to podepsali a take tak ucinili a to proto aby ukazaly Moskevskym vlkum jak to zde pozdeji bude vypadat a take nam to ukazaly!tak ze ten vas plagiat je k nicemu nastesti jsou dnes veci ke kterym je pristup i kdyz k nekterym se jeste asi dlouho nedostaneme a vy moc dobre vite proc? jinak vas radim do jednoho siku s temi ktere tak hrozne moc vyzdvihujete za zasluhy a nebudu radeji jmenovat vsechny ale jednoho vam pripomenu Havel, ta vase osobni InterBrigada ve Svedsku se vam jiste vyplatila a nelitujete davate to neskrite najevo bohuzel pekne jste si zase u jiste casti obcanu naletel rovnou na vydle!Apropooo! neznate nahodou Senatora Volneho? je z vasi brandze pokud ho znate prosim vas poproste ho za nas aby zverejnil svuj Zivotopis a pozadejte take jeho kolegy z ODS v senatu aby tak ucinili tez dekuji .
10. 04. 2008 | 11:03

Milan napsal(a):

Pro bsva,wintergruen. Kriegel byl v roce 1948 politrukem v lidových milicích. Fakt si myslíte, že nevěděl co se děje ? Opravdu si myslíte, že se k němu nedonesl osud generála Píky ? Potom do roku 1952 byl náměstkem ministra zdravotnictví a zaváděl zde zdravotnictví sovětského typu.Fakt si myslíte, že nevěděl co to znamená? Milada Horáková byla popravena v červnu 1950. On nevěděl jak to bylo? Co se to snažíte tvrdit ? Krigela prostě začala mlýt doba, kterou zaváděl. Je to jako Slánský, Reicin (ten zlikvidoval generála Píku) a spol.. Kriegel měl jenu kliku, a to, že ho nepověsili. Chybí mi zásadní věc. Kriegel se nikdy nedistancoval od toho co dělal,nikdy od něj nezanělo ani slovo pokání. Komunistická svině navždy zůstane komunistickou sviní.
10. 04. 2008 | 11:10

soudruh-chameleo napsal(a):

Velmi zvláštní článek na dnešní dobu. Tímto článkem jeho autor jasně říká, že komunismus není špatný. To je velmi zarážející na dnešní dobu. Píše se zde, že hodně "komunistů" bylo prevítů a prospěchářů neštítíc se ničeho, ale píše se zde rovněž, že bylo i dost komunistů, opakuji komunistů s velkým K, kteří se stavěli velmi kriticky k sovětskému systému, kteří se nebáli otevřeně říci svá slova a myšlenky, kteří se snažili, aby se společnost ubírala tím správným směrem. A jak z článku vyplývá, tak rovněž prezident s. Novotný, byl jedním z těch s velkým K, když s Kriegela i po slovech, že ten bude stejně neústupně dbát na pravdu a že bude-li zvolen, bude vždy otevřeně a kriticky tlumočit své názory a pranýřovat nedostatky a chyby, kterých v naší společnosti viděl velice mnoho. A z těchto slov a čínnů je vidět, že komunismus může být pro lidstvo prospěšný, ale musí to být komunisti a ne nějací vyžírkové, lháři, prospěcháři a další to individua neštítících se ničeho. Dovoluji si tvrdit, že léta šedesátá až do roku 1968, než k nám "přispěchala vojska Varšavské smlouvy na pomoc", byla velmi kultivovaná, společnost šla vysokým tempem kupředu, byl vysoký rozvoj jak průmyslu tak i zemědělství, životní úroveň obyvatelstva se vysokým tempem zvyšovala. Bohužel to se nelíbylo sovětům, tak museli tomu udělat přítrž. Srpnem 1968 se u nás zničila demokracie, velmi tvrdě se začalo jednat s členy tehdejší vlády, kterážto zvětšiny byla nucena tuto zemi opustit. Je velmi smutné, že se o těchto letech vůbec nemluví, že se občas jen mezi zuby utrousí, že to byl "socialismus s lidskou tváří". Jenže takhle to chtěli lidé již v roce 48, aby zde byl takový režim. Bez bolševismu, bez zbytečného zavírání, či krveprolití. Bohužel jsme se díky 2 sv. válce dostali do podrůčí Moskvy a tudíž jsme museli nést i následky tzv. Jaltské dohody, kterou s Ruskem podepsal západ a tím defakto nás uvrhl v tvrdý diktát. Takže nadávat na komunismus je tak trošku ubohé a hloupé, pakliže si uvědomíme, že v Rusku byli u moci rovněž lidi, či spíše barbaři, kteří likvidovali ve třicátých letech mnoho komunistů myslících to s demokracií vážně. A že zde bylo tenkrát u moci hodně těch "rádobykomunistů", dokládá fakt, že najednou po listopadu 89, zaházejí rudé knížky a dokonce z velké části se z nich během krátké doby stanou velcí kapitalisté. Toto dokládá, že zde po celou tu dobu vládli, mimo té kratičké doby - kdy zde byli opravdoví komunisté -, jen přisluhovači, prospěcháři, prolhanci a ubožáci neštítíc se ničeho. Toto dokládá, že zde tudíž ani nemohl nikdy vznikat komunismus, když v jeho řadách a to hlavně "tam nahoře", byli jen bezcharakterní individua, hledící jen ve svůj prospěch, když ideály komunismu a hesla komunistická používali jen jako bezuzdnou a propagandistickou frašku. Vždyť to co konali tito soudruzi, jasně ukazovalo na to, že se těmto ideálům a heslům jen pokrytecky smějí a stejně pokrytecky se smějí i obyčejným lidem, kterým se toto jejich chování vůbec nelíbilo, ale nemohli nic dělat, jelikož diktát Moskvy byl neúprosný. Soudruh Gorbačev chtěl rovněž změnit tento shnilý systém, ale bohužel se "spletl ve svých lidech", kteří po celou tu dobu hleděli jen na sebe, vše dělali jen pro ukojení svého chtíče, a celá jeho myšlenka se zhroutila jako krabička z karet...
10. 04. 2008 | 11:29

krakavec napsal(a):

Pane Janouchu, obavam se, ze jste hodne a hodne nespravedlivy. Jiste, ze si pan Kriegel zaslouzi oceneni, ze mel jako jediny ze spicky reformnich komunistu odvahu nepodepsat "moskevske protokoly".

Ale taky to je hodne malo v porovnani s tim, ze se aktivne podilel na nastole komunisticke totality v Ceskoslovensku. On byl prece v Praze spoluzodpovedny za nelagalni ozbrojeni komunisticke bojuvek. Ridil jejich svevolne terorizovani nekomunistickych delniku v prazskych zavodech. Soudruh Kriegel se aktivne podilel na priprave komunistickeho puce. A celych pet let se podilel ve vysoke funkci namestka ministra na komunisticky hruzovlade, ktera tu panovala.

Delat s takoveho hajzlika hrdinu proto, ze nepodepsal v Moskve papis svym sovetskym komunistickym soudruhum je trochu malo. Nemyslite?
10. 04. 2008 | 11:33

Pumprlidentlich napsal(a):

krakavec, krkavec, kravec, skeptik..... jedna IP. Proč stále měníte nicky? Normálním lidem stačí jeden. Trpíte nějakou poruchou osobnosti? Nezapomeňte tady poučovat. Pořád žebráte?
10. 04. 2008 | 12:09

majolenka@volny.cz napsal(a):

kdyby za nic jiného, tak za otevřený odpor k invazi, v té době a kontextu, velmi riskoval, si tento člověk zaslouží úctu a respekt za osobní hrdinství. Mnozí se tu ohání příslušností ke komunistické straně (mimochodem jsem potomek kulaka, který nikdy nebyl ani v pionyru, natož v jiných pozdějších zájmových klubech, absolvent poctivého náboženství, ale dobře, začlenit se někam jistě cosi předurčuje, minimálně osobní filosofii a náhled na život, ale osobně spíš dělím lidi na slušné a ty jimž účel prostředky posvětil - a těch je plno i v jiných politických stranách z hoosnými názvy "demokratická" "sociálnědemokratická", "lidová" a mohla bych pokračovat, takže v prvé řadě morálka a zamést si před vlastním prahem ;-)
10. 04. 2008 | 13:07

NevericiTomas napsal(a):

Kriegel byl urcite osobne statecny. Jenomze tu bolsevickou cast jeho osobnosti od nej proste neodparete. Ze byl zastupcem velitele LM? Kdyz Masin pobiha po state s pistoli a krade je to zlodej, kdyz to dela dr. Kriegel je hrdina?
Stejene tak bych nesouhlasil s vasim marnym hledanim hrdinu. Tech statecnych byly tisice. Treba general Elias, Josef Masin st., general Luza, Heliodor Pika. A nemuseli se pritom umazat rudym blatem. Kde byl Kriegel kdyz komuniste tyhle lidi spinili nebo zabijeli? Kriegel je hrdina Faustovskeho typu. Podepsal smlouvu s dablem davno pred tim, nez ji chtel Breznev strvdit v Moskve.
10. 04. 2008 | 13:22

Franc napsal(a):

Dobrý den, ačkoliv se nijak nesnažím snižovat zásluhy pana Dr. Kriegla, přesto mi jedna věc není jasná. proč se nepřipojil k čs. jednotkám v roce 1939 ve vFrancii v Agde, kde se čs. jednotky formovaly. Bylo to na příkaz Kominterny, která požadovala, aby komunisté nebojovali proti fašistům s oddůvodněním, že by bojavali proti něcké dělnické třídě? Zkuste prosím pane Dr. Janouchu odpovědět, pakliže odpověď znáte?
10. 04. 2008 | 13:24

Al Jouda napsal(a):

Také pro MUDr. Kriegla platilo : Kdo s čím zachází, tím také schází.Komunistické mlýny, které pomáhal roztáčet již jako interbrigadista ve Španělsku jej nakonec semlely v bývalé ČSSR. Jeho případ připomíná bratry Mašíny, kteří byli také stateční, bojovali na druhé straně barikády, ale dopustili se také neodpustitelných chyb. Z těchto důvodů si tito lidé nezaslouží nějaké melancholické vzpomínání nebo dokonce vyznamenání.
To generál Heliodor Píka nebo JUDr. Milada Horáková jsou opravdoví mučedníci našeho národa, na které bychom neměli nikdy zapomenout !
10. 04. 2008 | 14:08

Elisabeth napsal(a):

Muzun dolozit ze pan Kriegel byl preste to cemu se rika noblesni clovek.
Znala jsem ho osobne leta a povazovala jsem ho vzdy za cloveka mimoradne vnimaveho a velmi odpovedneho.
10. 04. 2008 | 15:16

milo napsal(a):

Dámy a pánové,
vzpamatujme se.

Toto je opožděný nekrolog napsaný člověkem jemuž se sluší naslouchat.

A při nekrologu se nevykřikuje.

I tato doba se dočká svého nekrologu a jsem věru zvědav, jak se budou jevit zde demonstrované ideologické vášně.
10. 04. 2008 | 16:10

Ivan napsal(a):

S hlubokou úctou jsem přečetl Vaši vzpomínku na člověka jež ji hoden. A děkuji.
10. 04. 2008 | 17:42

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Al Jouda:
"To generál Heliodor Píka nebo JUDr. Milada Horáková jsou opravdoví mučedníci"
Také pro ně platilo : Kdo s čím zachází, tím také schází?
Snad ne. Ale ta logika...
10. 04. 2008 | 17:59

KamilW napsal(a):

Chtěl bych se zastat Dr. Kriegela proti těm, kteří plivou na jeho aktivitu okolo roku 1948. Já také nemám rád komunizmus, ale jsem schopen pochopit, že to byli především komunisté, kteří se v tu dobu snažili odstranit sociální nerovnost. Jejich slogany byly lákavé i pro sedláky a živnostníky a rovněž pro vzdělaného a zkušeného lékaře, který mohl podlehnout iluzi, že to u nás může proběhnout slušněji než v Rusku. Všimněme si, že v okamžiku, kdy se ukázalo, že jde o obří podvod, se Dr. Kriegel odvrátil tam, kde mohl být nějak jinak prospěšný.

Prosím. nechť je mu ke cti i to, že se vší vášní se věnoval vždy tomu, co pokládal za správné, byť historie některé jeho činy může z dnešního pohledu zpochybňovat. Rozhodně by měl být mementem pro ty, pro které úřad a vlastní pohodlí je důležitější než myšlenka.
10. 04. 2008 | 18:15

Čochtan napsal(a):

Vždy to jsou blbci-idealisti, kteří s nadšením pomáhají ZLU.
10. 04. 2008 | 18:54

KamilW napsal(a):

pro Čochtan:
Málokdo je tak bystrý, že by poznal spolehlivě zlo už v samém zárodku. Tahouni dějin (k nimž MUDr Kriegel patřil) musí občas riskovat, že to nevyjde a jsou ochotni za to nést odpovědnost. Vy, po bitvě generálové, co stojíte opodál a o čtyřicet či šedesát let později vše jasnozřivě kritizujete, to máte trochu jednodušší.
10. 04. 2008 | 19:18

Zdeněk Vašák napsal(a):

Jaká bolševická svině? Vždyť byl ve Španělsku. Zasurfoval si, dnes by se to tak řeklo. Tam se mordovalo jen tak pro prdel. Přečtěte si komsomolce Hemingwaye. A u nás po Únoru 48, jen pár hochů umlácených že nemohli stát, polili v Domečku na Hradčanech benzínem. Tak co chcete.
Můj děda v obličeji hrůzou zelenal když na to vzpoměl.
10. 04. 2008 | 19:43

Čochtan napsal(a):

KamilW:
V Československu to mohl vědět každý, kdo vědět chtěl. Vědět a ne věřit. V Praze bylo mnoho ruských emigrantů. Nebyl problem dozvědět se pravdu. Znal ji Karel Čapek a znal ji i můj táta. Mohl ji znát každý kdo chtěl
10. 04. 2008 | 20:47

Čochtan napsal(a):

Kamile W: málem bych zapomněl na legionáře. Těch bylo hodně, komouše měli prokouknutý a byli důvěryhodní.
10. 04. 2008 | 20:50

vlk napsal(a):

Už jsme začínal být mrzutý že pan profesor Janouch si dal blogařskou pauzu...Měl důvod. přihráll semskutečnou perlu.
Ano pan Dr. Kriegel patří k tomunejlepšímu ,c o tenhle národ měl.stejně jako vzpomínaní gen. Píka a dr. Horáková.

Ti, kteří ho soudí, jsou nepochybně stejní ti, kteří mají pochopení pro vyznamenání pro Mašíny. Prstě ti, pro které začíná historie tohohle národa až 25. února 48.....

A Kriegel je pro ně poznamenán Kainovým znamením.
Byl komunista a dokonce vrcholně aktivní v ˇUnoru. .. A tím je všechno dáno.

Může i někdo z nich říci, proč Kriegel s jeho životní zkušeností, protloukání se životem, neuvěřitelnou houževnatostí neměl být komunistou?
Zeptám se dál - proč Dr. Kriegel, po kolapsu demorkacie první republiky, po vlastní zkušenosti s politikounevměšování demokratických velmocí ve Španělsku a po jejich morálním debaklu v mnichově měl věřit demorkacii, kterou pro něj ony reprezentovaly? Proč následně neměl být kovaným bolševikem,když bez bolševické Rudé armády a jejího vítezství na východní frontě byk žádnému Únoru v Čechách nedošlo, protože by prostě žádný český národ neexistoval?
Umím pochopit, že byl nejen komoušem, ale i bolševikem. Umím pochopit, že udělal všechno pro vítězství svých,jakkoliv toto vítězství bylo vlastně drtivou porážkou následně i pro něj. Jak se později ukázalo.
Ale on si zachoval svůj vnitřní rozměr. Což dokázal v Moskvě. A že třeba Smrkovský rozhodně nebyl žádná měkkota, jak dokládají ti, co ho osobně hodně dobře znali.

Jistě nudu tvrdě napaden za srovnání - nikoliv rovnítko- Františka Kriegela nastraně jedné a Heliodora Píky a Milady Horákové na straně druhé. Nevadí. Soudím, že tenhle stát a národ má tak málo velkých lidí, že by si jich měl vážit. František Kriegel proněj udělal neméně než Heliodor Píka nebo Dr. Milada Horáková. Rozdíl je pouze v tom, že Heliodor Píka a MIlada Horáková neudělali nic proti tomuto národu. František Kriegel ano.proto také stojí nad ním. Leč František Kriegel stojí nad námi.
Přesto - pro mne toho, co udělal pro národ, je daleko více,než toho, co udělal proti národu.
Tam kde totiž působil kladně pro národ se rozhodoval vždycky jen sám za sebe a sám ovlivňoval přímo věci. Tam , kde působil proti národu,byl součástí masy. ˇUnor by proběhl totiž i bez něj.
Co by ovšembezněj neproběhlo bylo například nepodepsání moskevské kapitulace.
Važme si svých velkých.
Díky pane profesore Janouchu.
10. 04. 2008 | 20:55

Čochtan napsal(a):

Kamile W:
Tahouni dějin, platí to i pro jistého Adolfa ?
10. 04. 2008 | 20:56

vlk napsal(a):

KamilW
škoda, že jsme si nejdříve nepřečetl váš názor. Ten můj je pak uýž v podstatě zbytečný. Neb jste všehcno řekl.
10. 04. 2008 | 21:45

Čochtan napsal(a):

Když si zrekapitulujemi Krieglův život a hodíme na váhu všechny jeho činy, pak na straně jedné bude hrdinské gesto, které sice potěšilo mnoho Čechů, ale jinak nic nezpůsobilo, a na straně druhé všechny jeho (zlo-)činy přinejmenším od roku 1945.
Posuďte sami co převáží.

Vedoucí funkcionář pražské organizace KSČ, zástupce velitele Lidových milicí. Už pouze tyto dvě funkce jsou na trest věčného zatracení. To až stane před Posledním Soudem. Bratři Mašinové by udělili trest smrti. Já také.
11. 04. 2008 | 07:08

Al Jouda napsal(a):

To Kamil W : Soudný člověk musel už nejpozději v roce 1948 poznat, že to tzv. budování soocializmu je velký podvod. Třeba smrt Jana Masaryku musela panu doktorovi něco napovědět ! A už vůbec zcestné je přirovnávat chrakter MUDr. Kriegla k Ježíši Kristu, jak to zde předvedl jeden z diskutujících. To by Ježíš musel celý život sloužit ďáblu a teprve na kříži se přiklonit k Bohu.
To Zbyněk Matyáš : Samozřejmě, že toto přísloví neplatí stoprocentně. V dějinách se vyskytují také nevinné oběti zločinných spiknutí.Tady se s logikou nic nepořídí.
11. 04. 2008 | 08:13

Al Jouda napsal(a):

Omlouvám se, zaměnil jsem Ježíše za Jana Husa, k němuž byl MUDR. Kriegl přirovnáván.Takže aby přirovnání sedělo, tak by musel Jan Hus celý život sloužit satanské mše a teprve na hranici se obrátit k Bohu.
11. 04. 2008 | 08:20

tomas napsal(a):

to vlk, jestli Kriegl stoji nad vami, necham na vas, ale moji rodinu z toho, prosim , vynechte. od nas nikdo lidovy milice nezakladal a byli to krieglove, kdo dedovi brali jeho dilnicku se dvema zamestnanci, pole a par kravek. a ten strejda legionar, kteryho rusove nekde rozsekali savlemi, by ke ko komunistum taky nesel. pro nas zustanou hrdiny pika, masin, horakova
11. 04. 2008 | 08:40

vlk napsal(a):

tomas

to nebyli Krieglové.Ani ti ,c o brali vaši dílničku, ani ti co brali naše krámy.
Krigel,bohužel, svou účasti v ˇUnoru, toto spoluumožnil.

Jenže před tím spolupomáhal vyhrát druhou světovou válku. Před tím spoluzkoušel zastavit nácky.

Potom se spolupodílel na rozvolnění režimu, že by vaši byli možná dílničku dostali zpět.

A u tohto rozvolnění setrval, jakkoliv se zdálo, že za to zaplatí životem.
A dokonce života bránil renesanci původního režimu.

Proto stojí nad nad námi.
Ale jak chcete,vynechte se z toho a obdivujte více někoho, kdo podřízne krk svázanému venkovskému policajtovi.
11. 04. 2008 | 19:22

tomas napsal(a):

to vlk, respektuji vas nazor, ale sve predky z toho opravdu vynecham, oni taky za valky ukryvali uprchliky, nekteri z nich bojovali s partyzany, jini staveli zaseky, kterymi branili nacistum v postupu na prahu, nekteri z jejich spoluobcanu pak tuhle akci zaplatili zivotem. po unoru prisli o sve male hospodarstvi, cast z nich pak nemohla studovat. kdyby se kriegluv sen naplnil, tak by tu svoji dilnicku dostali asi zppatky, ve zhuntovanem stavu, sami o mnoho let starsi, takze by ji k zivotu uz mozna ani neprivedli, na skoly neprijati synove by dostaloi mozna nejaky rehabilitacni diplom, ztracene znalosti by jim do hlavy nikdo nenalil, a napraveny kriegl by byl ministrem nebo by nejakym zpusobem vyuzival svych nespornych znalosti a schopnosti, ktere diky sve loajalite vuci rezimu nepozbyl, takze vuci nemu se vlastne dejiny zachovaly spravedlive. ano, obdivuji generale masina, piku i horakovou.
12. 04. 2008 | 10:24

vlk napsal(a):

tomas

ok. Nemám problém. Jen si dovolím odkázat na biblický příběh o marnootratném synovi.

A pokud mezi vašimi hrdinymáte Mašína otce, i tohle je pro mne ok.

A zkuste si připomenout i fakt, že kdyby svět byl postupoval jako František Kriegel už v 36, nikd yk žádnému Únoru u nás nedošlo. Totéž, kdyby demokratický svět byl šel bránit československou demorkacii v 38.

Vaši dílničku a vaše mrtvé nevzal František Kriegel, ale ti , kteří připustili slabou a výběrovou demorkacii.

Jak jsem napsal - Kriegel, vlivem svých životních zkušeností a vlivem svého osudu neměl žádný důvod nevěřit a nový , lepší řád.
Asi podobně , jako řada lidí věřila na nový lepší řád v Listopadu 89 a dnes patři mezi beznadějně poražené, které semlel život.
12. 04. 2008 | 12:02

tomas napsal(a):

ano, z biblickeho savla se nakonec stal take Pavel, ale predtim musel ucinit pokani. byl tim pokanim nepodpis v moskve a podpis pod chartou? jak jsem psal jiz nekde jinde v popisu tehle slozitych zivotnich osudu jako je ten Kriegluv, mi trosku schazi trosku obsirnejsi popis te doby, kdy pozdejsi Pavel byl jeste pravovernym Savlem. no, jsou veci, kdy se tady jindy shodneme ...
12. 04. 2008 | 16:42

Stepan napsal(a):

Stepan,

panove,kdyz to tady vsechno ctu, tzn. jak si ti "demokrate" dnesni Ceske republiky ulevuji nad mrtvym clovekem, kteremu nesahaji ani pod kotniky, stydim se za ne a za to, ze jsem Cech. Nebyl jsem nikdy ve strane, ani ve Svazu mladeze. Komunisty nemam rad do dneska a v podstate je nenavidim od 12 let sveho veku. Snad jsem i prispel svou opravdu malou, nicotnou cinnosti, ze sli konecne a historicky do haje. Ale mam dojem, ze cim vice si nekteri lide v minulosti museli, nebo mysleli, ze si musi, kalet na vlastni hlavu, tim vice plivaji dnes po lidech, na ktere bychom meli byt hrdi. Vy vsichni trapni "bojovnici" proti komunismu dneska, drzte uz konecne hubu! Kde jste byli tenkrat? Nic jsemo Vas neslysel. Ale o Kriegelovi jo.
13. 04. 2008 | 13:31

tomas napsal(a):

to stepan, jestli nechce te diskutovat o mrtvych, tak pozadejte editora blogu, aby se zde mohli zverejnovat clanky pouze o zivych. jak vysoko ke kotnikum nebo nad ne sahate, to necham opravdu na vas, ty, ktere neznate z toho laskave vynechte.
13. 04. 2008 | 13:47

Stepan napsal(a):

Dobre,

nastvali me Ti, kteri jsou skutecne "mali" v tom, jak nemilosrdne a zaryte posuzuji cloveka, ktery toho ma tolik za sebou. Ale, ze ne vsichni,kteri tady prispeli do diskuze jsou lide tohoto druhu, je pravda. Tam jsem se nechal strhnout zlobou na nekolik tech skutecne nespravedlivych komentaru.V tom mate pravdu. Cili vsechny ty, kteri uznavaji Krieglovu velikost a osobni statecnost, z toho vyjimam. Ty jsem nemyslel a tem se omlouvam. Ti "drzet hubu" nemusi.

A proti Krieglovi jsme asi dosti mali vsichni, neni-liz pravda.

A jednu anedkdotu na zaver:

Jeden nemecky emigrant, ktery utekl pred Hitlerem do Ameriky se v roce 1950 konecne
rozhodl podivat se domu. Kamaradi ho varovali. Rikali mu: "Nejezdi tam, nemaj tam porad jeste co jist. A je tam tolik tech starych nacku.Atd. Atd." Ale nedal si rict, odjel, ale slibil, ze zatelegrafuje co nejdriv. Po tydnu dosel do Ameriky telegram:
"Vsechno v nejlepsim poradku. stop.Mam se dobre.stop. Odpor vuci nacismu sili kazdym dnem.stop.

A podobny dojem mam dneska v Ceske republice. Boj proti komunismu sili kazdym dnem. stop.
13. 04. 2008 | 14:23

tomas napsal(a):

to stepan, ok, v klidnejsim tonu muzeme debatovat osobni statecnost krieglovi nikdo nebere, ale to prece jeste z cloveka kladneho hrdinu nedela osobne statecnych byla rada skutecnych zlosynu. ted dotaz, jaky mate protiargument vuci nazorum, ze kriegl byl jen z dalsich komunistu, ktere pozdeji semlel system, jenz sam pomahal zavadet? komunismus je podle mne mrtvy, takze jakypak boj s nim?
na zaver taky paradox, neni zvlastni, ze v cesk erepublice, tak se zajimajici o lidska prava na kube se udeluje cena pojmenovana po cloveku, ktery tam fidelovi pomahal budovat jeho zdravotnictvi?
13. 04. 2008 | 14:41

Stepan napsal(a):

To s tou Kubou jsem nevedel. Kdyby Kriegel jeste zil, napsal bych mu, aby prototi takovemu zneuzivani sveho jmena protestoval.Myslim taky, ze kdyby dneska videl, co se tam deje,tak by to uz davno udelal sam.
To je prave to, ze ten komunismus, alespon u nas v Evrope, je jiz davno mrtvy. Ale presto mam dojem, ze "boj" proti nemu se mnohym z nasich obcanum stal 18 let po sametove revoluci jakousi nahrazkovou zivotni filosofii. Leci si tam sve mindraky a sve sebevedomi, ktere ztratili ocividne v dobe normalizace.

Ze Kriegela jako komunistu smetly dejiny, je sice asi pravda.Jako cloveka ale zcelajiste ne. Jezismarja, vzdyt tech komunistu u nas byly ne tisice ale miliony. A jak to, ze tak strasne lidem u nas vadi ti komuniste-idealiste. To znamena i ti, kteri se pokusili napravit, to co na narode napachali.Vadeji jim ocividne mnohem vice, nez ty miliony karieristu, zbabelcu a vubec kolaborantu , kteri ten komunismus umoznovali, praktikovali a dokonce z nej zili az do listopadu roku 1989.
13. 04. 2008 | 15:18

tomas napsal(a):

nevadi mi vic nez ti kolaboranti, ale proc chcete vyzdvihovat na pidestal komunisty idealisty, proc nechcete stavet pomniky balabanovi, masinovi, moravkovi, pikovi, horakove ...?
13. 04. 2008 | 15:34

Stepan napsal(a):

Tyka se prispevku a otszky pana France z 10.4.2008 ("Zkuste prosím pane Dr. Janouchu odpovědět, pakliže odpověď znáte? ") Dovoluji si alespon castecne odpovedet za pana Dr. janoucha.

Vazeny pane Franc,

ve sve otazce panu Janouchovi ze dne 10.4.2008, diskuze o clanku o Frantisku Kriegelovi, kladete zajimavou otazku, tykajici se rozhodnuti Dr. Kriegela, nepripojit se k Ceskoslovenskym jednotkam v Agde. Presne duvody pro toto jeho rozhodnuti neznam, ale vychazim z toho, ze Dr. Frantisek Kriegel byl v te dobe Ceskoslovensky obcan a ze tudiz podlehal branne povinnosti na odvodnim stredisku pri CS Konzulatu v Marseille.To, ze nevstoupil do cs. armady muze mit skutecne i svuj duvod v jeho komunistickem presvedceni a v jeho stranicke discipline na zaklade, ktere odjel do Ciny. Je take ale mozne, ze na zaklade sveho puvodu mozna ani nebyl povazovan
ceskoslovenskymi urady za Cechoslovaka. Treti moznost je, ze se jeho repatriace, ,jako byvaleho ceskoslovenskeho interbrigadisty ve Spanelsku, v neposledni rade na zaklade jeho puvodu, protahovala. To bylo tehdy prave ve Franci bezne. "Spanelaci" casto nejenom nemeli zadne papiry, ale take absolutne zadne financni prostredky a byli v podstate dale pronasledovani, v nejlepsim pripade pouze trpeni, francouzskymi urady. Ale to jsou pouze domneky. Jestli konkretne o situaci Frantiska Kriegela ve Francii v roce 1939 tomto ohledu neco vite, byl bych Vam vdecen, kdybyste mi to mohl pisemne sdelit.
V kazdem pripade nebylo jeho rozhodnuti odjed do Ciny to nejhorsi. Za prve se tak zaradil do odboje spojencu proti Japoncum a Nemcum v dobe, kdy napriklad Americanum jeste nebylo uplne jasne, o co v tomto konfliktu vlastne jde. Kdyby byl Kriegel v te dobe v USA, dostal by pravdepodobne od FBI oznaceni "premature-antifascist", coz oznacovalo zvysenou ostrazitost uradu nad jeho osobou. Za druhe na zaklade svych informaci vim, ze ceskoslovenskych, i vojenskych, lekaru bylo v te dobe v Agde dostatek, a ze ne vsichni z nich by byli ochotni odjet primo do valky do tak nejistych pomeru, jake tehdy panovaly v Cine. I z tohoto pohledu, byl Kriegeluv odjezd do Ciny projevem jeho osobni statecnosti ( i jako komunista nemusel) a ne projevem nejakeho pochybeni, jak mu sugestivne ve Vasi otazce panu Janouchovi podsouvate.

A kdyz uz mluvite o Agde, musite mluvit i o franzouzskych koncentracnich taborech, napr. Gurs, kde Kriegel taky byl, v kterych byli v te dobe uveznovani predevsim "Spanelaci", komuniste, nemecti a rakousti antifasiste a v kterych panovali neuveritelne hygienicke pomery. Tyto lagry jsou dodnes ostudou Francie, protoze si, ackoliv nebyly lagry vyhlazovacimi, v nicem nezadaly s lagry nemeckymi.

A co Vy vite vlastne o nasich hrdinnych hosich v Agde, kdyz uz se na to ptate? Vite jake tam panovaly pomery? Jaka sikana? Vite, ze nasi vojensti "hrdinove" z ceskoslovenskych konzulatu, vetsinou profesionalove ceskoslovenske armady, dustojnici a poddustojnici, kteri tam provadeli od 15.brezna 1939 odvod, v okamziku, kdyz se v cervnu 1940 zhroutila francouzska fronta a Nemci tahli na Pariz, vsichni, na rozdil od Polaku napriklad, zbabele utekli pres Bordeuax do Anglie a v Agde nechali ctyri petiny nasich vojaku ( ano bylo jich asi 8000) bez veleni, demoralizovanych na pospas Nemcum. Vite, co se odehravalo pri evakuaci na lodich v Bordeux a jinde? Jen letci a dustojnici smeli odeplout. A mozna take i lekari. Ociti svedci vykladali, jak je z teh lodi dolu skopavali.

Na druhou stranu komunistickou ideologi zblbli interbrigadisti a jini levicaci nechteli slouzit "burzoazii" v konfliktu mezi "kapitalistickymi, vykoristovatelskymi " staty. Sovetsky svaz mel v te dobe uzavrenou smlouvu s Hitlerem. To jet aky pravda. Jeste v Anglii vyzyvali k dezerci a byli za to zavirani anglickymi urady do specialnich lagru.

Na stesti celou situaci v prubehu podzimu a zimy 1940 vyresil prezident Benes a udelal i v nasi armade poradek. Anglicti spojenci ho k tomu primo vyzvali, protoze byli v te dobe presvedceni, ze predevsim v poddustojnickem sboru nasich jednotek v Anglii panuji pomery, ktere nejsou slucitelne s demokratickymi pricipy, za ktere koalice bojuje.Tzn. prezident Benes, jako nejvyssi velitel armady, zakazal pod prisnymi tresty jakoukoliv diskriminaci jak politickou (vuci komunistum a Spanelakum), tak narodnostni (vuci "Nemcum"), tak rasovou (vuci Zidum).

Cili vsechno bylo, jak vidite, trochu jinak. Trochu komplikovanejsi, ne tak jednoduse cerno-bile, jak to dneska ukazuji ty "barevne limonady" typu "Tmavomodry svet". Tak ze nenechte se oblbovat filmy a povidanim lidi, kteri o tom nic nevedi.

Stepan
13. 04. 2008 | 16:27

Stepan napsal(a):

Pane Thomas, jakto, ze nechci. Ja nikdy nikoho z niceho nevylucoval.
Pro me byli Masinove a Paumer hrdinove v dobe, kdy Vy jste mozna ani nevedel, kdo tihle hosi jsou. Nechtel jsem stavet pomniky, ale jiz hned po sametove revoluci jsem nalehal na sveho pritele Vaclava Bendu (byl tehda jiz reditel toho ustavu) aby s tema Masinovejma uz konecne neco udelal. Rekl mi, ze by osobne moc rad, ale ze to pravne jaksi kvuli tomu jednomu podrezanymu nejde. Ja mu tehda rekl, ze na takovehle juristicke jemnustky nemam zaludek. Ja mel taky co povidat,protoze ja nejakej reditel nebyl.
Ja si myslim, ze je to ostuda, ze Masini nesmej, nebo nechtej do Prahy, dokud je to pravne tak,jak to je. Ja jsem mel tu cest nekolikrat mluvit s Josefem Masinem a i s jeho dcerou a s panem Paumerem jak by smet. A vzdycky jsem se jim snazil dat najevo sve presvedceni, jak ostudne se vlast k nim zachovala.
Tak me nehazejte do jednoho pytle s nejakejma blbeckama.
Stepan
13. 04. 2008 | 16:45

tomas napsal(a):

to stepan, zatim dobry
14. 04. 2008 | 10:07

Morgast napsal(a):

To stepan! Kde jsem byl já to by ti řekl spis v Pardubicích, co o mne StB vedla! Tak si tam zajeď a přečti si ho! A jinak bych s takovými zmetky jako jsi TY udělal to, co jsem chtěl vždy udělat s každým Bolševikem - pověsit na nejbližší větev ty rudý grázle! Anathema sit!
28. 06. 2008 | 02:01

lv napsal(a):

Na druhou stranu komunistickou ideologi zblbli interbrigadisti a jini levicaci nechteli slouzit "burzoazii" v konfliktu mezi "kapitalistickymi, vykoristovatelskymi " staty. Sovetsky svaz mel v te dobe uzavrenou smlouvu s Hitlerem. To jet aky pravda. Jeste v Anglii vyzyvali k dezerci a byli za to zavirani anglickymi urady do specialnich lagru.

Na stesti celou situaci v prubehu podzimu a zimy 1940 vyresil prezident Benes a udelal i v nasi armade poradek. Anglicti spojenci ho k tomu primo vyzvali, protoze byli v te dobe presvedceni, ze predevsim v poddustojnickem sboru nasich jednotek v Anglii panuji pomery, ktere nejsou slucitelne s demokratickymi pricipy, za ktere koalice bojuje.Tzn. prezident Benes, jako nejvyssi velitel armady, zakazal pod prisnymi tresty jakoukoliv diskriminaci jak politickou (vuci komunistum a Spanelakum), tak narodnostni (vuci "Nemcum"), tak rasovou (vuci Zidum).
04. 07. 2009 | 05:02

Petr napsal(a):

Děkuji pane za blog!Historie dovede vždy objektivně - s odstupem času vše / relativně /spravedlivě posoudit!
Snažím se posuzovat dnešní režim /abych byl vždy so nejvíce objektivní/ podle mého oblíbeného spisovatele K.Čapka-"Každá totalita je antidemokratická! Bílá-modrá-černá-rudá" -atd.!
Jste velmi moudrý člověk pane !Velmi rád si pozorně přečtu Vaše další povídání!
Hodně zdraví přeje Vladimír
20. 07. 2009 | 21:36

Angel Nikolov, Sofia napsal(a):

Omlouvam se predem, ze jsem cestinu zapomnel, a nemam i ceski alfavit. Ale kdisi sem studoval v Praze a sem branil vsem moznim tu pololetou demokrace v Ceskoslovenska v 1968.Zucasnil jsem se i v paleni sovetskih tanku vedle Radia a kolem Muzea i v demonstrace proti okupantu. Kdiz se dozvedeli na Velvislanectvi o tom, me poslali rihle domu v Sofii. Mel jsem stestii, ze jsem ne byl jen ja a soudruzi nehteli abi se o tom mluvilo, tak ze nam dovolili aspon pokracovat v studia. Ted jsem novinar, a proto jeste me zaimai udalosti z 1968. Osobnost pana Krigela taky.Pamatuji si ze v te doby, nikdo se neptal jakou mel biografii predem, a jak se hoval v Moskve. A hoval se dustojne i kdiz byl komunista. Kristus ucil: Kdo je bez hríchu, at první hodí kamenem a t.d. Krigel hrichi urcite mel, ale v te doby se zmenil. Francozi maji takovou povidku: Jen blbec ne meni sve nazori. Ne budte blbci! Krigel zustane v dejinah s tim ze ne podepsal Moskovskou smlouvu, a ne s tim co delal predem. Prazske jaro bilo v te doby, kdi vladl totalitarizmus a bylo velice nebezpecne ric Ne! A Krigel to rek. Kolik z vas jsou shopne zustat ve vezeni nebo v koncentrcnim taborem kvuli jedne slovo. A on byl pripraven zustat.
21. 07. 2009 | 15:38

cur napsal(a):

Na osudu Kriegela není mnoho věcí podivných:osobnosti procházejí proudy,proudy se větví,oni v nich jsou,vycházejí a vcházejí do nich:zajímavější osud než dělníka,který s ohnutým hřbetem desítky let maká v jedné budově a pak mu někdo strčí moták do kabátu v šatně a putuje do koncentráku.
KSČ měla dva stereotypy 1) velmi málo si vážila zásluh -odvahy,statečnosti,obětí svých členů, ale z obou stran tohoto rozporu přijímali represe nevinných jak náplast za hořkost svého života a sladkou manu,pokud nebyli persekvováni oni.
Ani v r.1968 se oběť fašismu a oběť padesátých let-t.j. Kriegel a Husák nedokázali v ničem shodnout:pro Husáka bylo hlavní: kdo patřil k Novotnému.
25. 07. 2009 | 12:09

moš napsal(a):

Oslava vraha kominterny,zabíjejícího na Stalinův rozkaz španělské vesničany,případně anarchistické poblouzněnce v Barceloně.Oslava jednoho ze zločinců jež zotročil naši vlast.To je skutečně hodné syna komunistického spolubojovníka.Už Vím proč komunisté chtěli,Vás za prezidenta
17. 01. 2010 | 17:31

Korbel napsal(a):

Nechápu, jak může někdo oslavovat člověka, který se jako vedoucí představitel lidových milicí aktivně podílel na nastolení totality, která vraždila, mučila, unášela, zavírala a šikanovala tisíce lidí. Stejně jako Smrkovský (dělnické milice) je Kriegel zločinec, který se nějakou klasicky komunistickou proměnou a pokusu o zlidštění zrůdnýho režimu nemůže vykoupit ani nepodepsáním Moskevského protokolu.
21. 02. 2010 | 11:03

Pamětník Janouchova mládí napsal(a):

Soudruh Janouch ,

si vzpomněl na své krásné komunistické mládí , kdy bojoval proti třídnímu nepříteli , pak zase hledal jako progresivní komunista chyby v porušování socialistické zákonnosti /jeho třídní bratranci z řad národních socialistů dělnických tomu říkali "konečné řešení" ostatní tomu říkali,z kterých se nestali ani komouši ani nacisté,že komunisté a národní socialisté dělničtí vraždí, a na staré roky nám soudruh soukmenovec zesenilněl a ještě lže:
Janouchu to co tvrdíte je komunistická lež ,Kriegl nikdy nebyl členem stranické a vládní delegace v Moskvě,která v Moskvě jednala s Brežněvem a spol.,ale byl dovozen do Moskvy a sovětské vedení po něm nepožadovalo podpis Moskevských protokolů protože nebyl členem čsl.delegace,jediný kdo chtěl Krieglův podpis pod tímto dokumentem byl naivní uplakánek sodruh věrný Moskvě Dubček.A to pouze proto aby on Dubček nevypadal blbě a nebyl za zrádce,že podepsal pakt,a Kriegl,že bude považován lidem blbým a komunistickým za hrdinu,že nepodepsal.Byl to skvělý tah Brežněva,jak českým progresivním komunistům vymáchat hubu ve vlastní šťávě.
19. 03. 2010 | 13:49

cartier cpcp napsal(a):

It would be great if you have other great things

just like this. I really love it. Thanks!
24. 03. 2010 | 06:21

cartier libre napsal(a):

They weren't looking to make a lanieres political statement or to be pioneers of gender liberation.
26. 03. 2010 | 09:45

laptop battery napsal(a):

ACER 91.49S28.001 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER 90.AA202.001 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER SQU-410 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER LC.BTP03.011 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER 60.49S22.011 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER 909-2420 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER BTP-W31 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER GARDA32 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER 916-2320 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER BTP73E1 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER 91.46W28.001 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER 916C4310F Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER 60.41H15.001 Battery http://www.uk-laptopbattery...
28. 03. 2010 | 09:19

laptop battery napsal(a):

laptop battery: http://www.uk-laptopbattery...
Acer Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Apple Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Compaq Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Dell Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Fujitsu Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Gateway Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
HP compaq Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
HP Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
IBM Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Lenovo Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
LG Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Panasonic Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Samsung Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Sony Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Toshiba Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
laptop battery http://www.ukbatterystore.c...
laptop battery: http://www.batterieslaptop.net
Acer Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Apple Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Asus Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Compaq Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Dell Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Fujitsu Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
HP Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
IBM Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Lenovo Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Sony Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Toshiba Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
ACER 91.49S28.001 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER 90.AA202.001 Battery http://www.uk-laptopbattery...
04. 04. 2010 | 16:46

Petr napsal(a):

Je mi smutno když čtu tato slova:vrah kominterny,komouš,svině...tohle jsou dle mého-názory totality.Lidé jsou nepoučitelní a tohle ukazuje že totalita hrozí stále.
p.Kriegl byl člověk který věřil určitým ideálům a to ideálům sociální spravedlnosti.Kdo nežil v té době nemá právo odsuzovat.Zločinec zůstane zločincem,jenže p.kriegl celý život pomáhal lidem.Zazněl tu správný názor že náš osud byl už předurčen na Jaltské konferenci.Tak kde máte tu západní demokracii.Spala a hodně hluboko.
Hrdina z roku 1968?Žádný Dubček(ať je mu země lehká),nýbrž Kriegl.Co by si Rusové počali kdyby celá vládní delegace odmítla podepsat.Pravděpodobně by měla cestu k legalizaci pobytu daleko těžší.Jenže máme bohužel špatné vládní zástupce,ať v roce 1938,1948 tak i v roce 1968.Prý má lid takovou vládu jakou si zaslouží....
23. 08. 2010 | 22:46

Informace o F.Krieglovi napsal(a):

KRIEGEL František (* 10. 4. 1908 Stanislawów, Polsko, + 3. 12. 1979 Praha) - český lékař a komunistický politik

František Kriegel se narodil na polsko-ruském pomezí v rodině nezámožného židovského stavitele. Koncem 20. let přišel do Prahy studovat medicínu (na lvovské, tehdy polské univerzitě platil antisemitský numerus clausus). Po ukončení studia praktikoval v letech 1934-36 na pražské interní klinice.

V prosinci 1936, s přesvědčením, že u Madridu se bojuje za Prahu, se stal frontovým lékařem mezinárodních brigád ve Španělsku. Po porážce španělských republikánů přešel v únoru 1939 šéflékař 45. mezinárodní divize major Kriegel s poslední jednotkou do Francie. Tam jej čekal internační tábor. Prostřednictvím norského Červeného kříže se s dalšími lékaři dostal na čínsko-japonskou frontu do Chu-nanu. Svou devítiletou anabázi vojenského lékaře zakončil v Barmě jako smluvní lékař americké armády. Do Prahy se vrátil na podzim roku 1945.

Nastoupil místo závodního lékaře ČKD Sokolovo a čile se účastnil příprav komunistů na převzetí moci. Byl organizačním tajemníkem krajského výboru KSČ v Praze. V období února 1948 byl politrukem (zástupcem velitele pro věci politické) v hlavním štábu Lidových milicí, této soukromé armády komunistů. Na ozbrojování milicí a jejich velení spolupracoval s dalšími budoucími protagonisty pražského jara 1968 - s velitelem jejich hlavního štábu J. Pavlem a s jeho zástupcem J. Smrkovským.

pokračování v dalším příspěvku
06. 06. 2012 | 17:55

Informace o F.Krieglovi napsal(a):

2.část

V roce 1949-50 byl Kriegel náměstkem ministra zdravotnictví J. Plojhara. Pod Kriegelovým vedením se uskutečňoval proces zestátňování a sjednocování zdravotnictví podle sovětského vzoru: byly likvidovány lékařské komory a stavovské organizace zdravotníků, významné změny začínaly i v lékařské vědě, v její jednoznačné orientaci na vědu sovětskou a odmítání "buržoazních pavěd" i metod včetně genetiky a podobně. Zároveň se prosazovalo zpřístupnění péče o zdraví nejširším vrstvám obyvatelstva a uskutečňovala se řada akcí, které byly počátkem řešení rozsáhlé zdravotní problematiky české populace: vysoká kojenecká úmrtnost, výskyt TBC, pohlavních chorob a dalších infekčních nemocí. Také v tomto, třebaže značně rozporuplném procesu Kriegel prokázal organizátorské schopnosti i kvalifikované zaujetí pro zlepšení zdravotní péče.

Na počátku 50. let, v době "boje proti sionismu" a podezíravosti vůči interbrigadistům, byl Kriegel z funkce náměstka odvolán. Začal pracovat jako obvodní lékař, později se stal sekundářem v pražské fakultní nemocnici na Vinohradech. V letech 1960-63 byl poradcem pro zdravotnictví na Kubě. Po návratu se stal primářem ve Výzkumném ústavu chorob revmatických v Praze; v letech 1965-69 byl primářem interního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči.
06. 06. 2012 | 17:57

Informace o F.Krieglovi napsal(a):

3.část

V 60. letech se Kriegel postupně vracel mezi vládnoucí komunistickou "elitu". V letech 1964-69 byl poslancem Národního shromáždění a od roku 1966 členem ÚV KSČ. Za pražského jara 1968 - od dubna do srpna - byl předsedou Ústředního výboru Národní fronty a členem předsednictva ÚV KSČ. Jako stoupenec probíhajících reforem "socialismu s lidskou tváří" byl upřímně nenáviděn sovětskými představiteli, ale i domácími "konzervativci". Jejich nenávist byla prohlubována jim vždy bytostně vlastním antisemitismem.

V ranních hodinách 21. srpna se Kriegel stal jedním ze 6 zajatců (A. Dubček, O. Černík, J. Smrkovský, F. Kriegel, Josef Špaček a Bohumil Šimon), které sovětská tajná policie KGB ve spolupráci se Šalgovičovou skupinou StB zatkla, letecky unesla do Karpat a o dva dny později do Moskvy. Účast na čs.-sovětských jednáních nebyla Kriegelovi umožněna, ale zato byl přizván k podpisu tzv. Moskevského protokolu, který znamenal kapitulaci čs. strany a stal se základem tzv. normalizace. Kriegel jako jediný z 26 českých a slovenských politiků vyzvaných k podpisu (eufemisticky nazývaných reprezentací) protokol odmítl podepsat. Později, roku 1975, v rukopisných poznámkách k pojmu "reprezentace" napsal: Reprezentace - toto slovo zkresluje pravdu. Polovina vězňů a polovina kolaborantů. Kdo je nějakou reprezentací pověřil? Kdo jim dal právo se za reprezentaci považovat?

Teprve po dlouhém vyjednávání s Brežněvem a jeho kamarilou mohl Kriegel 27. srpna 1968 odletět - spolu se signatáři moskevské kapitulace - do Prahy. Zde byl okamžitě splněn sovětský požadavek, aby byl zbaven funkcí v Národní frontě a v předsednictvu ÚV KSČ.
06. 06. 2012 | 17:59

Informace o F.Krieglovi napsal(a):

4.část - závěrečná

Kriegel však zůstal poslancem Národního shromáždění. To 18. října 1968 projednávalo návrh smlouvy o "dočasném pobytu" sovětských vojsk v Československu. Jednání řídil J. Smrkovský a O. Černík spojil přijetí smlouvy s otázkou důvěry své vládě. Z balkónu přihlíželi Dubček a L. Svoboda. Kriegel hlasoval proti přijetí smlouvy. Tentokrát nezůstal, jako v Moskvě, sám. Spolu s ním proti smlouvě hlasovali František Vodsloň, dr. Gertruda Sekaninová-Čakrtová a Božena Fuková a 10 poslanců se hlasování zdrželo.

V květnu 1969 byl Kriegel vyloučen z ÚV KSČ a ze strany, později, v listopadu 1969, byl zbaven i poslaneckého mandátu. Ve svém posledním vystoupení na zasedání ÚV KSČ (30. května 1969) stačil ještě normalizátorům připomenout, že smlouva, proti které hlasoval, byla psána nikoliv perem, ale hlavněmi děl a samopalů.

V 70. letech, přes permanentní sledování Státní bezpečností, byl činný v opozičním hnutí. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Zemřel koncem roku 1979. Příslušníci StB hlídali i nemocniční pokoj, v němž František Kriegel umíral, a bez komplikací se neobešel ani jeho pohřeb.

(nk)
06. 06. 2012 | 18:00

Kjan napsal(a):

Mnoho mladých lidí a zvl. z chudých rodin podlehlo slibům komunistů a uvěřili v dobro toho systému. Pak prozřeli, někdo dříve a někdo později, někteří nikdy. Byli tam i skutečné osobnosti, jako Jan Werich a mnoho dalších, kteří brzy poznali skutečnou tvář zrůdné diktatury. Poblouznění a podlehnutí komunistické propagandě už bych jim následně nevyčítal.
11. 09. 2012 | 14:36

JUDr.Karel Vlk napsal(a):

Byl to vynikající člověk.Nezradil.Čest jeho památce
24. 08. 2013 | 05:14

Danielrila napsal(a):

Hello. And Bye.

http://somepaydaylounz.com - mr fitz
27. 02. 2014 | 14:31

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin P Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy