F. Kriegel - politik, který zachránil československou čest (II.)

11. 04. 2008 | 00:01
Přečteno 12802 krát
František Kriegel, československý politik, který nepodepsal v srpnu 1968 souhlas s diktátem Moskvy, by se byl v těchto dnech dožil stovky let. První část vzpomínek na člověka, který se tváří v tvář velkému osobnímu riziku, zachoval tak, jak mu velelo svědomí, jsem zde uvěřejnil včera (najdete ji ZDE) Dnes ve druhé ze tří částí zastihneme Františka Kriegla během Pražského jara a invaze pěti armád Varšavské smlouvy. Tento portrét Františka Kriegla vyšel v mírně odlišné podobě také v exilových "římských" Listech a připomenou jej Listy č. 2/2008, vycházející v tomto měsíci.

PRAŽSKÉ JARO

V letech 1964-67 Kriegel vyvíjí velice aktivní politickou činnost. Zúčastňuje se zasedání Valného shromáždění OSN, jezdí na schůze Meziparlamentní unie. Zanedlouho se stává jedním z nejaktivnějších členů předsednictva Národního shromáždění - snaží se ze všech sil přeměnit Národní shromáždění z loutkového divadla, jakým dosud bylo, ve skutečný parlament, tedy politický orgán, který by hrál patřičnou úlohu ve státě, a nebyl pouze poslušným vykonavatelem vůle stranického aparátu.



Z Krieglovy iniciativy začínají v parlamentu např. interpelace ministrů. Kriegel požaduje "zvýšit kontrolní a kritickou funkci parlamentu, i když se to ministrům nebude líbit ..." a kritizuje praxi, podle které se "...o závažných vládních změnách a rozhodnutích často poslanci, ba i ministři dozvídají z předsednictva ÚV KSČ půl hodiny před schůzí parlamentu ..." (stenogram schůze předsednictva NS z 8. 12. 1965). Na jiné schůzi předsednictva Kriegel požaduje, aby se "...masy dozvěděly, jak jsme se dostali do tak těžké hospodářské situace a jak z ní můžeme ven. Veřejnost má právo domáhat se, aby byla plně informována... je nutno zajistit, aby v duchu platné ústavy se NS zúčastnilo tvorby nového systému národního hospodářství, aby se nevyhýbalo vážným diskusím se členy vlády, aby je kontrolovalo ..." (stenogram schůze předsednictva NS, 12. 1. 1965). Není divu, že tato i další vystoupení vedla ke konfliktům, několikrát se zdálo, že bude muset znovu z politického života odejít.

Podobně kritická byla i Krieglova vystoupení na zasedáních ÚV KSČ. Snažil se o otevřenou politickou analýzu naší situace, navrhoval změny. V roce 1967 mluvil třeba o hluboké krizi ve straně (vycházel přitom z výsledků jednoho z prvních sociologických průzkumů v KSČ, mluvil o nutnosti radikální nápravy situace).

Po zkušenostech z padesátých let však Kriegel pokračuje, vedle své politické činnosti, v práci lékaře. Od roku 1965 je primářem interního oddělení Thomayerovy nemocnice v Krči -do práce docházel téměř denně, často tam trávil večery a noci, aby dohnal to, co zameškal svou politickou činností. Jeho pracovní výkonnost byla neuvěřitelná a my mladí jsme mu ji mohli jen závidět.

Není divu, že Krieglova činnost, jeho vystoupení a jeho stanoviska, vyvolávaly ostré konflikty: s předsedou NS Lašťovičkou, s tajemníky ÚV a stranickým aparátem, s jednotlivými členy předsednictva. Bylo proto také zcela přirozené, že v krizi, která v KSČ vyvrcholila počátkem roku 1968, byl Kriegel v dubnu 1968 zvolen za člena předsednictva ÚV KSČ a že se stal předsedou ústředního výboru Národní fronty ČSSR.

K výkonu obou funkcí přistupuje Kriegel s největší vážností a odpovědností. Zvláště funkce předsedy Národní fronty byla nesnadná: jakou politiku zastávat v praxi? Národní fronta měla být ztělesněním pluralistického politického systému, který požadoval Akční program KSČ -jakým způsobem a v jakých hranicích tento systém uskutečňovat a provádět? Po letech politické sterility a útlaku se k politickému životu draly nejrůznější politické síly. O slovo se hlásila sociální demokracie, která byla po únoru 1948 násilně připojena ke KSČ a jejíž desítky tisíc členů byly perzekvovány v žalářích i mimosoudně. Strany Národní fronty, které za Novotného hrály pouze úlohu loutek, se hlásily o větší a samostatné role. O slovo se hlásili zemědělci, Klub angažovaných nestraníků a desítky jiných organizací. A přitom se muselo dbát i o to, aby všechny tyto organizace nedráždily příliš sovětské vedení, aby se neprohluboval konflikt, který vznikal a sílil.

Ani v této době Kriegel nepřerušil svou práci v nemocnici. Chtěl tak prakticky ukázat, že politikem člověk nemá být na doživotí, že politik má mí i své vlastní povolání, aby mohl včas a bez potíží odejít. V červnu 1968 jsem s ním diskutoval o jeho politické budoucnosti - Kriegel nechtěl kandidovat za člena předsednictva po XIV. sjezdu KSČ, aby nezabíral místo mladým lidem. Bylo mu právě 60 let a považoval pražské jaro za vyvrcholení své politické kariéry. Snažil jsem se ho přesvědčit o nutnosti zůstat v politickém životě ještě několik let - netušili jsme, že předmět našeho sporu byl již rozřešen jinde a jinými prostředky.

Jeho obliba mezi lidmi rostla. Vzpomínám, jak jsem ho potkal jednou před domem v diskusi se starším dělníkem: oslovil ho v tramvaji - nechtěl věřit, že předseda Národní fronty a člen předsednictva ÚV KSČ jezdí z práce v nemocnici tramvají ...

Kriegel byl jediný z politiků, které jsem znal, který se za léta politické kariéry nijak neobohatil a nic nezískal. Bydlel stále, od roku 1946, ve stejném skromném dvoupokojovém bytě, se stejným zařízením. Přibylo v něm pouze knih a několik obrazů. Neměl žádnou vilu ani venkovský dům. A starší automobil značky Simca, který si koupil po návratu z Kuby, musel prodat po šikanách v roce 1977.

Kriegel požadoval urychlené svolání mimořádného sjezdu KSČ, který by mohl obrodit ÚV, a zajistit tak základnu pro novou, reformní politiku. Poukazoval na důležitost přímých kontaktů mezi dělníky a intelektuály. Požadoval, aby vědečtí pracovníci a technici hráli mnohem významnější úlohu ve společnosti, která prochází vědeckotechnickou revolucí ...

Tyto a jiné zásadní postoje mu vysloužily nenávist sovětských vůdců. Požadavek odstranění Kriegla z politického života klad Brežněv ještě před požadavky znovuzavedení cenzury a zákazu KAN a K231.

V srpnu 1968 se mi jednou dr. Kriegel přiznal, že od setkání se sovětským vedením v Čierné nemůže spát - stále musí myslet na to, v jakých primitivních rukou jsou osudy národů i celého lidstva....

OKUPACE

V neděli 18. srpna 1968 jsem vytáhl Františka Kriegla na delší procházku do lesa u Prahy - byl bez dovolené, unaven a vyčerpán. Diskutovali jsme spolu nejrůznější alternativy dalšího vývoje politické situace - mezi nimi i možnost vojenského zásahu. Říkal, že nebezpečí je sice velké, že se toho však přece jen neodváží: je zcela jiná situace, než byla v roce 1956 v Maďarsku - a potom v naší zemi panuje naprostý klid a pořádek ...

Na zpáteční cestě si ode mne Kriegel chtěl vypůjčit něco ke čtení, aby zkrátil bezesné noci. Dal jsem mu Koestlerovu "Tmu o polednách", kterou neznal. Vrátil mi ji za dva týdny, během kterých jsme zestárli a zmoudřeli o léta, s komentářem: "Nebylo to nejlepší čtení dva dny před okupací. Když mě ti oficíři KGB vodili ve sklepech budov ÚV KSČ a potom všude jinde, na Ukrajině a v Kremlu, neustále se mi promítaly před očima stránky z Koestlerovy knihy ..."

21. srpna, těsně po půlnoci, mě vzbudil telefon. Volala Krieglova žena Riva: "Jsme okupováni. Vzbuď své známé a přijeď."

Byla to strašná noc, plná nočních můr a hororů. Patřila k nim i ranní návštěva v Krieglově bytě. Bylo asi půl šesté, někdo zazvonil u dveří. Otevřel jsem. Stáli před nimi dva muži v balónových pláštích:

"Přišli jsme pro doktora Kriegla."

"Co mu chcete?" zeptal jsem se

"Máme pro něj důležitý vzkaz!"

Legitimoval jsem muže - byli od Státní bezpečnosti a dosud poněkud rozpačití - na ulicích se již setkali s projevy masového odporu obyvatelstva ...

Jeden muž šel potom k telefonu, vytočil číslo a řekl:

"Tady Vrána. Volám z bytu dr. Kriegla. Příkaz nemohl být splněn!"

Popis toho, co se odehrávalo na zasedání předsednictva v onu osudovou noc, byl již mnohokrát a celkem přesně zveřejněn. Kriegel byl jedním z autorů usnesení předsednictva v kabinetu prvního tajemníka. Poté, co byli internováni sovětskými parašutisty a museli sedět pod odjištěnými automaty nevyspalých klimbajících vojáků, Kriegel řekl, že budou potřebovat být odpočatí a silní, natáhl se na koberec a za chvíli se místností rozléhalo jeho bohatýrské chrápání. Očití svědkové mi vyprávěli, že Krieglův spánek silně znervózňoval nejen automatčíky, ale i dohlížející plukovníky - příliš to chrápání vybočovalo z obvyklého rámce takových scén.

S Dubčekem byl Kriegel odvezen v obrněném voze (v okupační Čajce, jak je přezvali Pražáci) na letiště. Kriegel neustále protestoval a již po cestě dosáhl toho, že vojáci otevřeli okénko v autě, takže bylo možné alespoň sledovat, kudy a kam je vezou. Na ruzyňském letišti Kriegla naložili, společně se Smrkovským a Špačkem, do vojenského letadla a po několika hodinách čekání je odvezli na vojenské letiště poblíž Vinice, později dále k Moskvě.

Kriegel byl držen v naprosté izolaci v nějakém menším domku poblíž Kalugy. Nesměl poslouchat rádio, nesměl číst ani sovětské noviny. Četl si tedy Brechtova Galilea, kterého měl náhodou v kapse. Teprve po čtyřech dnech se u něho objevil vyšší sovětský důstojník a řekl mu, aby se připravil na cestu. Kam? To se nesměl dozvědět.

Za několik hodin přijelo auto do Kremlu. Kriegel vzpomíná, že když ho vedli po kremelských chodbách a předpokojích, plných bezpečnostních důstojníků a stranických referentů, všichni najednou ztichli, zvědavě se na něj dívali, jako by byl nějaké zvláštní zvíře či návštěva z jiné planety, a navzájem se informovali:

"Eto Kriegel! Vedut Kriegelja!"

V Kremlu byl Krieglovi předložen předběžný text protokolu s požadavkem, aby jej podepsal. Pozorně jej přečetl a potom prohlásil:
"Tohle nemohu podepsat. To by byl konec československé samostatnosti. A nikdo z nás nemá ani ústavní právo podepisovat takové dalekosáhlé závazky ..."

Ke Krieglovi přichází Dubček a ptá se, co mají dělat. Kriegel navrhuje návrat "delegace" alespoň na několik hodin do Prahy, svolání parlamentu, ústředního výboru a zástupců ze všech krajů a okresů republiky, se kterými by se mohli poradit.

Přibíhá Husák a rozzlobeně na Kriegla křičí: "Či podpíšeš?" ale ani nečeká na odpověď a mizí.

Nakonec přichází i prezident Svoboda a naléhá, aby protokol podepsal. Kriegel trvá na svém. Svoboda začíná křičet, že je starý člověk, že již viděl hory mrtvol a nechce vidět další a že Kriegel musí podepsat. Kriegel odmítá a ohrazuje se - ať na něho pan prezident nekřičí jak na malého kluka.

Moskevský protokol tedy zůstal bez Krieglova podpisu. Českoslovenští zajatci, kteří se mávnutím kouzelného proutku změnili v kremelských metamorfózách v oficiální delegaci na nejvyšší úrovni, se chystali k odjezdu. Kremelští režiséři vyzdobili vlajkami ulice a třídy vedoucí na vnukovské letiště a nadirigovali tam davy jásajících Moskvanů. Ale delegace nejela. Něco se přihodilo.

Těsně před odjezdem totiž Brežněv řekl Dubčekovi, že si Kriegla nechají v Moskvě, jinak že by si z něho Čechoslováci udělali národního hrdinu. Dubček a Svoboda trvali na tom, že se bez Kriegla do Prahy vrátit nemohou a že bez něho neodjedou. Po chvíli hádání sovětské vedení ustoupilo:
"Dobře, vezměte si tedy svého Kriegla s sebou. Bude na vás čekat na letišti."

Poté, co Kriegel odmítl podepsat protokol a poprosil, aby se jeho přátelé postarali o jeho ženu Rivu ("je to skromná holka, moc toho nepotřebuje"), byl znovu v ozbrojeném doprovodu odvezen z Kremlu na vnukovské letiště, kde byl posazen do letadla, stojícího daleko na rozjezdové ploše. Domníval se, že ho vezou někam na Sibiř. Ale po několika hodinách čekání bylo od slunce rozpálené letadlo přitaženo k letištní budově, natáhli před něj červený koberec, postavili mikrofony - a za další chvíli se objevila čs. delegace se sovětským doprovodem.

Snad nic necharakterizuje atmosféru "bratrství a vzájemné důvěry", která tehdy panovala v Moskvě, tak dobře, jako tato malá příhoda. Když Dubček a Svoboda přijeli na letiště, zeptali se, kde je Kriegel. Brežněv odpověděl, že v letadle. Svoboda tam poslal svého tajemníka napřed, aby se přesvědčil, zda je to pravda. Měl totiž strach, aby si nesedl do letadla bez Kriegla - potom by se věci těžko napravovaly a bez Kriegla by se v srpnu 1968 do Prahy naše vedení vrátit neodvážilo.

Ještě v letadle bylo dohodnuto, že skutečnost, že Kriegel odmítl jako jediný člen čs. stranického a státního vedení podepsat moskevský protokol, musí zůstat tajemstvím. Jedním z požadavků moskevského protokolu bylo, že Kriegel musí ihned odejít z funkce předsedy ÚV NF ČSSR a člena předsednictva ÚV KSČ.

Třetí poslední část vzpomínek na Františka Kriegla najdete na mém blogu zítra

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Meňo napsal(a):

SKVĚLÉ ! Děkujeme.
Je dobře připomínat si Pražské jaro 1968, byla to demokratizace, která by měla znít dnes vlastně aktuálně. To, že mnozí dnešní mudrci przní historii dávnou i nedávnou dle svých nálad a potřeb, je smutné. A právě proto je nutno víc takových připomenutí pro mladou generaci, které hrozí nebezpečí totálního vymytí mozků....
11. 04. 2008 | 07:28

Otazka napsal(a):

Kazda zeme ma takovou vladu jakou si zaslouzi

Zadna, opakuji zadna politicka strana pred volbama ani jednou nezminila umysl pozvat americke vojaky a zridit tady americkou vojenskou zakladnu. Zadna. Presne v ten den, kdy byla vyslovena duvera vlade v PS bezel soudruh nadporucik Topolanek (celn svazu Ceskoslovensko sovetskeho pratelstvi) na ambasadu USA a zacal jednat. Nyni je to tema cislo jedna v zahranicni politice (ano, ministerstvo zahranici maji zeleni).
Ti, co volili soudruha Zelezneho do evropskeho parlamentu a ti, co budou volit ODS si zaslouzi tuto vladu.
Mozna existuje nekolik vyjimek, ktere v radach ODS opravdu veri tomu, ze Iran na nas chce poslat sve neexistujici rakety, tak jako verili v ZHN v Iraku, mozna si opravdu hrstka lidi v ODS uprime preje stalou pritomnost americanu a rusu v Brdske zakladne. Myslim vsak, ze vetsina lidi i v ODS nejsou uplni idioti a vidi, ze s nima nekdo hraje s cinknutyma kartama...
11. 04. 2008 | 08:21

IvanT napsal(a):

Prosim mohl byste napsat o Krieglovi knihu? Rozhodne si to zasluzi, bylo by to skvele oceneni tohoto vyjimacneho cloveka.

Dekuji.
11. 04. 2008 | 08:26

jarpor napsal(a):

Připomínat, stále připomínat !
Děkuji Vám.
11. 04. 2008 | 08:29

David napsal(a):

Františku, děkuji Vám za tuto výpověď o úžasné lidské statečnosti jednoho z Čechů a těším se na třetí díl. Želbohu, tak rádi zapomínáme. Jak na mne působí tohle lidské drama dr. Kriegela v souvislosti s udělováním medailí bratrům Mašínům a panu Paumerovi.

Půjdu a položím kytici na hrob Františkovi Kriegelovi. Aby mu premiérovo slavnostní gesto vůči Mašínům nebylo tam v podzemí líto. Už to tak bývá. Zase nic nového pod sluncem. Odměňování nezúčastněných a potrestání nevinných, jo, jo ...
11. 04. 2008 | 08:32

Pamětník napsal(a):

Dr.Kriegel nepodepsal, postavil se proti svému ústřednímu výboru,
a proto na něj několik málo lidí po 100 letech v dobrém vzpomíná.
Ale ti co vždy a spolehlivě podepsali, vždy souhlasí s příslušným ústředním výborem,tak ti se mají v Česku dobře už za živa a dostávají renty.
11. 04. 2008 | 08:35

Milan napsal(a):

Je nutné znovu připomínat, že Kriegel byl v roce 1948 politrukem v lidových milicích. Fakt si myslíte, že nevěděl co se děje ? Opravdu si myslíte, že se k němu nedonesl osud generála Píky ? Potom do roku 1952 byl náměstkem ministra zdravotnictví a zaváděl zde zdravotnictví sovětského typu.Fakt si myslíte, že nevěděl co to znamená? Milada Horáková byla popravena v červnu 1950. On nevěděl jak to bylo? Co se to snažíte tvrdit ? Krigela prostě začala mlýt doba, kterou zaváděl. Je to jako Slánský, Reicin (ten zlikvidoval generála Píku) a spol.. Kriegel měl jednu kliku, a to, že ho nepověsili. Chybí mi zásadní věc. Kriegel se nikdy nedistancoval od toho co dělal,nikdy od něj nezaznělo ani slovo pokání. Přidávám ještě tuto citaci z historie KAN "Rudolf Battěk: ... Oni nás samozřejmě tehdejší vedoucí komunisté nebrali příliš vážně. Dá se říct, zdůvodněně, protože jsme nebyli politickou silou v pravém slova smyslu. Já připomínám jenom tu kuriozní situaci, když tam byl ještě František Kriegel na jednání v Národní frontě a když nám pak po určitém jednání řekl, nás tam bylo několik představitelů KAN: "No, kluci, snad si nemyslíte, že to převezmete do svých rukou?!" To jsme si rozhodně nemysleli. (ČTV 2, 20. 8. 93)" Komunistická svině navždy zůstane komunistickou sviní.
11. 04. 2008 | 08:51

Saliven napsal(a):

Pro člověka z mladé generace, který zažil jen pár let socialismu, je zvláštní číst takové řádky. Díky za rozšíření mých obzorů pane doktore.
11. 04. 2008 | 08:54

David napsal(a):

Milane, točíte se příliš na jednotlivostech a přitom žádný systém, natož politický, se nikdy nebude chovat jako ideální perpetum mobile. Každý setrvačník se jednou zastaví.

Podívejte se na dnešek a na současný ideál demokracie. Když budu mít oči důchodce, kterému socialismus pomohl z bídy a sám prožil celkem šťastně a aktivně celý svůj život, tak tomu se dnešní bordel v ČR bude velmi málo zamlouvat. Co rozumím pod slovem bordel v ČR? Podvody ve velkém (Kožený, kampeličky, banky), podvody v malém (podomní prodej, okrádání starých lidí), drogy, násilnosti v ulicích, ... Ani si nevzpomenu, kolik lidí po revoluci přišlo o život jen čistě z ekonomických důvodů, kolik lidí se po roce 1989 upálilo na ulici? My přitom vzpomínáme jen na jednu symbolickou oběť socialismu - živou pochodeň - na Jana Palacha.
11. 04. 2008 | 09:03

Čochtan napsal(a):

Když si zrekapitulujemi Krieglův život a hodíme na váhu všechny jeho činy, pak na straně jedné bude hrdinské gesto, které sice potěšilo mnoho Čechů, ale jinak nic nezpůsobilo, a na straně druhé všechny jeho (zlo-)činy přinejmenším od roku 1945.
Posuďte sami co převáží.

Vedoucí funkcionář pražské organizace KSČ, zástupce velitele Lidových milicí. Už pouze tyto dvě funkce jsou na trest věčného zatracení. To až stane před Posledním Soudem. Bratři Mašinové by udělili trest smrti. Já také.
11. 04. 2008 | 09:14

tomas napsal(a):

cely , jinak zajimavy, clanek ma, dle meho, jednu drobnou vadu, tomu, co Kriegl delal po unoru 48 a na zacatku padesatych let je venovano cca pet radek. jeho cinnost v tomhle osudovem obdobi ma prekryt mnohonasobne vetsi
prostor v roce 1968. zajimave, ze ti, kteri se stavi proti vyznamenavani Masinu, by chteli stavet pomnik Krieglovi
11. 04. 2008 | 09:42

webuser napsal(a):

Velmi silny a dobre napsany clanek, trocha osvety o vecech minulych nikdy neuskodi. Skoda, ze Dubcek tak silny nebyl...otazkou zustava, co by se stalo, kdyby ani Dubcek nepodepsal...nic?
11. 04. 2008 | 10:22

Čochtan napsal(a):

Nic. Dostal by chřipku a zemřel na selhání srdce.
11. 04. 2008 | 10:36

Franc napsal(a):

Nejvíce mne z celého článku zaujala ta pasáž, kde Kriegel je zděšen tím, jací primitivové rozhodují o osudu Československa a potažmo celého světa. Vzpomínám si na politické školení v závodě, kde jsem byl v sedmdesátých letech zaměstnán, a kde předseda ZO KSČ sděloval v pracovní době všem zaměstnancům závodu (to vše bylo povinné a proto v pracovní době pro všechny zaměstnance tedy i bezpartijní) své zážitky z ( nevím kolikátého) sjezdu KSČ, kdy se vzrušením vyprávěl, jak blízko stál vedle soudruha Brežněva a jaké z něho září fluidum. Hnus. Tito lidé jsou stále v KSČM a kdykoliv budou vítat sovětské vojáky nebo je sem zvát k zakročení. Jedinou obranou je instalce amerického radaru.
11. 04. 2008 | 10:37

Ivan napsal(a):

Děkuji za vzpomínku, včerejší poděkování nějakým nedopatřením nebylo na stránce.
11. 04. 2008 | 11:13

Al Jouda napsal(a):

Doplním diskutéra France : Sovětský a nyní už ruský primitivizmus přetrvá snad věky. Když se podíváte na současný raketový nosič Sojuz, kterým vylétl i Jižní Korejec, tak je to stále stará dobrá konstrukce stvořená za pomoci Němců chycených po 2. světové válce. V raketoplánu Buran se ani nikdo nesvezl, je prodán a jede do muzea v Německu a další vývoj je v nedohlednu. Další primitivizmus se Rusům vymstil i v případě atomového reaktoru VVER v Černobylu.
Kdo se chce pokochat v tomto směru, tak si kupte DVD Leningradské nebe. Dobrý vtip se tam povedl sovětskému pilotovi, který se loučí se svou dívkou a informuje jí, že sovětské bombardéry už letí na Berlín.
11. 04. 2008 | 11:26

vetsinou ctenar napsal(a):

Jak se stavi cesky narod ke svym nejvetsim hrdinum? Jako Cochtan,Milan a mnozi dalsi anonymni,sobectvim zaslepeni hrdinove prave vladnouci kliky.To vi i jejich gauleiter Topol,ze
jde o bandu simulantu a zbabelcu,a tak
se s nima i jedna a pojmenovava. Jan
Hus je v jejich ocich socialisticky blouznivec,kdo byl Jan Palach snad ani
nevedi a o F. Kriegelovi,kdyby se tady
po pravde nedovedeli,ze se zucastnil
rocnez puce v unoru 48,tak by nemeli o cem pindat.
Myslim,ze by bylo od veci vyjmenovat
lidi,kteri se nechali vyznamenat radem F.Kriegla a podrobne popsat za jaky konkretni hrdinsky cin jim byl udelen.
A v neposedni rade kym ?
11. 04. 2008 | 11:37

tomas napsal(a):

to vetsinovou ctenar: muzete nam, zaslepenym sobcum, nepametnikum, prosim, vysvetlit, co to bylo zac ty lidove milice. pletu, kdyz se mi zda, ze slo o nejaky neskodny spolek zahradkaru, mykologu ci otuzilcu?neposlala nahodou zrovna tahle parta ty skutecne hrdiny teto zeme na sibenici?
11. 04. 2008 | 12:17

vetsinou ctenar napsal(a):

tomas. Puc v unoru 48 byl jen jednim z
predpokladu radeni poradcu KGB v 50.
letech. Puce se zucastnila obrovska spousta lidi,kteri nechteli pokracovat v
tom,co vedlo k svetove depresi 30.let a
nastupu fasismu se zradou zapadnich spojencu v Mnichove.
Kriegel jako skutecny vojak se na
hnusnych akci STB a KGB nepodilel, nebo snad mate opacne dukazy? Zazil jsem tu dobu a vim,ze se "spanelaky" zacvicil rezim 50.let jeste hure,nez s nasimi piloty RAF a dalsimi vojaky. Ani ucast ve Svobodove armade ceske hrdiny nechranila,ale naopak,poznali realitu SSSR z Buzuluku i v gulazich a tak byli jiz svou existenci nepohodlni. Vcetne gen.Svobody a mnohych jinych.
Prostudujte si trochu dejiny z autentic-
kych pramenu a nebudete tak prostomyslne zjednodusovat a hazet
hrdiny do jednoho pytele s vrahy.
11. 04. 2008 | 13:13

tomas napsal(a):

jake mate dukazy vy, ze se na zadnych hnusnych akcich nepodilel? na cem se urcite podilel, bylo zaduseni demokracie. aco,z e to, prosim, byly ty Lidove milice?
11. 04. 2008 | 13:28

tomas napsal(a):

a jeste, prosim, mne , nepametnikovi,z kuste dohledat nejake krieglovo vyjedranu k heliodoru pikovi, tomu, kteru ho popravili v roce 1949, nebo Milade horakove, o rok pozdeji. diky
11. 04. 2008 | 13:36

Mirek napsal(a):

Dekuji za pripomenuti teto vyznamne postavy v nasich novodobych dejinach. A co dalsi osobnosti jako byli Frantisek Vodslon ci Eduard Goldstucker? Nechce i o nich napsat par fundovanych radek? Zdravi Mirek (r.1976)
11. 04. 2008 | 14:45

bigjirka napsal(a):

Nojo. ono je to totiž tak, že slušní lidé se nezapletou do takových svinstev, jako jsou Lihové Palice. Mají kinderstube a nepůjdou hned tak někoho mordovat kvůli zasranému světonázoru nebo jiné bejkárně. To se nepoštěstilo ani bratřím Mašínům, protože otce jim zavraždili Němci a je zavřeli do polepšovny a kluci to nevzali za ten nejlepší konec. Kriegel měl světodějný světonázor a dal se do SA/LM. Jistě to byl osobně statečný člověk a nesl svou kůži na trh, ovšem vůbec mu nevadilo nést na trh i kůži ostatních. Vyvíjel se a nebál se, proto se tak úplně nehodil internacistům do krámu, takže nešel na ty nejvyšší pozice. V 68 se opět nebál a troufl si, ale nebyl to žádný demokrat a vyznavač svobody, ale komunista s vlastními názory. Tak to vidím já. V 68 se vzepřel logickým důsledkům toho, co sám pomáhal zavést. Totéž platí i pro některé další. Je třeba si jich určitým způsobem vážit, jsou to osobnosti, které se vyvíjely a někteří, jako Kriegel nebyli zbabělci, ale rozhodně bychom je neměli vnímat jako bojovníky za svobodu, ale jako ideové nepřátele, kterých si alespoň můžeme vážit na rozdíl od Bilaků.
11. 04. 2008 | 18:32

vlk napsal(a):

Pane profesore, -ještě jednou - díky za vzpomínku na Dr. Kriegela.

Co jsem chtěl řícijsmenapsal už včera.
11. 04. 2008 | 19:10

Zacheus napsal(a):

Podle mého názoru je třeba smeknout klobouk před jazykovými schopnostmi MUDr. Kriegela a i před tím, že vystudoval lékařskou fakultu. Nic více, nic méně.
11. 04. 2008 | 22:43

J. Švorčík napsal(a):

František Kriegel byl vskutku čestný člověk.
Stejně jako všichni "osmašedesátníci" však nepřekročil svůj stín. Patřil do stejné generace jako autor. V mládí se všichni nadchli pro socialismus, taková byla doba. Po roce věřili v "socialismus s lidskou tváří". Do konce života však nepochopil, že žádná třetí cesta neexistuje. Zkoušelo to třeba Maďarsko za Kádára, nyní to zkouší Čína a Vietnam. Je to ale socialismus?
12. 04. 2008 | 22:33

Terry napsal(a):

nejen pro tomase:

Jsem ročník 1948 (počat před Únorem, zrozen po Únoru), moji oba rodiče (celý život dělníci) vstoupili do KSČ těsně po osvobození (matka v červnu 1945, otec v září 1946); máma třeba proto, že nechtěla, aby jiné mladé ženy pocítily to, co ona za první republiky: musela nastoupit po práce k lisu jako čtrnáctiletá za 12 Kč týdně, až dovršila věku, kdy jí náležela větší mzda, tak ji fabrikant propustil a přijal další čtrnáctiletou. Po Únoru 1948 oba z KSČ vystoupili, protože do KSČ honem "vstupovali" i bývalí konfidenti gestapa ("Soudružko, strana je převychová!") a KSČ potřebovala prokázat svoji podporu nárůstem členské základny, a oni s takovými postupy nesouhlasili.

Starší maminka mého spolužáka vstoupila do KSČ již za první republiky, za protektorátu pomáhala partyzánům, byla vyznamenána, po Únoru to v KSČ ještě vydržela, ale po srpnu 1968 proplakala dva měsíce a z KSČ vystoupila.

Je možné tyto lidi odsuzovat, že v jistou dobu v ideologii KSČ viděli (očekávali) změnu k "lepší společnosti"?

Já osobně v KSČ nebyl, v listopadu 1989 jsem zakládal na podniku OF, a taky se mě můžete zeptat, zda jsem očekával, že v demokratickém státě se beztrestně prošustrují (vytunelují) sta miliard, že nám budou vládnout nekompetentní arogantní hulváti, kteří jdou do politiky jenom proto, aby se po pár letech "u koryta" stali milionáři bez ohledu na to, jak přínosní (škodliví) jsou pro společnost.
Budou mě jednou za to moji potomci taky odsuzovat?
13. 04. 2008 | 13:17

tomas napsal(a):

to terry, ale tady prece nikdo nikoho neodsuzuje, ani vasi maminku, ani vas, ani kriegla ... debata je o tom, zda je to nejaky vzor stojici nad nami, slovy vlka v jednom z predchozich prispevku. ja bych k jeho jmenu priradil dovetek kontroverzni politik, obsahujici jeho nespornou odvahu ve spanelsku, v 1968 i za normalizace, ale take onu komunistickou epizodu. vase maminka, delnice, prohledla v 1948, ze s onim komunismem je neco v neporadku, dr. kriegel k podobnemu zaveru dosel az ho soudruzi vyhodili. do komunisticke strany se prece nevstupovalo pod natlakem s pistoli u hlavy, ale dobrovolne, z prospechu / v komunistickem ceskoslovensku se vam tim oteviral pristup k pozicim , ktere byly pro nestraniky uzavrene/ nebo kvuli idealum. pro nektere z ucastniku diskuse uprimne vira v idealy ospravedlnuje vse. kdyby nezalezelo na podstate idealu, tak bychom mohli obdivovat i ty, kteri s nepochybnou technicko zrucnosti vyresili otazku, jak zprovodit ze sveta co nejvice zidu v co nejkratsim okamziku. dr. kriegl uveril idealum a za tuto jeho viru jini tezce zaplatili.
pri internetovem brouzdani jsem narazil pouze na tento odkaz vztahujici se k one pounorove epizode
Měl jsem možnost pořídit dosud nikdy nezveřejněný rozhovor s ThDr. h.c. Josefem Plojharem (bývalým vězněm koncentračních táborů Buchenwald a Dachau), poúnorovým ministrem zdravotnictví za Československou stranu lidovou v Gottwaldově vládě (1948-1969). Z tohoto rozhovoru vyjímám: "Po 25. únoru 1948 mne zavolal Klement Gottwald a položil mi otázku kolem mého ministerského křesla v jeho vládě. Zprvu jsem odvětil humornou poznámkou, že jsem zatím v životě jenom ministroval, nikdy jsem nebyl ministrem. Ale život a politika mne nakonec do vlády přivedly. Po mém jmenování v roce 1948 se v roce 1949 dostavil do úřadu, v jehož čele jsem stál, zástupce velitele hlavního štábu Lidových milicí, pověřenec ÚV KSČ MUDr. František Kriegel. Přijal jsem ho, předal mi dopis generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského o tom, že je jmenován mým prvním náměstkem. Přišel v rajtkách, v tvídovém saku a s pistolí. Oznámil mi, že od této chvíle se mám jako lidovecký ministr starat hlavně a pouze a jenom o reprezentaci. O 'zanedbatelné' kádrové a finanční otázky ministerstva zdravotnictví se bude starat on. Do úřadu přišel sekerník, který se stal po létech obroditelem. Měl za sebou bohatou vojenskou zpravodajskou činnost jako interbrigadista ve Španělsku a v Čínské lidové armádě. Taková či podobná situace byla na všech vrcholných úřadech, kam si všude Rudolf Slánský rozmístil své lidi. Teprve potom se rozpoutal oheň procesů. Procesy rozšrotovaly Slánského a smetly nakonec i Kriegla. Ale ten si zachránil na rozdíl od jiných svou kůži. Zůstal ve zdravotnictví a do politiky znovu vstoupil až v tzv. obrodném procesu, kdy se stal členem předsednictva ÚV KSČ a později jako jediný odmítl podepsat Moskevský protokol. Stal se 'hrdinou'. Pro tehdejší sovětské představitele byl Kriegel dokonale zrentgenovanou osobností. Zasloužily se o to především sovětské zpravodajské orgány, s nimiž byl Kriegel v minulosti ve velmi úzkém vztahu. Bohužel, každé vybočení ze špionážních regulí se vždycky krutě trestá."
13. 04. 2008 | 13:41

Vetsinou ctenar napsal(a):

Kdybyste Tomasi citoval s uvedenim pramene,Vy vsak mate pristup k nezverejnovanym rozhovorum! To je zajimavou strankou Vasich prispevku.
Josef Plojhar byl alkoholikem a zradcem
sve viry.Proto ho Gottwald jmenoval do
sve vlady,byl lidovec a zdiskreditovany
knez. Jeho nejvetsi"vykon" ve funkci byl
vznik organizace"Pacem interis",ktera
sdruzovala podobne duchovni,jako byl
on.Jak omluvne je jeho podmalovani te
"stresove"situace,kdy se seznami se svym namestkem! Rajtky a tvidove sako
prosim,ale tu pistoli mu nepochybne
navrhl rict do protokolu vyslychajici. A
Tomas vi,jak to opravdu bylo! Nevi-li,
nevadi,vzdyt on jenom brouzda siti....Tomasi,vzhledem k tomu,kdy Plojhar skoncil a kdy jeste mohl "davat"
nejake"rozhovory"soudim,ze prispevky,
ktere tady trousite jeden za druhym
jsou cirou propagandou.Jestli to delate
za penize,nebo z nenavisti- tezko urcit
Vlastne na tom ani nezalezi. Ostatni ucastnici nepochybne sami posoudi pravy duvod pro tvrzeni tohoto mimoradne informovaneho cloveka,jemuz sovetske zpravodajske organy(ta estebacka hantyrka!) sverily,ze s nimi byl Kriegel ve velmi uzkem vztahu ! Tomasovi vzdy krute trestane vyboceni z reguli zcela zretelne nehrozi.
13. 04. 2008 | 23:18

tomas napsal(a):

ale k tem rozhovorum mate prece pristup i vy, jenom se musite trosku snazit. zadajte si krieglovo jmeno do googlu a na tenhle rozhovor narazite, pokud se nepletu, delal ho byvaly redaktor mlade fronty, jeden z vasich spolusoudruhu. nejak jste nam porad nevysvetlil, co to byly ty Lidove milice.
14. 04. 2008 | 08:49

Maurice Yaws napsal(a):

Great post. Thanks for your work and <a rel="follow" href="http://www.hzzxdq.net/" rel="nofollow">power strip</a> sharing your information.
12. 08. 2010 | 09:12

Polly Goonen napsal(a):

It is quite interesting and very useful. Thanks. http://www.huaan-med.com/me...
12. 08. 2010 | 09:18

Brent Mcauly napsal(a):

Really helpful for me.I have learned http://www.zjbangge.com/rec... a lot about asp.net from this.
12. 08. 2010 | 09:24

jaro napsal(a):

Toto je to, po čom pátram. Neviem koľký z Vás čitatelia čítali Moskovské protokoly. Ja som ich čítal. Pri ich čítaní som si spomenul na okupáciu vojskami Varšavskej Zmluvy z roku 1968. Bol som malý chalan. Pamätám si tú hlbokú vieru v Dubčeka, Svobodu a ostatných. A v seba samých. Prečítanie Moskovských protokolov je potvrdenie mojich názorov o ľuďoch roku 1968. Pri ich čítaní mi bolo do plaču. Tá malosť a úbohosť protagonistov. Oni predsa neboli žiadne vedúce osobnosti. Hnus a, stud a hanba. Hanbím sa sám pred sebou za ľudí, ktorí hodili mňa a mojich rodičov za hlavu.
Vec, ktorá ma dodnes fascinuje je dokonalosť s akou odpísali p. Kriegela. Toto je konanie vodcu a človeka. My v Trenčíne máme Univerzitu Alexandra Dubčeka, Fakultnú nemocnicu Alexandra Dubčeka. Už ma to nerozčuľuje. Len je fascinujúce prečo. Prečo tento človek. Prototyp zlyhania a bezvíziového človeka. Prečo nie Kriegel? Mám sám pred sebou také vysvetlenie, že keď si pár politických karieristov sadne na sánky, a oni sa nechcú pohnúť, lebo oni sú nič, tak si poď ne musia nasra..ť. A to je ono.
Vďaka za tento článok, vďaka za človeka Kriegela. Ukážka, že sa dá zostať sám sebou. ..Len sám sebe byť vždy verný..Shakespere
..Dve veci na svete sú mi nadovšetko-Hviezdne nebo nado mnou a mravný zákon vo mne..Imanuel Kant
30. 10. 2012 | 16:01

Jan napsal(a):

Na tento problém nelze reagovat jinak než tím,že doporučím knihu z roku 2012 .Nemá totiž smysl stále o této zkušenosti,či skutečnosti stále jen povídat,polemizovat.Jsme všichni různí lidé a máme jiné postoje,myslím sociální,ne politické.
Studnu lásky k pravdě napsal David Loula-české národní dědictví.
Samuel@samuelcz.com.
.
07. 05. 2014 | 09:43

Jirka napsal(a):

ani Mistr Jan nebyl od začátku reformátor...a Jeroným sice odvolal,ale potom se nechal upálit....chcete je soudit?
01. 02. 2015 | 23:05

Jirka napsal(a):

Riegela si vážím
01. 02. 2015 | 23:09

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy