Když mluvíme o ničení životního prostředí, máme většinou na mysli vypouštění škodlivých zplodin do vzduchu a vody. Životní prostředí je však mnohem rozsáhlejším pojmem. To by si ČT jako veřejnoprávní instituce měla uvědomovat.

Josefovské miliony

V Josefově na Sokolovsku odmítli občané větrnou elektrárnu v referendu. A Česká televize v pořadu 168 hodin o nich kvůli tomu hovořila téměř jako o nesvéprávných hlupácích. Redaktoři ČT v tomto konkrétním případě selhali, nepochopili roli veřejnoprávní instituce, a nepochopili, co všechno zahrnuje výraz „ničení životního prostředí“. „U sousedů se staví, my stojíme na místě,“ uvedla tuto reportáž jindy výborná Nora Fridrichová. Chyběla tam však zásadní otázka: Je dobře, že se u sousedů staví?

Ano, obec Josefov by postavením dvou větrných elektráren získala několik milionů korun, to je pravda, ale její obyvatelé by po celý život žili v horším životním prostředí než dosud. Vyvolali proto referendum a v něm si svým hlasováním vynutili zastavení projektu. Postupovali v souladu s ústavou, zákonem i nepsanými pravidly občanské společnosti - i to ČT pominula, jako by o nic nešlo.

A ano, někteří z odpůrců větrníků trochu plácali nesmysly, ale to patří k takové věci vždy. Odpůrci se však většinou drželi skutečnosti a nešířili fámy, jak je nařkl reportér ČT.

Dopad větrníků na životní prostředí

Prakticky totéž jako oni řekl už před dvaceti lety Harry Meyer-Steinbrenner ze saského ministerstva životního prostředí, tedy od „sousedů, kde se staví“: „Máme trochu problémy. Nesouhlas ale není zaměřen proti větrné energii jako takové, ale proti vlivům, které má na životní prostředí a na život obyvatel. Ti si většinou stěžují na hluk. Elektrárny ovlivňují i život některých živočichů, například netopýrů. Ti totiž nalétávají do listů elektráren a zabíjí je to.“

Za pravdu jim dává i studie Lee Millera a Davida Keitha z Harvardu, která ukazuje, že větrné turbíny mohou mít vliv na lokální oteplování.

„Větrné elektrárny překonávají fosilní paliva s rozumnou mírou dlouhodobých dopadů na životní prostředí na jednotku vyrobené energie,“ napsali vědci ve studii. Dodávají však: „I když se tyto dopady v mnoha důležitých ohledech liší od vlivu skleníkových plynů na klima, neměly by se zanedbávat.“

Co také ničí životní prostředí

Když politici chrlí nenávist, zášť a lži, jako například Andrej Babiš, Tomio Okamura či ještě nedávno Miloš Zeman, dopouštějí se ničení životního prostředí, protože tím zhoršují podmínky, v nichž žijeme. Zamezují tak například diskusi a případnému kompromisu v politice a negativními emocemi nesmiřitelně rozdělují společnost.

Když komunisté vystavěli šedivá panelová sídliště, ničili tím životní prostředí. Nahnali obyvatele do panelových kotců stojících v bezbřehé a deprimující šedi sídlišť. Na jednom takovém jsem žil. A kdybychom si se sousedy sami nevysadili trávu a keře, byla by ta obrovská šedivá kolonie králíkáren na mašli.

Když kůrovec vyhlazuje smrkové lesy, ničí životního prostředí. Připravuje nás jednak o stromy se všemi jejich funkcemi, druhak o krásu, kterou nám smrkové lesy po generace přinášely. Ano, krása je jedním z charakteristických rysů dobrého životního prostředí. A její zachování je pro nás velmi důležité, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Do přírody se uchylujeme často i tehdy, když si chceme odpočinout od shonu. A cítíme se tam povzneseně, pokud si zachovává svůj ráz, který máme rádi.

Když jsem po kůrovcové kalamitě na dovolené procházel šumavskými "hvozdy" nebo lesy na Benešovsku, bylo mi z těch stojících smrkových sušin do pláče, pociťoval jsem při tom hlubokou osobní ztrátu, újmu. Ta krása mi bude chybět už napořád.

Větrníky ničí životní prostředí

A když do krajiny zasadíte obří kovové větrníky, ničíte tím životní prostředí, protože připravujete krajinu o její obvyklou krásu, o její ráz, podobně, jako to udělali stavitelé panelákových kotců. K výsměchu na tom není nic. A ke kritice odpůrců větrných elektráren také ne - tohle autoři té reportáže přehnali.

I novináři by si měli uvědomovat, že „životní prostředí“ je pojem širší a měli by na základě toho nacházet dostupné souvislosti. Dělat z (některých) obyvatel Josefova zpátečníky je nefér, protože ti prostě nechtějí ničit své životní prostředí větrníky.

Která jiná televize má jít či půjde do hloubky problému? Nova nebo Prima? Nenechte se vysmát. Právě od toho tu máme veřejnoprávní Českou televizi, právě proto se nám všem vyplatí ji platit, bez ohledu na to, zda na ni koukáme pravidleně, málokdy či vůbec. O její práci se, jak vidno, diskutuje v jiných médiích - a veřejná diskuse přináší společnosti profit, protože tak má možnost něčeho pozitivního se dobrat.