Zákony by měly sloužit k tomu, aby věci správně fungovaly. A když se stanou brzdou, je třeba uvažovat nad tím, jestli není čas je změnit. Naše zemědělství prochází změnou, objevují se nové trendy. S farmařením se objevila i společenská poptávka po přímém prodeji masa, mléka a dalších produktů spotřebiteli. Objevily se novinky, jako je farmářský způsob chovu jelenovité zvěře na maso. Důležitou komoditou se stává také zvěřina z volně žijících zvířat. Ke všem těmto hlediskům je třeba přizpůsobit i legislativu.


Veterinární zákon se v podobě, jakou dosud měl, stal pro všechny zúčastněné v mnoha směrech velmi omezujícím faktorem. Na druhou stranu nás nedávná kauza dioxiny kontaminovaného masa upozornila na nutnost stálé bdělosti nad zdravím obyvatel.
Připravovaná novela veterinárního zákona je proto širokým spektrem zdánlivě spolu nesouvisejících úprav, které v konečném důsledku mají dva společné jmenovatele: na jedné straně zvýšují ochranu zdraví spotřebitelů, na straně druhé však zároveň podstatným způsobem snižují byrokratickou zátěž výrobců potravin a rozšiřují jejich možnosti přímého prodeje produktů zákazníkům.

Úprava zákona například zjednoduší život všem, kdo chtějí prodávat nebo kupovat mléko takzvaně „ze dvora“ nebo v mléčných automatech. Nově se totiž stanovuje, jak často a v jakém rozsahu se mají dělat laboratorní vyšetření mléka určeného pro přímý prodej. Vyznavači čerstvého bílého moku teď budou mít jistotu jeho nezávadnosti, zatímco výrobci mají jasně stanovená pravidla.

Novela také umožňuje domácí porážky některých zvířat, u kterých to dosud nebylo možné a bylo s nimi nutné cestovat na jatka. Jde například o skot do 24 měsíců stáří nebo o jelenovité z farmového chovu. Toto opatření vychází z požadavků chovatelů a značně jim usnadňuje život. Míra a četnost kontrol bude srovnatelná s dosavadní činností, a nebude tudíž klást zvýšené nároky na počet pracovníků.

Další opatření ve prospěch spotřebitelů je stanovení povinnosti pro uživatele honitby zajistit co nejdříve po ulovení vyšetření těl volně žijící zvěře. Nově má také povinnost na požádání předkládat evidenci o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě orgánům veterinárního dozoru. Musí hlásit i podání léčebných přípravků volně žijící zvěři. Tento krok zlepšuje podmínky pro obchodování se sousedskými členskými státy, protože tím bude zaručeno dodržení ochranné lhůty, která je po podání těchto přípravků stanovena.

Další úpravy snižují administrativní zátěž chovatelů zvířat, není například nutné žádat krajskou veterinární správu o povolení k přemístění hospodářského zvířete do jiného kraje. Stejně tak vychází novela vstříc i potravinářům, protože již nemusí mít veterinární osvědčení pro přepravování živočišných produktů ke skladování v rámci státních hmotných rezerv.

Bezpečnost pro spotřebitele je smyslem zrušení výjimky pro maloobchody, které až dosud nemusely detailně označovat balené maso a masné výrobky. Balené potraviny jsou označovány již nyní a doplnění a zpřesnění údajů na etiketě neznamená žádnou další finanční zátěž. Nebalených potravin se úprava netýká. Provozovatelům obchodů tato změna umožňuje distribuci takových výrobků dále, například do jiných provozoven, zatímco až dosud je pouze mohli prodat na místě konečnému spotřebiteli.