Nesystémové výjimky rušme, systémové posilujme
Vládní reforma přímých daní a odvodů si klade za cíl zjednodušit daňovou soustavu, mimo jiné zrušením několika desítek daňových výjimek. Jedná se především o nesystémové výjimky, které slouží ke skrytému přerozdělování peněz daňových poplatníků ve prospěch určité zájmové skupiny. Naopak výjimky, které daňový systém zjednodušují, by měly zůstat zachovány či dokonce by měly být posíleny. Typickým příkladem je osvobození příjmů z příležitostné pěstitelské a chovatelské činnosti.
Někteří ekonomičtí analytici či politici požadují nekompromisní rušení daňových výjimek a na všechny se dívají jako na zlo. Přitom je potřeba posuzovat jejich povahu a systémovost, také musíme provést „test spravovatelnosti.“ Představme si, že bychom skutečně odstranili všechny výjimky včetně osvobození u pěstitelské činnosti. Pokud by si tedy lidé na své zahrádce vypěstovali jahody a prodali je sousedovi, museli by tento příjem přiznat finančnímu úřadu a zaplatit daň z příjmů. Podobných drobných transakcí přitom v našem hospodářství probíhá statisíce až miliony ročně.
Nic takového by finanční úřady nezvládly kontrolovat a ani administrovat. Desítkám tisícům poplatníků by se zvýšily administrativní náklady, protože by museli své příjmy evidovat a komunikovat se správci daně. Z toho důvodu má tato výjimka zcela zřejmé opodstatnění a přispívá k lepší spravovatelnosti daní. Proto ji vláda neruší a naopak na návrh Ministerstva zemědělství posiluje. Navrhli jsme totiž, aby se limit osvobození u příležitostné výdělečné činnosti zvýšil ze současných 20 000 Kč na 30 000 Kč, přičemž stejný limit se vztahuje na povinnost podávat daňové přiznání. Připomeňme, že limit se nezvyšoval od roku 2004 a daňová reforma má nabýt účinnosti v roce 2013, tedy se jde o jakousi „valorizaci“ po devíti letech.
Zvýšení limitu také zvyšuje motivaci především pro nízkopříjmové poplatníky na venkově, aby si zvyšovali příjmy svou vlastní aktivitou, například prodejem potravin ze své vlastní zahrady, které rodina nestačí zkonzumovat. Poptávka po kvalitních domácích potravinách roste, tento trend pozorujeme na rostoucí oblibě farmářských trhů a slavností. Spolu s rostoucí cenou zemědělských a energetických surovin na celosvětových trzích to může způsobit, že se bude více vyplácet drobné pěstitelství a chovatelství, včetně chovu včel, namísto dovozu potravin. Stát by mohl tomuto trendu pomoci snižováním administrativních překážek a vhodným nastavením daňového systému. V konečném důsledku by došlo k poklesu nezaměstnanosti na venkově a ke snížení nároků na sociální systémy.
Aby nedošlo k pochybám, že se jedná o výjimku pouze pro úzkou skupinu poplatníků, navrhli jsme zvýšit limit pro jakýkoli druh příležitostné činnosti, včetně pronájmu movitých věcí. Dbejme tedy o to, aby se diskuse o daňových výjimkách neomezila pouze na stravenky a abychom ji naopak vnímali v plném kontextu.
Někteří ekonomičtí analytici či politici požadují nekompromisní rušení daňových výjimek a na všechny se dívají jako na zlo. Přitom je potřeba posuzovat jejich povahu a systémovost, také musíme provést „test spravovatelnosti.“ Představme si, že bychom skutečně odstranili všechny výjimky včetně osvobození u pěstitelské činnosti. Pokud by si tedy lidé na své zahrádce vypěstovali jahody a prodali je sousedovi, museli by tento příjem přiznat finančnímu úřadu a zaplatit daň z příjmů. Podobných drobných transakcí přitom v našem hospodářství probíhá statisíce až miliony ročně.
Nic takového by finanční úřady nezvládly kontrolovat a ani administrovat. Desítkám tisícům poplatníků by se zvýšily administrativní náklady, protože by museli své příjmy evidovat a komunikovat se správci daně. Z toho důvodu má tato výjimka zcela zřejmé opodstatnění a přispívá k lepší spravovatelnosti daní. Proto ji vláda neruší a naopak na návrh Ministerstva zemědělství posiluje. Navrhli jsme totiž, aby se limit osvobození u příležitostné výdělečné činnosti zvýšil ze současných 20 000 Kč na 30 000 Kč, přičemž stejný limit se vztahuje na povinnost podávat daňové přiznání. Připomeňme, že limit se nezvyšoval od roku 2004 a daňová reforma má nabýt účinnosti v roce 2013, tedy se jde o jakousi „valorizaci“ po devíti letech.
Zvýšení limitu také zvyšuje motivaci především pro nízkopříjmové poplatníky na venkově, aby si zvyšovali příjmy svou vlastní aktivitou, například prodejem potravin ze své vlastní zahrady, které rodina nestačí zkonzumovat. Poptávka po kvalitních domácích potravinách roste, tento trend pozorujeme na rostoucí oblibě farmářských trhů a slavností. Spolu s rostoucí cenou zemědělských a energetických surovin na celosvětových trzích to může způsobit, že se bude více vyplácet drobné pěstitelství a chovatelství, včetně chovu včel, namísto dovozu potravin. Stát by mohl tomuto trendu pomoci snižováním administrativních překážek a vhodným nastavením daňového systému. V konečném důsledku by došlo k poklesu nezaměstnanosti na venkově a ke snížení nároků na sociální systémy.
Aby nedošlo k pochybám, že se jedná o výjimku pouze pro úzkou skupinu poplatníků, navrhli jsme zvýšit limit pro jakýkoli druh příležitostné činnosti, včetně pronájmu movitých věcí. Dbejme tedy o to, aby se diskuse o daňových výjimkách neomezila pouze na stravenky a abychom ji naopak vnímali v plném kontextu.