Skoro všichni kmitají jako onen pověstný králíček – rychle a mají výdrž – aspoň do Štědrého dne. Přitom za týden bude po všem. Jen krabice a balicí papíry pod vánočním stromečkem budou připomínat, že to máme za sebou. Nastane čas klidu, nebo povinných návštěv a i další sváteční dny se někomu změní v nový kolotoč povinností.

Vánoce by možná nebyly tak hektické, kdyby nekolidovaly s ročními uzávěrkami, bilancemi hospodaření, kontrolou plnění všech možných i nemožných úkolů. Tohle naši předci zřejmě neřešili a určitě se neštvali jako my. Ale o Vánocích, jako kdykoli jindy, platí především – jaké si to uděláš, takové to máš. Jedno přání, které jsem letos před svátky dostala, znělo: „Přežijte Vánoce, jsou trestem za hříchy celého roku…“

Já mám naopak Vánoce ráda, ale spíš tu dobu předvánoční, když se můžu uzavřít do vzpomínek třeba nad formičkami na pracny, které používala už moje babička… Kolik cukroví se v nich upeklo, za jakých historických dob, co letělo hlavami žen, které do nich trpělivě s láskou uhlazovaly těsto. Nepřeháním to s úklidem, protože pocházím z rodiny, kde musely být před Svatvečerem vyleštěné i kliky, což mi do smrti stačí na to, abych dodržovala pouze jedno vánoční hospodyňské pravidlo – o Štědrém dnu nemá prý nic viset (ve smyslu nejen žádné prádlo, ale i ručník nebo utěrka). Dodnes nevím, co by se stalo, kdybych omylem něco pověsila, ale vím, že tohle pravidlo vyvolávalo u nás mnohé humorné situace, kdy jsme se se smíchem přeli, zda nažehlený sváteční ubrus přehozený přes zábradlí visí či leží…

Všichni už máme skoro za sebou maratóny nakupování, tlačenice v MHD. Myslím, že příští rok pošleme vedení DPHMP pro ně jistě objevnou informaci o tom, že se blíží Vánoce. Jim totiž ještě nedošlo, že před nimi je množství „přepravovaných lidských jednotek“ v MHD o víkendu výrazně vyšší než mimo toto období). V Praze DP vůbec nezaregistroval, že je Stříbrná neděle a nakupující s taškami se v pestré směsi s turisty tlačili v metru jako v dobře napěchované konzervě. Nepředpokládám, že by se to o Zlaté neděli zlepšilo. Pohádky o tom, jaké to bude, až si příští rok připlatíme, si tedy nadělíme pod stromeček.

Spotřebitelsky jsme ale předvánoční období celkem přežili bez ztráty květinky. Kromě pár červů ve sledích v českobudějovickém obchodě jednoho řetězce se neobjevilo v prosinci (zatím!) nic, nad čím bychom se mohli pohoršovat. Nicméně kromě objevených červů byl pro mě osobně obrovským „objevem“ projev ředitele firmy, která ryby s červy dodala. Prý jde pouze o estetickou vadu, neboť mořské ryby prostě červy někdy obsahují, není to nijak neobvyklá věc a rozhodně nevznikla jejich zapříčiněním.
Takže milí čtenáři, to stojí za to si zapamatovat. Jen nevím, proč je nařídili inspektoři stáhnout, ale zřejmě nemají tak velký smysl pro estetiku jako pan ředitel.

Takže pochutnejte si, prosím, na všem, co jste si s láskou připravili. Užijte si krásné a klidné Vánoce, s láskou a pochopením vůči druhým. Nepočítejte hodnoty dárků, přemýšlejte, čím byste se potěšili během svátečních dní. Když se totiž podíváte za pár let zpátky, nebudete si pamatovat, co jste v roce 2007 dostali pod stromeček, ale vybavíte si zážitky. Ať je těch příjemných o letošních Vánocích co nejvíc.