Právě arogance eurohujerů jako je Pavel Telička plodí popularitu eurofobů typu Nigela Farage.



Mohu s dovolením převzít váš džob, pane Kallasi? Mimořádný eurokoordinátor Pavel Telička a eurokomisař pro mobilitu a dopravu Siim Kallas.

Navzdory svému nemastnému-neslanému výsledku v květnových eurovolbách pokračuje lídr kandidátky ANO 2011 Pavel Telička v kampani za vlastní jmenování příštím komisařem za Českou republiku.

A protože je bytostně přesvědčen o tom, že je má na funkci přirozený nárok, což má bezpochyby zakódováno v genech po svém otci, vysokém komunistickém diplomatovi, dává jasně najevo, že si nedělá zálusk na nic menšího, než je Generální ředitelství EK pro mobilitu a dopravu (MOVE).

Pro interview, které nedávno poskytl HN, Telička na okamžik opustil své kupé první třídy, a pustil se do exkurzu na téma ‚co od Evropské komise očekává obyčejný český občan‘. Češi se podle jeho názoru nedokážou identifikovat s evropskou sociální agendou a strategií rozšiřování. Dokázali by se prý ale pro Evropu více nadchnout, kdyby jejich příští komisař dostal na starost evropskou dopravní strategii. Doslova řekl: „Pokud by český komisař měl na starosti například dopravu, oblast, kde je na další finanční období 26 miliard eur k investicím, kde máme dva transevropské koridory přes Českou republiku, tak je to o něčem jiném.“

Telička je předvídatelný jako americké bezpilotní letadlo. Tak jako UAV, i on je naprogramován k zasažení cíle (vždy je to jeho cíl). To, že Telička bere sám sebe smrtelně vážně, není ještě důvod, proč bychom ho měli ‚žrát‘ také my. To, že Telička nemá problém se ztotožnit s dopravní euroagendou, není žádný div: Slušně ho živí už osmým rokem, a on sám už se nemůže dočkat, až její portfolio převezme od dosluhujícího komisaře pro dopravu Siima Kallase.

Kallas ho v březnu 2014 jmenoval už na třetí funkční období na pozici koordinátora evropského projektu výstavby severomořsko-baltického železničního koridoru. Za své koordinování dostává Telička už od roku 2006 měsíční paušál a náhrady výloh. EK odmítá sdělit, kolik za tu dobu celkem Teličkovi zaplatila.

Progooglování relevantní stránky tzv. Rejstříku transparentnosti Evropské komise z února 2014 (nyní je dotyčná stránky z rejstříku odstraněna) ukázalo, že Telička dostával kromě svého platu eurokoordinátora projektu železničního koridoru peníze prostřednictvím své momentálně pozastavené lobbistické agentury od nejméně tří železničních přepravců – ČD Cargo, Českých Drah a AWT.

ČD Cargo a České Dráhy jsou majetkem státu. AWT (Advanced World Transport) je soukromý železniční freighter vlastněný investiční skupinou BXR Zdeňka Bakaly. Přepravuje černé uhlí za OKD po celé střední Evropě po tratích, jejichž výstavbu Telička pro Evropskou komisi tak pilně koordinoval.

Podobně jako EK, ani Telička, ani jeho bývalí klienti z řad železničních přepravců se nijak nemají ke zveřejnění částek, které za svoje lobbování v jejich prospěch dostával. Buďme střízliví a řekněme, že to byl jeden milion eur (pokud je to příliš, buďte tak hodný, pane Teličko, a řekněte nám, jak málo jste dostal ve skutečnosti).

Bezpilotní letoun Telička bude bezpochyby oponovat, že se přijímáním peněz od soukromých železničních přepravců v době, kdy pracoval pro program rozvoje železničních koridorů EK ničím neprovinil. Z hlediska mechanického chápání situace má bezpilotní letoun pravdu.

Voliči ale nejsou programovatelní. Rozhodují se na základě emocí a volí Marii Le Penovou či Nigela Farage, protože už jim lidé jako Telička s jejich bohorovným přesvědčením, že mají na své prebendy nezpochybnitelný nárok, lezou krkem.

Telička si vždycky dokázal najít své teplé místečko. Angličané tomu říkají ‚gravy train‘, omáčkový vlak. Poslední Teličkovo teplé místečko bylo v kupé první třídy takového vláčku (ostatně, unijní omáčkový vlak jinou třídu než první nemá). Skutečnost, že se mu nyní nepodaří naplnit své ambice a stát se podruhé ve svém programu – pardon, životě! – eurokomisařem, se zadostiučiněním ocení především obyčejní lidé.

Namísto toho si bude muset ‚odkroutit bůra‘ jako řadový, bezvýznamný europoslanec, jeden ze 741. Prospěje mu to, a ještě více to prospěje Evropě.


ENGLISH

First Class to Brussels

It is the arrogance of Europhiles like Pavel Telicka that explains the popularity of Europhobes like Nigel Farage.

photo caption: Your job please, Mr Kallas! European transport commissioner Siim Kallas and European Coordinator Extraodinaire Pavel Telicka meet at a railway station somewhere in Europe.

Despite his lacklustre performance in European parliamentary elections last month, ANO 2011’s Pavel Telicka persists in pushing his own candidacy for the next Czech European Commissioner.

And because he is consumed with a sense of entitlement, derived no doubt from the fact that his father was a senior Communist diplomat, he has made it clear that it is DG Transport that he deserves.

In a recent interview with HN, Telicka stepped out of his First Class compartment for a brief moment to explain what ordinary Czechs want from the European Commission. Czechs, he said, cannot identify with Europe’s social and enlargement agendas. But they would be more enthusiastic about Europe if the next Czech commissioner were to be responsible for Europe’s transport policy. This is because DG Transport has an investment budget of EUR 26bn already agreed for 2014-2020, and there are two transport corridors running through the Czech Republic. (In Czech, he said “Pokud by český komisař měl na starosti například dopravu, oblast, kde je na další finanční období 26 miliard eur k investicím, kde máme dva transevropské koridory přes Českou republiku, tak je to o něčem jiném.”)

Telicka is as predictable as a US military drone. He is pre-programmed to hit his target (it is always his target). And like a drone, he is deadly –deadly boring.

But just because Telicka takes himself seriously, it is no reason for the rest of us to do us. Little wonder that Telicka can identify with Europe’s transport agenda: he has been living off it for the last eight years, grooming himself to take over the portfolio from the current commissioner, Siim Kallas.

In March 2014, he was re-appointed by Kallas to a third four-year term as coordinator of a European rail transport project called the North Sea-Baltic corridor. In exchange for coordinating the project, Telicka has been receiving a monthly allowance and mission expenses, since 2006. The commission is unwilling to reveal any details of how much it has paid Telicka in this time.

A February 2014 Google cache of the relevant page of the European Commission’s so-called Transparency Register (the page itself has been removed from the register) reveals that Telicka, in addition to his role as an EC rail corridor coordinator, was also being paid, through his now defunct lobbying outfit, by no less than three rail transport clients –CD Cargo, Ceske Drahy and AWT.

CD Cargo and Ceske Drahy are owned by the Czech state. AWT, which stands for Advanced World Transport, is a private rail freight company owned by Zdenek Bakala's BXR investment group. It transports OKD’s hard coal around the region using the rail corridors that Telicka has been busy coordinating for the European Commission.

Like the European Commission, neither Telicka nor his former rail transport clients are willing to disclose how much he has been paid in exchange for lobbying on their behalf. Let us be conservative, and say EUR 1mn (if this is too much, then please tell us how little you have received, Mr Telicka).

Telicka the drone would argue that he has done nothing illegal in taking money off private rail industry clients while at the same time working for the commission’s rail transport program. No doubt the drone is right, in a formal, automaton kind of way.

But voters are not pre-programmed: they do emotional things, like vote for Marie Le Pen and Nigel Farage because they are sick of the sense of entitlement displayed by people like Telicka.

Telicka has been riding what we English call the ‘gravy train’. And he has been sitting in a First Class seat (there are only First Class seats on the European gravy train). How satisfying, at least to ordinary people, that he will now fail to achieve his ambition to become a European Commissioner for the second time in his program –I mean, ‘life’.

Instead, he will have to serve out his five year sentence as a regular and irrelevant MEP, one among 741. It will be good for him -and even better for Europe.